Stavba ve svahu, část VIII. - podlahy a zásyp opěrné zdi

Tady možná přijdu s myšlenkou ne tak častou, ale protože jsme se snažili eliminovat maximum plastu v domě, nakonec jsme se dohodli, že bude (pokud možno) všude dřevěná podlaha. Ovšem ne ta 2-3 vrstvá, ale klasické prkno i přesto, že bude všude podlahové topení. Říkáte si, že je to blbost? Že dřevo izoluje? ... máte a nemáte pravdu.

Existuje totiž chytrá tabulka od jednoho výrobce dřevěných podlahovin, kde jasně píše, jakou dřevinu lze použít při kterých tloušťkách, kdy bude tepelný odpor dřeva ještě vyhovující a kdy už ne. A tak jsme objednali borovici, tl. 19mm a použili tzv. suchou podlahovku od HERZ.

V čem to spočívá.. je potřeba opravdu pečlivě, ideálně na laser usadit, srovnat a zafixovat podlahový polystyren. Na něj přišla vrstva roznášecích OSB desek. Přes ně byly na kolmo přilepeny a přišroubovány střešní latě 30x50mm. Tím jsme vytvořili rošt, mezi který jsme vsazovali prefabrikované desky pro suchou podlahovku.

Jediné, co jsem musel dodělat, tak v místech průchodů přes latě odfrézovat drážky pro trubky a koncové smyčky si ob jednu rozřezat, přeházet a poskládat tak, aby to na sebe pasovalo. V podstatě jsme to trefili hezky i podle projektu, takže by to mělo vyhovovat i tepelným ztrátám. Pod kuchyňskou linku jsme topení nedávali. Ve finále je podlaha takový sešroubovaný sendvič, který drží velice pěkně.

A tušíte správně, že na rošt z latí se pak lepila a šroubovala podlahová prkna. A protože desky mají 30mm, tak prkna leží celoplošně na podlahovém topení. Ano, počítáme s tím, že se bude podlaha hýbat, sem tam nějaká mezerka, ale my to takhle prostě chtěli.. takže s tím počítáme. Ovšem k velkému sesychání docházet nebude, protože stavba nebyla zas tak mokrá a dřevo bylo sušené dle normy.

Fínálka pak bylo přebroušení a 3 nátěry voskovým olejem - 1x barevný, 2x transparentní. Když budete někdo potřebovat, rád poradím nebo budu nápomocen.

Toto bych nechal asi převážně na obrázkové galerii. Kuchyně je krásná, ovšem s dodavatelem (1 z větších řetězců) jsem hrubě nespokojený.. od kopanců ve smlouvě, přes neznalost podmínek dodání a montáže, nedodání informací, až po arogantní montážníky a odbytou práci.. bylo mi z toho opravdu smutno na to, že byla kuchyně bez mála za 250 tis. Kč.

Tady už byla skladba standardní s betonem - míchal a betonoval jsem si sám. Navíc jsem si jen přidal polypropylenové vlákno, které velice ochotně eliminuje smršťovací trhliny. Nicméně tím, že jsem to míchal jako zavlhlejší potěrák, tak ani neměl beton potřebu praskat.

Při zatočení betonu nějaké vlákno vyleze, ale to se pak vysaje, opálí apod. Když jsem pak chtěl rozbít nějaké vzorky s vláknem, měl jsem docela problém. Takže za mě super věc a nestojí to zase tolik. Na 1 míchačku cca. 200 litrů jsem dával cca. 60g vlákna.

V koupelně se povedlo udělat komplet hydroizolaci s bandážemi a vyzdít vše kolem vany, napojit a zafixovat podomítkové baterie a technická místnost je až na malbu a vystrojení hotová vč. epoxidové podlahy. Tam už jen zbývá malba, nastěhovat, zapojit vybavení a můžeme fungovat :).

Hodně technologie půjde kolem opěrné zdi, která je čistě železo beton, takže jsme usoudili, že pokud zde bude trochu industrial styl, budou přiznané odpady, kabelové lávky apod., že to prostě bereme jako součást technologie a nebudeme to tolik řešit.

Na přelomu léta a podzimu jsem ještě vykopal základ cca. do metru až na skálu, zabetonoval podkladní beton, usadil na něj ZB a vylil patky pod vnější jednotku TČ. Mezi patky přijde ještě pytel z geošky a štěrk, aby se měl kam vsakovat kondenzát.

K jednotce jsem ještě dotáhnul trubky a objednal tlustou kaučukovou izolaci (stěna 40mm) a celé jsem to schoval do 160mm chráničky a bude to zakopané v nezámrzu. Čerpadlo není SPLIT, ale MONOBLOK, proto blbnu s izolací, jelikož se mezi vnitřní a venkovní jednotkou točí topná voda, nikoliv chladivo. Což mě tak napadá, že mi výrobce doporučil UPS záložní zdroj pro případ výpadku elektřiny v zimě.. jak bude venkovní jednotka plná vody a nepoběží oběhové čerpadlo, tak vám to tam zmrzne a jednotku to roztrhá, na to bacha!

A cca. od listopadu je aktuální izolace, drenáž a zásyp opěrky - nejprve bylo potřeba odstranit menší nerovnosti, přechody ve ztraceném bednění, začistit rohy apod. Na to jsem aplikoval polymerní hydroizolační hmotu ve 2 vrstvách, celkově kolem 3kg/m2 (je to pružný UV odolný materiál, na který lze použít klasické lepidlo a nemusíte řešit lepení např. bitumenovou lepící hmotou v případě, že tam máte asfaltové pásy. Rovnou jsem tím sfouknul a zpětný spoj a po vyzrání hmoty (pár dní) jsem začal lepit 140mm XPS, natáhnul nopovou folii, vytvořil spády pod drenáže, usadil geošku, svařil ji, abych vytvořil jednotný pytel.

Do toho pak přišly revizní šachty, drenážní trubky (používám 6m tyče perforované jen v 230° - drenážní trubka má plné dno, takže voda pěkně odtéká jak kdyby trubkou pryč a neriskujete, že se voda vsákne o 10m dál pod barák a je to hezky značené - na vrchu trubky je bílá čára, abyste viděli, že máte dno správně). No a teď už nám zbývá zavézt těch cca. 100 tun matroše, na obsyp používám cihelný recyklát (sypeme až do výšky 3,5m) a posledních 80cm dáme zeminu pro rostlinstvo. Samozřejmě do geotextilie patří tříděný štěrk - ideálně frakce 16-22 (lepší se nabírá lopatou).

... se omlouvám za asi příliš dlouhý článek. Třeba i přesto někomu sem tam nějaká informace či myšlenka pomůže. Býval bych si přál, aby to šlo rychleji, ale ne vždy se to povede, jak by člověk chtěl. Tak ať vám jde práce od ruky a bacha na záda ;). Mějte se krásně!