Základová deska, část první

Autor: Majkí (18 příspěvků)
20. 10. 2024
0 komentářů
Základová deska, část první
Příspěvek stavebníka
Základovka svépomocí, převážně v jednom, za občasné pomoci tchána a kolegů.

Rozhodnutí stavět svépomocí + příprava

Uvědomění, že za vcelku úspěšnou stavbu domu svépomocí, vděčím také serveru Svépomocí.cz a videím Pavla Tesárka mě přimělo k tomu, přispět také do sbírky článků na tomto serveru a podělit se o mé zdary a hlavně také nezdary.

Ku stavbě svépomocí jsem se uchýlil především z finančních důvodů. Jelikož já i manželka pracujeme ve státní sféře, tudíž naše platy nedosahují nebeských výšin, jiná možnost, než stavět svépomocí, či zůstat v nájmu nám nezbývala.

Jelikož jsme zdědili pozemek, rozhodl jsem se tedy pustit do stavby sám a to i přes to, že zdaleka nepatřím mezi kdo ví jak manuálně zručné jedince. Většinu života jsem strávil na rodinném domě, tak stejně, jako má žena.

Zhruba rok před začátkem stavby jsem začínal sjíždět videa o stavbě svépomocí, číst různé články a příspěvky, informovat se od známých, kteří také sami postavili a v neposlední řadě jsem se přihlásil o brigádu ve stavební firmě, kde jsem za mizerný peníz dřel, ale naučil se tam nespočet důležitých vychytávek a především si spoustu věcí vyzkoušel pod dozorem zkušených zedníků.

Postupem času jsem se utvrzoval v tom, že postavit sám je ta správná volba a na stavbu základovky se velmi pečlivě připravil. Příprava na zbylé části stavby už byla oproti základovce značně zanedbaná a to hlavně z důvodu, že jsme už nebydleli na bytě a neměl jsem hromadu času si vše přečíst a naučit se, o tom ale až jindy.

S projektem i stavebním povolením nám pomohl manželčin příbuzný, za což jsem také vděčný.

Před samotným počátkem jsem také několik měsíců projížděl Bazoš a Marketplace a sháněl levný stavební materiál, díky čemuž se mi povedlo vcelku rozumně sehnat kari síta, roxory, nějaké KG potrubí atd.

Slavnostní výkop

Začali jsme počátkem března roku 2022, tedy i s počátkem války na Ukrajině a koncem Covidu. Později se ukázalo, že to bylo nejhorší možné období pro počátek stavby, jelikož ceny mnohého materiálu vystřelily do astronomických výšin, jako například cena betonového stropu z panelů Spiroll, která vzrostla o bez mála 150 000 za pár měsíců a nikdo se se mnou o tom nebavil, zkrátka ber, nebo nech být, já tedy bral, jelikož mi nezbývalo nic jiného, ale o tom také až v příštích kapitolách.

Vše začalo návštěvou geometrů, kteří za bábovku, kávu a samozřejmě také úplatu provedli vyměření stavby a postavili mi také lavičky i s natažením špagátů. Materiál k lavičkám jsem si pořídil na nedaleké pile a využil také rovné desky z garnýžů a různých přebytků. Ještě ten den jsem vyznačil potřebnou plochu pro provedení skrývky ornice pomocí vápna a již druhý den v brzkých ranních hodinách byl u mne bagr i se sklopkou a prováděli jsme skrývku ornice z pod domu a příjezdové cesty.

Tento proces zabral celý den, přičemž jsme stihli také položit geotextilii pod příjezdovou cestu a bagrista mi dovezl nemalé množství strusky frakce 16/32 na příjezd, což jsem následně zhutnil zapůjčenou 500 kg vibrační deskou. Takto zhotovená příjezdovka sloužila dlouhou dobu až po dobu kopání přípojek, přičemž jsme ji rozkopali a už nikdy se nepovedla navrátit do tohoto stavu a jezdím po ni bohužel doposud.

Následujícím krokem bylo opětovné natažení provázků, spuštění olovnice u jejich spojů a zatlučení roxorů v těchto místech. Mezi roxory jsem následně natáhl provázek a stejným způsobem jako pro skrývku, jsem vyznačil i potřebnou plochu pro výkop základové spáry. Šlo by to samozřejmě také rovnou podél provázků z laviček, ty ale byly ve výšce zhruba půl metru a sypat podle toho vápno se mi zdálo nepřesné.

Následoval den v práci beze spánku, po němž jsem měl objednaného téhož bagristu, který mi asistoval se skrývkou ornice, ovšem s daleko menším strojem. Výkop jsme prováděli do hloubky dle projektové dokumentace + 10 centimetrů navíc z důvodu, že jsme se u vyměřování špatně pochopili. Bagrista kopal, já vyměřoval pomocí zapůjčeného rotačního laseru a následně začišťoval výkop lopatou.

Reklama
Základová deska, část první Základová deska, část první Základová deska, část první

Základová spára

Do vykopané základové spáry jsme následně vlezli se tchánem i manželkou a využili půjčeného laseru pro vyznačení potřebné výše betonu. To jsme dělali za pomocí latě držené dvěma lidmi, kdy třetí držel výšku s laserem a od oka co kousek jsme podle latě udělali pruh sprejem, abychom viděli jak vysoko bude potřeba vylít beton.

