Hydroizolace střechy garáže a přístavku z tekuté polyuretanové izolace

Přes zimu jsem měl dostatek času na studium možných variant. Jak PVC, tak EPDM folie nejsou  příliš vhodné pro svépomocnou montáž. Vyžadují speciální nářadí a hlavně zkušenosti.

Další variantou je plechová krytina. Plech není pro můj nízký spád 2 % vhodný. Hrozí nebezpečí vzlínání vody ve falcovaných spojích a zatékání pod plech.

S asfaltovými pásy jsem si užil dost při hydroizolaci spodní stavby. Konečný povrch má spoustu spojů. Stačí drobná chyba a dojde k zatékání. Netěsné místo navíc není jednoduché následně identifikovat. Voda se dostane pod izolaci a tam následně „cestuje“. Projeví se flekem klidně o metry jinde. Většinou se řeší přidáním další vrstvy izolace.

Nakonec jsem se rozhodnul pro tekutou polyuretanovou izolaci. Výsledné souvrství je beze spár. Není potřeba žádné specializované nářadí (stačí malířský váleček a štětec) a lze realizovat svépomocí.

V mém případě bylo spádování vyřešeno už v rámci pokládky stropu. Aplikace proběhla přímo na beton. Tepelnou izolaci neřeším, jde o nevytápěné objekty.

Pozametal jsem, co se přes zimu vydrolilo a do lepidla s perlinkou natáhnul vnitřní stranu atik a taky přesahy PIR desek, které mám vložené mezi stěnu domu a stropy přístaveb jako dilataci a tepelnou izolaci. Tyto povrchy budou po nanesení hydroizolace tvořit vanu skloněnou a otevřenou do okapnice.

Na webu jsem objednal okapy s příslušenstvím a okapní plechy. Vše je v lakovaném pozinkovaném plechu v černé barvě, stejně jako na domě. Rozměřil jsem pozice okapových háků a flexou udělal do římsy drážky.

Naohýbal jsem půjčenou ohýbačkou háky. Usadil sem první a poslední hák a do provázků natažených mezi ně zbytek. Háky jsem v drážkách podmazal stavebním lepidlem a připevnil na natloukací hmoždinky.

Do háků jsem uložil okapy, doplnil svody. Na okapovou hranu jsem na natloukací hmoždinky a polyuretanový tmel v kartuši  namontoval okapní plechy. Tím byla provedena příprava pro nanesení tekuté lepenky.

Zvolil jsem systém HYPERDESMO. Jde o materiály na bázi polyuretanu. Používá se i na náročné průmyslové a dopravní aplikace (podlahy, parkoviště, mosty). Zastoupení pro náš trh má firma Reprof. Ta umí provést buď kompletní realizaci, nebo jenom dodat potřebný materiál.

Na stránkách firmy jsou kompletní návody, videa a doporučené skladby pro různé podklady. Na základě těchto informací jsem na jejich e-shopu nakoupil materiál.

Pro můj případ je nutná penetrace, samotná tekutá polyuretanová membrána a vrchní nátěr, který chrání výsledné souvrství proti účinkům UV záření. Vše se nanáší malířským válečkem.

Samotná realizace byla rozdělena do několika dní. V první řadě jsem si páskou ohraničil ošetřované plochy. K ukončení nátěru na okapnici jsem použil okenní APU lištu. Šlo mi o vytvoření dostatečně tlusté vrstvy izolace. Následně jsem tyto plochy napenetroval.

Nanesení první vrstvy následovalo další den (minimum je 12h po nanesení penetrace). Druhá vrstva se nanáší po zaschnutí první, opět další den. Jako poslední následovala aplikace vrstvy chránící souvrství před UV zářením. Tady už jsem čekal dva dny.

Po jednom dni povrch ještě nebyl vytvrzený natolik, aby se po něm dalo bez rizika poškození chodit. Na druhou stranu není kvůli správnému propojení vrstev vhodné čekat příliš dlouho. Je s podivem, nakolik se v krátkém mezičase plocha stihne zaprášit.

Celková plocha střech je asi 100m čtverečních. Přes Velikonoce jsem postupně nanesl 20kg penetrace, 200kg tekuté lepenky a 50kg ochranného UV nátěru. Výsledek není pohledově zcela dokonalý.

Podkladní beton nebyl úplně rovný. Při realizaci bylo větrno, takže plechové okapnice utrpěly drobná potřísnění. Na druhou stranu nejde o balkon nebo terasu, kde by tyto chybky vizuálně rušily. U běžně nepřístupných střech jde hlavně o funkčnost a z tohoto pohledu jsem s výsledkem spokojený.