Proč právě betonové panely Spiroll?
V projektu mé stavby se od začátku počítalo s touto variantou. O jiné jsem nepřemýšlel a věřil jsem projektantovi, že tohle bude pro mne ta správná volba navzdory tomu, že neplánujeme výstavbu druhého patra.
Jaké to vůbec má výhody a nevýhody? Výhoda je jasná: velmi rychlý, kvalitní a jednoduchý způsob jak zhotovit strop. Nevýhoda je ovšem také značná, a tou je cena. Zopakuji ještě jednou, cena. Za tuto jednoduchost si bohužel připlatíte a to z důvodu, že Spirolly se musí vyrobit, dopravit na vaši stavbu několika kamiony, za pomocí jeřábu umístit na svá místa a to vše v režii dvou pracovníků společnosti, která vám Spirolly dodává.
Tomuto všemu ještě přidala na třešinku doba, ve kterou jsem byl nucen tyto Spirolly objednat. Tuto dobu bych bohužel shrnul jako černou dobu stavebnictví. Covid právě skončil, válka na Ukrajině právě začala. Během Covidu se nevyrábělo, bylo všeho tedy málo a za nekřesťanské peníze. Válka na Ukrajině přispěla všemu razantním zvýšením cen za ocel, jelikož ta se ve velkém dovážela právě z Ukrajiny a také cen a za energie, což způsobilo opětovné zdražení všecho.
Například taková Kari síť se vyšplhala ze 400 korun na 1500 korun, Spirolly se vyšplhaly ze 362 000 na 506 000. Když jsem se snažil tuto komoditu objednat jinde, nedalo se. Firma Prefabeton Goldbeck má v Česku zjevně monopol a nikde z Polska se mi je sehnat nepodařilo.
Když jsem se chtěl s někým spojit a pokusit se dostat alespoň blíže původní ceně, tak jsem se buď nikde nedovolal, nebo mi bylo stroze odvětěno ať beru, nebo nechám být. Já tedy bral, jelikož byl říjen, zima se blížila a já neměl ponětí za kolik seženu jinou možnost stropu a jak rychle se naučím tuto jinou možnost aplikovat na stavbě.
Příprava pokládky
Z počátku mou stavbu navštívil technik společnosti, který provedl kontrolu staveniště a především příjezdových cest. Tato kontrola proběhla s dostatečným předstihem a pán mě během ní přesvědčil, že nebude problém s dopravou na místo.
To mi spadl malý kamínek ze srdce, měl jsem obavy, že se k nám kamiony nedostanou. Skutečný kámen ovšem opadl až jakmile byly panely na místě, tehdy jsem si řekl, že žádná podobná překážka mě už nečeká a teď už zvládnu snad všechno, to ovšem předbíhám. Pan technik mi doporučil zpevnit plochu před domem, kde bude ustaven jeřáb. Na jeho rady jsem tedy dal a nechal dovézt několik tun strusky o frakci 16/32, kterou jsem následně zhutnil zapůjčenou 150 kg žehličkou.
Nutno bylo také dodat veškerou potřebnou dokumentaci, včetně potřebných prostupů, které Vám buď vytvoří rovnou při výrobě, případně vás nainstruují jak a kde lze prostupy tvořit svépomocí.
Pokládka betonových panelů
K pokládce je nutno mít k dispozici míchačku, dostatečné množství zakládací malty o pevnosti 10 Mpa a dva lidi. Jednoho, kdo bude dělat vazače, druhého (v tomto případě mě), co bude míchat maltu a podávat ji chlapům nahoru.
Dva pánové, kteří měli na starost uložení, dorazili v domluvený čas. Prošli si věnec, zkontrolovali jeho rovinu (v mém případě sklon) a za pár okamžiků se po příjezdovce blížil jeřáb. Po jeho ustavení na místo již přijížděl první kamion s panely, chvíli po něm další a nakonec i třetí, tedy poslední. pokládka šla jako po másle a ještě dopoledne bylo hotovo.
Pánové se během pokládky řídili kladečským plánem, který u mne počítal s několika mezerami, které bylo nutno zespoda vyšalovat a dobetonovat. Betonování ovšem bylo trochu více.
Dobetonávka
Nejen již zmíněná místa, ale mnoho dalších bylo nutno vyšalovat, vyztužit a dobetonovat. Se šalováním dvou velkých mezer zespodu jsem si nevěděl rady, naštěstí mě navedl projektant ke způsobu, se kterým se s vámi zde podělím. Desku, kterou budete šalovat zespoda provrtejte na několika místech vždy po dvou dírkách, kudy prostrčíte dost dlouhé kusy vázacího drátu, trčícího nahoru.
Za pomocí někoho desku chytnete právě za tyto dráty a napříč je přivážete ke kouskům desek, na kterých to bude držet. Tento způsob je geniální a řekl bych, že jediný fungující. Při betonáži jsem tyto desky vypodložil stavebními vzpěrami, půjčenými ze stavebnin. Mezery mezi panely bylo, dle výrobce, nutno vyztužit roxory.
Do věnce jsem tedy co kousek navrtal díru, do nich natloukl roxory, trčící do výšky alespoň 15 cm, ke kterým jsem přivařil podélné roxory. Vznikl tím takový pomyslný hřeben. Šalovací desky dookola jsem přivázal právě k těmto roxorům. Dobetonovat bylo nutno spirolly dookola, tedy vytvořit druhý věnec, úzké podélné mezery mezi spirolly, případné širší mezery a rovněž čtvercová místa v panelech. V mém případě také mezeru mezi dvěma ocelovými Íčky.
S dobetonováním mi opět pomohl jeden z kolegů. Beton jsme pomocí pumpy nalili do všech potřebných otvorů, které jsme později zhutnili pěchováním a přebytky shrnuli lopatou a shazovali dolů, před hlavní vchod. To jsem litoval zhruba za rok a třičtvrtě, kdy jsem tento beton byl nucen rozbít při kopání drenáží. Další z nutných činností je uříznutí nosných ok, sloužících pouze pro manipulaci s panely.