Po tomto úkonu následovalo položení zemnícího pásku s vyústěním v každém rohu a ošetřením spojů gumoasfaltem. Zemnící pásek jsem samozřejmě co kousek podložil kouskem dlažby či cihly co byla po ruce, aby neležel v blátě. Práce se zemnícím páskem zdaleka není taková, jak na videích, neboť klubo s páskem je jednak těžké a druhak proklatě netvárné, takže to nešlo s úsměvem a bez nadávek.

Důležité je také nezapomenout na prostupy, ty jsem dělal pomocí Kopoflexky o průměru 50mm, což je rozhodně málo a tvar chráničky do U je také špatně, jelikož následné protahování čehokoliv takovou chráničkou bude peklem na zemi. Doporučuji zvolit větší průměr chráničky a umístit ji o větším rádiusu, ať se netrápíte například s protažením vodovodní hadice tak, jako jsem se trápil já. Prostup pro kanalizaci jsem udělal umístěním KG potrubí o větším průměru, jímž jsem později protáhl finální kanalizaci. To je důležité provést nejen v místě vyústění kanalizace z domu, ale také v místech, kde má kanalizace procházet základovou spárou tak, aby vycházel spád. V mém případě již byl zbytek kanalizace nad úrovní základové spáry.

Beton jsem objednával z Polska na doporučení známých a rozhodně toho nelituji. Cena je oproti Českým společnostem zlomková a kvalita totožná, ať si říká kdo chce co chce. Množství betonu jsem vypočítal dle rozměrů spáry a nařezal si roxory pro napíchání do ještě nezatvrdlého betonu pro svislou výztuhu ve ztraceném bednění.

Mixy i s pumpou dorazily následující dopoledne načas i s objednaným množstvím betonu a vše šlo jako po másle navzdory mým značným obavám a stresu, jelikož se jednalo o první betonování a pro mne tedy velmi významný krok. Nakonec nebylo zapotřebí ani přidržovat hadici z pumpy, jelikož to měla obsluha celkem v ruce. Po zavadnutí betonu jsem od oka zapíchal nařezané roxory na půl metru z důvodu, že kdybychom je měli delší, tak o to výše bych musel následně zvedat ztracenko. Druhou polovinu svislé výztuže jsem navařil k té první po vyskládání první strany ztraceného bednění.

Reklama

Ztracené bednění

Objednané ztracené bednění mi ze stavebnin dorazilo ještě před uzrátím betonu. Volný čas jsem proto využil pro roznesení většiny pekelně těžkých tvárnic podél základové spáry a já si je tak přichystal a měl je pak po ruce. Vyskládání tvárnic jsem začal v rozích a opět podle natažených provázků. Důležité bylo chytit správnou výšku i rovinu každé tvárnice. začal jsem tedy na nejvyšším místě a zbytek podsypávali polosuchým betonem, který jsem si sám připravoval ve stavební míchačce, která má za sebou minimálně 3 domy a před sebou ještě, tipuji, jednou tolik.

Bude-li potřeba nějakou tvárnici rozříznout, důrazně doporučuji k tomu využít práce půlené tvárnice, předejdete poté tomu, že se některá z tvárnic tlakem betonu roztrhne, což se stalo v jednom případě i mně.

Vyskládání první řady mi zabralo několik dní z důvodu nutnosti vyrovnání každé z tvárnic, druhá řada byla oproti tomu za odměnu, ještě před tím ovšem bylo nutno dodělat svislou i vodorovnou výztuhu betonu. Ke svislým roxorům jsem navařil jejich druhé poloviny, nčež mě přišel zkontrolovat tchán a svým svářečským pohledem zjistil, že každý z nich se dá ulomit bez použití větší síly.

Opravu jsem tedy svěřil do jeho rukou a já již chystal pokládku vodorovné výztuhy. Tu jsem pokládal ve dvou řadách a v před rohy provázal s určitým přesahem, viz. foto níže. Převázal jsem také svislou výztuhu s tou vodorovnou a následně položil druhou řadu ztraceného bednění, přičemž jsem nezapomněl také na několik prostupů a to uvnitř domu pro kanalizaci a také vně pro přívod vzduchu, ovšem ten jsem mohl provést až v první řadě zdiva a nepotýkat se teď s problémem, že přisávání vzduchu mi vychází pod úrovní výsledného terénu.

Betonování ztraceného bednění jsem provedl stejně, jako betonování základové spáry s betonem z Polska, ovšem zde jsem již usměrňoval tok betonu u hadice, abych jej neměl všude kolem. Já betonoval, nechával všude trochu více betonu, následně jsme s pomocí tchána provedli zhutněn ponorným vibrátorem a začištění případných přetoků zednickou lžící. Při této etapě mi pomohly ochranné brýle, protože beton v oku skutečně není nic příjemného.

Reklama
Základová deska, část první Základová deska, část první
Pomohl vám tento obsah?
Sdílejte ho s přáteli...
... nebo mu přidejte hodnocení
Přidávat hodnocení může pouze přihlášený stavebník
O autorovi
Majkí
Majkí (18 příspěvků)
Další články autora:
Víte, že můžete také vytvářet příspěvky? Kvalitní příspěvky finančně odměníme. Zobrazit více informací