Zdění skladu nářadí

Požádal jsem tchána o převezení tvárnic (Porfix 250), které byly na druhé straně pozemku za domem. V podvečer jsem se pustil do založení rohů – potřeboval jsem trochu šera, aby byl laser dobře viditelný. Zakládací maltu jsme míchali v kalfasu. Nejprve jsme usadili rohy a okraje otvoru pro dveře, vše několikrát přeměřili a další den pokračovali v zakládání první řady. Vzhledem k rozměrům zděné části boudy (5×6 m) to byla hračka – s pomocí provázku a vodováhy bylo brzy hotovo.

Po odpoledních a o víkendech jsme se pustili do zdění. Šlo to pěkně od ruky – něco jsem vyzdil sám, něco s tátou, který nanášel zdicí maltu, zatímco já pokládal tvárnice. Jakmile jsme dosáhli větší výšky, přidal se i tchán – ve třech nám to šlo mnohem rychleji. Lešení jsme si postavili ze zednických koz, trámků a palet.

Překlady jsem nekupoval. Nechal jsem si nařezat čtyři kusy L profilů, které jsme použili jako nosnou část překladu nad otvory. Do tvárnic jsme vyřízli drážky a osadili je na profily – překlady byly hotové. Bohužel jsem v této fázi stavby trochu přestal fotit.

Na vyzdění věnce jsem použil příčkovky Porfix 50, které jsme nalepili z obou stran věnce. Vzhledem k celkovým rozměrům boudy jsme věnec příliš nepředimenzovali. Na beton a armaturu zůstalo 15 cm. Roxory jsem tentokrát ani nevázal – použil jsem plastové třmínky, do kterých jsem je jednoduše nacvakl, což mi ušetřilo spoustu času. Rohy jsem ale provázal klasicky. Před betonováním jsme ještě osadili závitové tyče ve vzdálenosti 2 m od sebe.

Betonování věnce jsme zvládli ručně ve čtyřech lidech, aby to šlo co nejrychleji. Jeden míchal beton v míchačce, další ho vozil v kolečku a dva ho lili do věnce. Byla to nejúspornější varianta, a vzhledem k velikosti stavby ani časově příliš náročná. Na závěr jsme srovnali závitové tyče a beton uhladili.