Únor bílý, sílí pole… Takhle nějak začíná jedna z lidových pranostik. A protože letošní únor moc bílý není a postupně začínají svítit první jarní paprsky je na čase přemýšlet o terase u domu.
Ani v mém případě to nebylo jinak. Za domem jsme do té doby měly „naházené“ nějaké podlážky, prkna a improvizovanou terasu ze stavebního dřeva. Zbytek byla hlína, která se za deště změnila na bahno. Rozhodně se nejednalo o ideální stav. Zvláště pokud máte malé dítě, tak úplně nechcete, aby se někde zamotalo do podlážek a obalilo bahnem.
mylms.cz
Chcete podpořit autora? Můžete se podívat na originální článek na jeho webu, mrknout na jeho YouTube kanál, nebo Instagram kde se kromě drobných stavebních věcí věnuje i elektronice, stavbě tepelného čerpadla a tak...
Začal jsem tedy plánovat. V mém případě je stav trochu atypický. Pod terasou je nádrž na dešťovou vodu, z jedné strany dům a z druhé opěrná zeď. Rozhodl jsem se tedy terasu opřít na jedné straně o základy domu, na straně druhé o opěrnou zeď a uprostřed pouze podepřít proti nadměrnému průhybu. Terasa bude dřevěná, s nosným dvojitým roštem a modřínovým povrchem.Rozměry terasy v našem případě vychází cca 8 x 4 m. Začal jsem tedy počítat materiál který bude potřeba.
Hlavní nosná konstrukce
Hlavní nosná konstrukce je ze smrkových KVH hranolů 80*120. Rozteč jednotlivých trámů je cca 1 m a na jedné straně jsou položeny na betonovou opěrnou zeď, na straně druhé přes trámovou botku na nosný trám 80 x 120, který je přišroubován do základů domu. Kontakt dřevo-beton je vymezen gumovou podložkou proti vzlínání vlhkosti.
Trochu komplikace bylo vymyslet, jak uchytit dřevěný hranol na základy ze ztraceného bednění. Celé základy jsou zatepleny polystyrenem tloušťky 15 cm. Navrtáním kotev vznikne menší tepelný most, což v tomto případě není nějak problémové. Důležitější bylo vymyslet uchycení tak, aby se dalo „vykonzolovat“, ale aby bylo dostatečně pevné – aby uneslo váhu terasy. Do zdi jsem přes polystyren vyvrtal díry na závitové tyče myslím M30. Ty jsou dostatečně pevné i s 15cm vyložením do prostoru.
Na závitovky jsem nasadil kus provrtaného jeklu a na ten už pomocí stavěcích noh položil trám. Trochu komplikované řešení, ale umožnilo podepřít terasu až na kraji přímo u domu. V těchto místech je sice zhutněný, ale asi ne nijak pevný zásyp. Navíc pod částí zásypu je svod ze střechy do nádrže.
Na tento nosný trám jsou přišroubované trámové botky, do kterých jsou vloženy jednotlivé trámy.
Aby se terasa nadměrně neprohýbala, je nutné ji podepřít i na několika místech „uprostřed“. Nad nádrží na dešťovku to bylo snadné, tam jsem již měl připravené ZB, které jsem jenom výškově upravil, vložil gumovou podložku a vyklínkoval. V ostatních místech jsem terasu podložil betonovými dlaždicemi. V případě sesednutí podkladu je možné se pod terasu dostat a případně „dovypodložit“. Ale ani druhý rok po instalaci není s prohýbáním problém a terasa sedí dobře.
Nosný rošt
Nad hlavní konstrukcí je rošt, který do kterého jsou už přišroubovaná terasová prkna. Ten jsem vyrobil z podkladového hranolu 45*70. Rozteče jednotlivých hranolů jsou 50 cm. Hranoly jsou položeny na nosném rámu a jsou vždy vypodloženy gumovou podložkou a přišroubovány 8 šrouby přes spojovací úhelníky. V tomto místě jsem ještě používal obyčejné pozinkované šrouby.
Toto místo není pohledové a i „pozink“ snad nějakou dobu vydrží. V místě, kde se potkávají dvě terasová prkna je nutné rošt zdvojit, protože každé prkno je přišroubované do vlastního podkladového hranolu.
V mém případě je zdvojení pouze na jednom místě. Kvůli rozměrům terasových prken, s ohledem na cenu a dostupnost sibiřského modřínu jsem udělal na terase pouze jednu průběžnou spáru. Snížil se tím nutný prořez materiálu.
Jak jsem psal v předchozí části – terasa je umístěna nad nádrží na dešťovou vodu. Aby byl umožněn přístup dovnitř a aby nebylo nutné demontovat velkou část terasových prken, udělal jsem v jednom místě průlez. V tomto místě jsem vyztužil jak nosnou konstrukci, tak rošt. V tomto místě bylo nutné trochu upravit rozteč šroubů. Ale není to nic razantního a prkna se ani při větším zatížení příliš neprohýbají. Případně můžu dodělat nějakou výztuhu.
