Uložení a betonování tvárnic ztraceného bednění

V našem případě se dle projektu jednalo o „ztracáky“ o rozměru 400x500x250, kterých jsem potřeboval jen cca 155 ks. V našem případě nám totiž stačilo do potřebné výšky vyskládat na pasy jen jednu řadu ztraceného bednění.

Opět jsem se nejprve poptal ve své okolí a mrknul na internetové stránky, kdy jsem nakonec sehnal od jiného „svépomocného“ stavebníka z blízkého okolí jeho přebytek ze stavby. Měl jich k dispozici potřebný počet a tak jsem si pro ně zajel několikrát na otočku s přívěsným vozíkem za autem a postupně jsem je navozil k nám na stavbu.

Nejprve jsem si podél pasů postupně nanosil kostky ztraceného bednění, abych pro ně nemusel pořád během někam na roh zahrady. Na stavebních lavičkách jsem měl vyznačené body pro vnější okraje ztraceného bednění, takže nebylo třeba žádné hodnoty od uvedeného bodu odčítat/přičítat a mohlo se jít hned na věc.

Natáhnul jsem opět na st.lavičky zednické provázky a založil jsem si nejprve všechny čtyři rohy naší budoucí základové desky domu. Rovinnost vylití základových pasů byla parádní, takže výšky nám nedělaly starosti.

Ztracené bednění jsme ukládali do zavadlého betonu, který jsme si namíchali sami v míchačce. Je potřeba, aby v sobě beton neměl žádné hrubé kamenivo a aby byl tzv.sušší.

Úhlopříčky založených rohů ze ztraceného bednění jsme potom zkontrolovali s manželkou pomocí dlouhého měřícího pásma. Když všechno hezky vycházelo, tak jsme postupně ukládali další kostky ztraceného bednění hezky v řadě za sebou.

Nejprve jsme uložili ty kratší strany (cca 10m) a vnitřní řady (v místech, pod budoucíma vnitřníma nosnýma příčkama) a nakonec ty delší strany (cca 18,5m).

Protože máme celkem rovinatý pozemek, dům nebude podsklepený a základové pasy jsme měli vylité do nejvyšší možné výšky, tak nám stačilo uložit do potřebné výšky jen jednu řadu ztraceného bednění.

Jen v jedné tvárnici bylo nutné udělat prostup a to v místech, kde je plánováno umístit KG potrubí pro přívod čerstvého vzduchu k budoucímu krbu. To jsem jen „flexou“ s diamantovým kotoučem na beton vyříznul do tvárnice ztraceného bednění otvor cca 180x180 a bylo připraveno.

Protože jsem při lití pasů neměl připravené a nařezané roxory a jak jsem na to byl sám, tak „beton tuhnul při lití pasů nějak rychleji než obvykle“, no tak přišla řada na uložení roxorů do ztracáků až teď.

V technické zprávě „projektu“ jsme měli uvedeno, že máme ztracené bednění vyztužit svislou výztuží (roxorem) o ⌀ R8, ale sázel jsem tam desítku. Svislou výztuž jsem kotvil do podzemní části základového pasu do hloubky cca 250mm.

Normálně jsem vzal desítku vrták do betonu (označil jsem si na něm namotáním izolačky těch 25cm) a bouracím kladivem jsem vyvrtal skoro v každé tvárnici do zákl.pasu díru do potřebné hloubky a do těch jsem pak „smrknul trochu chemické kotvy“ a zatloukl roxory, které jsem měl nařezané flexou na délku cca 750mm až 1m. Za chvilku to bylo hotový.

Beton do ztraceného bednění jsme si namíchali sami na stavbě v naší míchačce. Koupil jsem na stavbu takovou hobby míchačku zn.Scheppach MIX 160/230V, která je úplně dostačující.

Za víkend jsme měli s manželkou ztracené bednění vybetonované a ještě jsme se u toho hezky opálili. Tvárnice jsme neplnili až úplně po okraj, aby se mohli hezky spojit s betonem, až budeme betonovat desku.

No a po namíchání posledního kolečka betonu jsme opět využili „vapku“, kterou jsme zase krásně opláchnuli stavební míchačku před tím, než jsme ji zaparkovali zpátky do plechové garáže.