Lesní zahrada svépomocí: realizace podle návrhu architektky

Jedná se o menší zahradu uprostřed lesů a rybníků v okolí Hradce Králové. Byla realizována s pomocí samotných majitelů a jejich širší rodiny. Koncept vycházel z lesního prostředí, které je zde všudypřítomné, a zahrada na něj přirozeně navazuje.

Přání majitelů bylo jednoduché – jednoduchost, divokost, minimální údržba, prostor pro relaxaci a herní prvky pro dva kluky. K realizaci všech herních prvků nakonec nedošlo, ale i tak má zahrada spoustu možností pro dětské hraní. A když jim prostor nestačí, stačí vyběhnout přímo do městských lesů.

První návštěva probíhala už při zabydlování majitelů v novém domě. Měli hotové všechny zpevněné plochy včetně parkovacího stání a chodníků. Dřevěná terasa, která prodlužuje obytný prostor, byla dokončená. Chybělo pouze oplocení a půda byla velmi jílovitá. Zahrada je převážně v rovině, pouze parkovací stání je v mírném sklonu.

Návrh zahrady vždy vzniká ve spolupráci s majiteli. Pro mě jsou nejdůležitější jejich požadavky, protože právě oni budou zahradu obývat, používat a starat se o ni. Mým úkolem je jejich přání zapracovat tak, aby návrh dával koncepčně smysl. Údržba by měla být co nejjednodušší, protože péče o zahradu je nikdy nekončící proces.

Po zpracování první studie se s majiteli vždy sejdu a návrh jim představím – vysvětlím, jak jsem o prostoru uvažovala a proč jsem jednotlivé prvky navrhla právě takto. Aby mohli zahradu vidět mýma očima a zároveň se v ní našli. Většinou ze schůzky vzejde několik drobných úprav, které zapracovávám do finální verze. Poté následuje etapa tvorby prováděcí dokumentace.

Důležité bylo propojit všechny části zahrady tak, aby byly smysluplné a dobře využitelné. Vchod do domu je na severní straně, takže cesta vede kolem ohniště a stinného zákoutí s vodním prvkem.

Hlavní život rodiny se odehrává na dřevěné terase, kterou jsem obklopila trvalkovým záhonem. Dominantou prostoru je okrasná jabloň, která si drží plody i přes zimu a poskytuje potravu ptactvu.

V západní části zahrady se nachází menší dřevěná terasa zakrývající ČOV, doplněná o druhé posezení s mobilními květináči. Před zahradním domkem je neplánovaně umístěný koupací sud, který při vylévání vody dává trvalkám pod sebou trochu zabrat. Ale ne všechno se dá předvídat. Tvoření zahrady je často i improvizace. :-) Postupně se tu vyselektovaly druhy, kterým větší množství vody nevadí. Příroda si vždy poradí.

Jihozápadní část zahrady je věnovaná drobnému ovoci – malinám, ostružinám, muchovníku, rybízům a angreštu. Vše doplňuje podsadba z lesních jahod, které neúnavně plodí až do podzimu.

Majitelé si přáli většinu prací realizovat sami. Pomohla jsem pouze s dodávkou a výsadbou navržených stromů, keřů a trvalek. Jinak vše zvládli sami, jen s pomocí širší rodiny. Trávník byl založen pomocí travního koberce, protože byl požadavek na okamžitý efekt. Vyměření, přípravu i samotné zamulčování záhonů si majitelé zajistili sami. Dokonce i svařování ocelové pásoviny zvládli vlastními silami.

Samotný návrh mi trval přibližně dva měsíce. Vzhledem k tomu, že si majitelé většinu prací prováděli svépomocí, trvala celková realizace, od přípravy půdy po dokončovací práce, zhruba půl roku.

Určitě bych doporučila nebát se odborníka oslovit. Zahradní architekt pomůže vnímat prostor v souvislostech, kterých si člověk sám často nevšimne. Dobrý návrh zahrady dokáže ušetřit spoustu peněz i starostí při realizaci a údržbě. Zahrada pak nepůsobí nahodile, ale má promyšlenou strukturu, funkčnost i atmosféru. A hlavně stojí za to si s architektem sednout, otevřeně mluvit o svých představách a hledat společnou řeč.

Do plánování zahrady svépomocí se člověk může pustit kdykoli, pokud má chuť, čas a alespoň základní cit pro prostor a rostliny. U menších zahrad to bývá hezká cesta, jak si místo vytvořit podle sebe a postupně ho poznávat.

Důležité je ale začít s rozmyslem! Promyslet - kudy se chodí, kde bude stín, kam svítí slunce, jak teče voda, co zakrýt, kde mít zajímavý průhled, konfigurace terénu... Když se udělají dobré základy, můžete se do zahrady pustit s klidem a třeba na etapy. :-)

Jak vše bují a roste. Majitelé nechávají zahradu volně růst, zastřihování probíhá jen po vzájemné konzultaci. Příliš přehnaná péče a pravidelný střih by lesní zahradě moc neprospěl. Ztratila by svoji přirozenost. Majitelé pochopili záměr návrhu a pečují o zahradu citlivě. Bez zbytečných zásahů a s respektem k přirozené dynamice růstu.

Ano, drobné změny proběhly, ale celkový koncept i charakter zůstaly stejné. Nakonec se upustilo od některých herních prvků pro děti, které raději tráví čas v blízkém lese. Proběhlo i doplnění výsadeb – některým rostlinám se daří lépe, jiným méně. Prostě přirozená konkurence. :-) Maliny se například úplně rozjely, takže je potřeba je každé jaro sestříhat, jinak by brzy ovládly celý záhon.

Majitelé péči omezili na sekání trávníku a občasný řez keřů a trvalek. Pravidelná údržba záhonů spočívá hlavně v jarním sestříhání trvalek, kterým odumřela nadzemní část. Po řezu se rychleji zregenerují a v létě opět naberou objem.

Kvůli nadměrnému nárůstu plodů jsem byla letos nucena mírně prořezat i okrasnou jabloň, aby se větve pod tíhou plodů nelámaly. To ale postihlo letos snad každého. :-) Je také potřeba průběžně hlídat loubinec na zděném plotu, ale při pravidelné kontrole je snadno udržitelný.

Majitelé jsou ze zahrady nadšení, a to mě nesmírně těší. Každý si v ní našel to své – pan majitel si dopřává chvíle klidu v koupacím sudu obklopený zelení, zatímco paní majitelka s radostí tvoří věnce z větví okrasné jabloně. Zahrada se stala jejich místem odpočinku i inspirace. Často mi říkají, že nejkrásnější chvíle tráví při pozorování ptactva, které se tu zabydlelo. U krmítka na jeřábu muk je prý neustále živo.

Děkujeme paní Kateřině za rozhovor!