Vytyčení stavby geodetem, hlášení archeologům a pak už zemní práce..

Hned druhý den jsem dojel na pilu, koupil jsem pár metrů dřevěných střešních latí (40x60x4000) a nařezal jsem je na potřebnou délku. (Z jedné latě jsem udělal tři kusy o délce 1,33m)

Naše stavba má čtyři rohy, protože je jednoduchého obdélníkového tvaru, takže celkem bylo potřeba 24ks (3ks na jednu lavičku + pro jistotu nějaký náhradní kus, kdyby se lať při zatloukání zlomila/poškodila, aby byla hned po ruce další). Kusy kolíků, které jdou do země jsem opracoval „maflem“ do špičky a byl jsem připraven.

V den „D“ přijel v předem domluvený čas velmi ochotný pan geodet na náš pozemek. Líbilo se mu, jak jsme připraveni a hned se pustil do práce. Přeměřil rovinnost pozemku.

Následně zaměřil a kolíkem do země vytyčil všechny 4 vnější rohy základů budoucího domu („body“). Zatloukl se mnou potom v potřebné vzdálenosti od uvedeného „bodu“ dřevěné kůly, na které jsme postupně přenesli (tzv.nivelační výšku) a označili je podle laseru ryskou.

Potom jsme na zatlučené kůly dle těchto výšek/rysek s pomocí vodováhy přišroubovali pomocí vrutů vodorovně dřevěné latě a "lavičky" byly urovnány do jednotné výškové úrovně.

Na stavební lavičky pak byly přeneseny vnější hrany ztraceného bednění, kdy tyto body jsme na "lavičce" označili nejen ryskou, ale i hřebíkem, kde pak bylo možné pohodlně natáhnout provázek a odměřit od něho potřebné výškové úrovně..

Zhruba během hodinky a půl bylo všechno na místě hotovo a to jsem na to byl sám s geodetem. Do týdne jsem si pak dojel do geodetické kanceláře pro „vytyčovací protokol“.

Dále mě upozornil, abych pak dal včas dopředu vědět, až bude dokončena hrubá stavba, protože pak bude nutné provést geodetické zaměření skutečného provedení stavby (někdy nazývané geometrický plán), potřebné pro následnou kolaudaci.

Protože jsme byli natěšení na to, až kopneme do země, tak jsme mezi lavičkami natáhnuli zednický provázek, od kterého se hravě přenesli rozměry na zem a zase jsme vzali s manželkou lopaty a rýče a provedli jsme pěkně „růčo“ skrývku ornice v ploše cca 20 x 11 metrů.

Hlínu jsme opět odvezli do zadní části pozemku, kde jsme měli takovou naší vlastní „deponii“ a zase jsme tam „trochu“ hlíny přidali. Už se nám tak pěkně začala rýsovat plocha stavby..

Provedení skrývky jsme písemně oznámili na MěÚ, Odbor životního prostředí. Ohlášení zahájení výkopových prací, jsme dále oznámili „archeologům“, kde naše písemné oznámení (formou e-mailu) vzali na vědomí a domluvili jsme termín, kdy se k nám přijedou podívat a následně nám zaslali i „Potvrzení o provedení arch.výzkumu“.

Když jsme měli skrývku ornice hotovou, tak jsme značkovacím sprejem vyznačili na zem, kde se bude kopat a mohl přijet bagr. Přes kamarády z fabriky se nám na výkopové práce podařilo sehnat těžkou techniku a o víkendu k nám přijel pán s traktorem, který přivezl za sebou na vleku bagr a začali výkopové práce.

Díky tomu, že jsme na pozemku měli už slušnou hromadu zeminy z provedené skrývky, tak bagr mohl rovnou pohodlně sjet z vleku za traktorem na tu naší hromadu s hlínou (deponii), přejel na místo určení a začal kopat..

Bagrista „házel“ hlínu ze lžíce na vlek za traktor a traktorem se jezdilo pořád dokola a hlína se sypala a sypala z vleku na naší „deponii“, která byla na konci zahrady.

Když už byl u nás bagr, tak jsme rovnou vykopali i stavební jámu na plánovanou jímku. Byla to ukrutná jáma (3x4m o hloubce 3,2m..) Za jeden den se to všechno nestihlo. Další den bohužel pršelo a tak se to „dohráblo“ až další víkend.

Do toho se nám podařilo sehnat i závoz písku přímo z pískovny a tak nám na parcelu přivezl kamion s návěsem (vanou) na jeden zátah 30 tun písku. Když nám to vysypal vedle té plechové garáže, tak už to u nás opravdu vypadalo jako na stavbě.