Rozhovor s manželi stavaři: Co opravdu funguje při stavbě domu

Olga vyrůstala po boku tatínka, který se věnoval projekci technických zařízení budov, později pracoval jako investiční technik. Její manžel Libor zase často doprovázel svého tátu, specialistu na vodohospodářské stavby, na staveniště. Oba tak měli ke stavebnictví blízko už od dětství a volba stejného oboru pro jejich další studium a budoucí zaměstnání byla přirozeným krokem. Sledujte jejich stavební příběh.

Olgu první kroky zavedly na stavebním úřad, kde působila 10 let. Po odchodu „na druhou stranu barikády“ se dlouhé roky věnovala komplexní přípravě investic všech typů staveb – dopravní, občanské, rodinných domů. Libor pracoval 15 let v Německu na řízení staveb, posledních 10 let pro německé investory u nás obstarával projekty a povolení větších investičních celků a pracoval také jako koordinátor BOZP.

"Stavba domu je v každém věku zásadní rozhodnutí a je spojená se spoustou obav. Jsme si vědomi, že život přináší i nečekané situace a při našich debatách jsme uvažovali: „Co když nás zradí zdraví? Co když jeden z nás odejde, než dům dostavíme?“ Ale uvědomili jsme si, že tyto otázky jsme si pokládali i v mladším věku a pokud bychom se nechali svázat obavami a strachem, nedosáhli bychom ničeho.

Diskutovali jsme i o tom, zda se nepřestěhovat na Vysočinu, blíže k dětem, ale shodli jsme se, že bydlení v zahradě, v domě, který si uděláme dle vlastních představ, bude pro nás tím nejpřijatelnějším, i když ne nejsnazším řešením," popisuje Olga, jak vzniklo rozhodnutí stavět vlastní dům.

"Stavba domu je tvůrčí proces, realizace vize, kterou jsme byli nuceni společně zformulovat, přenést do podoby projektu a teď ji zhmotňujeme. Jak často čtu, důležitá je cesta, ne cíl... a nás baví ta cesta.

Manžela se asi před čtrnácti dny ptal dvanáctiletý klučina z ulice: „A kdy to bude hotové?“ Libor mu odpověděl: „K nastěhování asi za rok, hotové to nebude nikdy...“ Dům může člověk velmi rychle dokončit a neřešit kromě nezbytné údržby nic. Může to pro něj být ale také prostor pro celoživotní kreativní tvorbu. Důležité je však vyvážit vše i ostatními radostmi života, ne se stát otrokem svého domu."

"V našem okolí se dnes už nenachází stavební firma, která by měla kompletní stavební výrobu s kmenovými zaměstnanci. I středně velké stavební firmy při realizaci koordinují jednotlivé subdodavatele, což není mnohdy jednoduchá procedura.

Zvolili jsme proto ucelené části, např. hrubou stavbu s přípojkami a zemními pracemi, samostatně výplně otvorů, elektroinstalace atd., které dokážeme již koordinovat sami. Firmy poptáváme na základě dílčích položkových rozpočtů, rozdíly v cenových nabídkách jsou dost velké a předpokládáme, že tímto můžeme oproti realizaci stavby na klíč ušetřit část nákladů.

Nevýhodou této formy výstavby mohou být časové návaznosti, pokud by jednotliví subdodavatelé nedodrželi sjednané termíny. Prozatím na tento problém naštěstí nenarážíme."

"Doporučujeme zpracovat jednoznačné zadání pro ucelené části stavby v podobě položkového rozpočtu, pokud možno se specifikacemi výrobků. Pokud nabídku zpracovává firma jen z výkresů pro stavební povolení, snadno opomene nacenit některé z položek a nabídky jsou pak obtížně porovnatelné.

Pak už jednoduše srovnáváte srovnatelné, pokud některá položka chybí, pak chybí všem. Často některý z oslovených uchazečů upozorní na chybějící položky, což je opět ku prospěchu věci, vědět to předem," objasňují manželé, jak na subdodavatelský systém.

"Všechno! Např. po provedení hrubého výkopu manžel přizval geodeta pro podrobné vytyčení podzemí a při té příležitosti nechal zkontrolovat výšku základové spáry. Při pokládání drenáží jsme kontrolovali spád 1 % a spousty dalších detailů, které mohou zásadním způsobem ovlivnit kvalitu stavby. Ani tak se nedá uhlídat vše, kanalizační šachta realizovaná již dříve v rámci přípojky má spád dna obráceně...

Firmy jsou dnes nuceny práce provádět s nekvalifikovanými dělníky, ale jak se říká „ďábel tkví v detailu“. A u dnešních staveb to bohužel vidíme často. A tak mnohdy stojíme obdivně před historickými stavbami, přetrvávajícími věky, krásné, v dobré kvalitě a funkčnosti.

Dokončovací práce nás čekají a vybíráme řemeslníky, kteří mají dobré reference. Kamarádka vloni řešila zateplení domu a okenní parapety měla spádované k oknu. Nechtělo se mi věřit, že to lze takto provést, ale i to je dnešní realita. Proto jsem nucena konstatovat – hlídat a kontrolovat všechno," vysvětluje Olga.

"Opět uvedu příklad z bezprostředního okolí. Chodím kolem novostavby řadových domů, kde si při letmém pohledu na detaily říkám „Jak toto bude fungovat? Nebude tam tepelný most? Nebude tam zatékat?“

Na kvalitě stavby se kromě dobrého osazení a založení výrazně podepisuje kvalita provedení detailů. Ty bohužel velmi často v projektové dokumentaci chybí a vymýšlet vše za pochodu na stavbě je velmi problematické."

"Podle našeho názoru je důležitá dobrá projektová příprava, dopracování všech vazeb v projektu. Dnes je dostupná celá řada SW řešení, která umožní např. optimalizaci s využitím modulů zdiva, díky které se může současně dost ušetřit."

"Netroufáme si označit to za chybu, ale důležité je uvědomit si, co od bydlení v rodinném domě stavebník zpravidla s rodinou očekává. Rodinný dům může být „bytem 3+1“ v přírodě a veškeré služby spojené s užíváním domu a přilehlého pozemku si může člověk najímat.

Za chybu považujeme podcenění zázemí, které dům potřebuje. I když se rozhodne stavebník pro výběr katalogového projektu, měl by si představit co největší množství životních situací a odpovědět na otázky, jak je bude v domě řešit. Ať už je to příchod dítěte a potřeba „parkování“ kočárku/ů, životní styl a s ním spojené vybavení – kam dát kola, lyže, jak bude řešena údržba okolí domu atd.," upozorňují manželé.

"Limitujícím pro stavbu je vybraný pozemek, jeho rovinatost či svažitost, orientace vůči světovým stranám a napojení na komunikaci. Zvlášť ve svahovitém nebo členitém terénu bychom doporučili podrobné zaměření geodetem, aby se projektant mohl vypořádat s výškovým osazením domu. Chyba ve výškovém osazení domu je velmi těžce odstranitelná bez mimořádných opatření, která nejsou levnou záležitostí.

Příkladem chybného výškového osazení je dům v blízkosti potoka, který má po přívalových deštích pravidelně vodu v přízemí. Stačilo dům osadit o 30 cm výš. Vzpomínám si na naše procházky v horských oblastech v Rakousku, v Itálii, kde domy seděly v příkrých svazích a pohodlně se dalo přijet do úrovně podzemí i patra. Proto výškové osazení domu považuji za jeden z nejzásadnějších kroků v projektu," vysvětluje Olga.

Děkujeme manželům za rozhovor.

Druhá část rozhovoru vyjde již brzy!