Úklid pozemku

Hranice jsou jasně dány a přesně jak jsem tušil, náletové křoviny jsou moje. Na internetu si pořizuji mačetu, kupuji rukavice odolné proti propíchnutí a vytahuji kleště na stříhání větví. Šípkové keře se brání. Ale boj nevzdávám a za dvě dopoledne je to nejhorší hotovo. Větve nechávám na hromadě a později je odvážím do kompostárny. Sice jsem je mohl spálit, ale spíše by to více čoudilo než hořelo.

Větvě jsou pryč, ale to pobíhání ve vysoké trávě… A ze všeho nejhorší jsou klíšťata, ty potvory vám vlezou všude. Chvíli přemýšlím, že bych pozemek zkulturnil křoviňákem, ale to by zabralo moc času. Po několika hodinách hledání na internetu narážím na zmínku o mulčovači. Mrknu na produktová videa, vypadá to dobře a dokonce nacházím půjčovnu asi 10 km daleko. Volám tam a stroj si rezervuji.

V domluvený čas si mulčovač půjčuji a po krátkém zaškolení odvážím k pozemku. Produktové video bylo dobré… Zapínám sytič, startuji motor, řadím 1/3 za zajíce, přidám plyn, stisknu páku ovládání žací lišty. Z pod stroje se ozve tlumené hučení. Spojka a jedem. Mulčovač funguje luxusně. Vysoká tráva je spíše předkrmem, menší křoviny hlavním chodem. Práce pohodlná, rychlá. 1000 m2 jsem srovnal asi za dvě hodiny – záběr lišty je 70 cm!

Na druhé straně pozemku leží ještě několik ledabyle pohozených pařezů. Tušení je správné, dělící linie jde přímo skrz ně. Původně jsem je tam chtěl nechat, ale po zjištění, že jsou úplně ztrouchnivělé, tak jim s dopomocí krumpáče pomáhám na vozík a šup s nimi do kompostárny.

Mohlo by se zdát, že tato práce je zbytečná. Za mě není. Získal jsem mnohem lepší přehled o pozemku a mohu začít plánovat, co a kam postavit.