Povrch terasy
Jako finální povrch jsem zvolil terasová prkna ze Sibiřského modřínu. Materiál je to cenově ještě zvládnutelný, ale ani tak nijak levný. Navíc po konfliktu Rusko-Ukrajina chvílemi hůře dostupný (rok 2023).
Na nosný rošt jsem přišrouboval distanční lišty. Ty zamezují zadržování vody na dřevě. Zvýší se tím životnost terasy, sníží prohýbání atd. Princip je podobný jako u styku dřevo-beton, kde jsem použil gumové podložky. Na podložky jsem už kladl jednotlivá modřínová prkna, která jsem předtím ošetřil olejem na terasu. Poprvé je to natřeno ze všech stran, příště už se bude natírat pouze z vrchní strany.
Otvory pro šrouby jsem předem předvrtával a zahluboval speciálním přípravkem a šrouboval nerezovými terasovými vruty.
Kladení jsem začal krajním prknem. Otvory na šrouby jsem vrtal vždy do páté drážky v drážkování prkna. Jsou tedy cca 2 cm od kraje. Další prkno jsem vždy stáhl svěrkou k předchozímu a přišrouboval – některá prkna jsou dost prohnutá.
Mezi prkny je nutné vždy nechat dilatační mezery. V mém případě jsem si na 3D tiskárně vytvořil křížek pro rozteč 6 mm. Tento rozměr je takový minimální možný – na jaře, když je dřevo ze zimy mokré jsou některá prkna téměř na sraz. Možná by byla lepší rozteč prken 7 – 8 mm. V létě jsou tam zase mezery.
Jediný viditelný bok je ze strany od trávníku. Aby tam nebyla nevzhledná mezera, aby nebyl vidět nosný trám, přišrouboval jsem na tento bok jedno terasové prkno, které jsem seřízl na rozměr tak, aby bylo pár centimetrů nad betonem, ale aby zakrývalo celou bočná stranu.
Zábradlí
Terasa hotova, ale ještě je potřeba ji zabezpečit proti pádu. Terasa je ve výšce a na dvou stranách hrozí pád… To moc nechcete s malým dítětem. Další logický krok tedy byla montáž zábradlí. Bezprostředně okolo terasy je potřeba cca 16 metrů zábradlí a pak dalších cca 12 metrů na boku vedle domu. I vzhledem k ceně jsem se rozhodl pro dřevěné zábradlí z hranolů a prken. Barevně to pak bude ladit se střechou, kde je kombinace antracit – dřevo.
Na pile jsem koupil dřevěné hranoly cca 10 x 10 x 100 cm, které jsem si nechal ohoblovat a vždy na dvě strany vyfrézovat drážku, do které půjde zasunout prkno. Trámky i prkna jsem nejprve nabarvil. Druhá vrstva barvy přijde na řadu až po montáži.
Do terasy jsem předem přidal výztuhy, kde budou sloupky přišroubované. Jedná se o trámy, ze kterých je hlavní nosná konstrukce. Ty jsou dostatečně robustní, aby vydržely nějakou sílu. Do těchto trámů jsem přes terasová prkna přišrouboval kování se závitem M10. Není to ideální, ale drží to celkem dobře.
Na spodek trámků jsem čtyřmi dlouhými konstrukčními vruty M8 přišrouboval druhou polovinu kování. Šrouby kování jsem zakrátil na požadované délky a sloupky jednoduše našrouboval a dotáhl kontramatkou.
Dalším krokem bylo přidání výplní mezi sloupky. Jedná se o obyčejná prkna natřená do stejné barvy jako sloupky. Prkna jsem jednoduše vložil, stáhl sloupky k sobě a každé prkno dvěma šrouby ze zadní strany přišrouboval. Protože se bude zábradlí ještě jednou přetírat, budou přetřeny i šrouby a ty nebudou tolik vidět
A to je vše… Dřevěná terasa je sice horší na údržbu, ale nerozpálí se tak jako betonová. Vzhledově to taky není špatné, ale samozřejmě záleží na úhlu pohledu každého…
Ze zbylého materiálu se vyrobila mini lavička pro mladýho a vyvýšené záhony, které vzhledově zapadají k terase.
Lavička je ze zbylých kousků trámu hlavní nosné konstrukce. Sedadlo a opěradlo z modřínového dřeva. Vysoká je tedy cca 25 cm a je ideální pro dvouleté dítě. Zároveň je poměrně těžká a nehrozí převrhnutí, když na ní děcka blbou.
Vyvýšené záhony jsou vyrobeny vždy ze čtyřech sloupků a několika prken. Uvnitř jsou ještě výztuhy proti prohýbání. Pak už jen nopová fólie a hlína. Na fotce vypadají dost žlutě, ale to zkresluje fotka. Barva je světlý dub. V pozadí jde vidět zábradlí terasy.
Sdílet 
