10.Izolace proti vlhkosti - sestaveni okruhu (2/3)

Co do materiálu pro realizaci je třeba KG potrubí pro prostupy stěnou, drenážní hadice, štěrk frakce cca 16/32, stříbrná páska na spoje a v mém případě bílé vzduchotechnické potrubí, které je použité pro přívodní část zvenku.

Pro odvětrávanou podlahu v obou řešeních je principielně důležité si vymyslet začátek a konec. Začátek musí být vyveden ven z domu tak aby byl zajištěn přísun vzduchu do odvětrávaného prostoru a zároveň. je třeba promyslet to aby do otvoru nemohly hlodavci, nečistoty jako listí, ale i voda z deště nebo sníh. Druhý konec systému pak je nutno vyvézt ideálně nad střechu za účelem zajištění "komínového efektu". Celý systém pak má možnost nasávat vzduch z přívodu, ten prochází celým potrubím a strhává sebou vlhkost. Tento vlhký vzduch pak vychází ven mimo dům.

Ve fázi vykopaných podlah jsem věděl, že v prostoru starého komínu (kde bude nový menší komín) bude potrubí (KG100) svisle vzhůru až na půdu, kde pak bude propojení do střešního prostupu ven, ideálně ještě s kondenzačním mezikusem který svede kondenzát ze stěn potrubí mimo, do odpadního potrubí. Třeba do potrubí od záchodového odvětrávání.

Rovněž na druhém konci (začátku) je průchod obvodovým zdivem ven. Ve fázi vykopaných podlah jsem si v kamenných základech našel vhodné místo kde lze nejjednodušeji projit skrz s minimem úsilí. V jednom případě je průchod pod vchodovými dveřmi, v druhém případě vedle průchodu pro nasávání vzduchu pro kamna.

Na venkovní straně jsem použil vzduchotechnické ploché potrubí zejména z toho důvodu, že jsem chtěl přejít na ploché vedení, aby jej šlo v pozdější fázi při realizaci fasády schovat do stěny. Bylo třeba tedy koupit přechodku z kulatého na ploché potrubí pak různě dlouhé rovné ploché vedení, a nakonec pak ploché kolínka a mřížku aby se zamezilo vniku všeho co tam nechceme krom vzduchu.

Mezi začátkem a koncem je v našem případě v celé délce drenážní perforovaná(děrovaná) hadice průměru 100. Hadici jsem pokládal při postupném odvíjení od místa nasávání podél zdí, které je třeba vysušovat a pak s odstupem minimálně 20 cm skrz celou plochu místnosti.

Je třeba mít rozumný poloměr ohybu hadice, aby se nekladla zbytečně velká překážka toku vzduchu. Rovněž je vhodné nepřepálit délku systému. Při výkopu jsem nevyvážel všechno kamení, ale soustředil jsem jej na hromadu v rohu místnosti, kde byl výkop hotov, takže jsem placáky a další kamení využil na ukotvení plastové, trochu nepoddajné hadice.

Znovu použití kamení Vám ušetří množství štěrku, které na celý zásyp bude potřeba. Já sem od rostlého terénu nahoru měl 20 cm štěrku, ve kterém byla u dna/země drenážní hadice na tenké vrstvě štěrku. Já jsem to neudělal, ale příště bych pro zamezení prostupu nečistot a hlíny směrem do štěrku zespodu umístil celoplošně geotextilii, která by propustila pouze případnou vlhkost a teoreticky prodloužila životnost odvětrávané podlahy tedy zamezila ucpání otvoru v hadici nečistotami.