S kým a s čím budeme pracovat
Reklama
„Minimální tloušťka lití u anhydrit potěrů je 3,5 cm, pokud se jedná o standardní anhydritový potěr. Máme-li podlahové topení, bereme tuto minimální tloušťku jako tloušťku nad úrovní trubky, takže 3,5 cm nad trubkou. V dnešní době už anhydrity prošly vývojem a máme modifikované anhydritové potěry, které nám dokážou tuto tloušťku snížit až na 2 cm nad trubku. Pokud tedy použijeme trubku, která má 10 mm, máme celkovou tloušťku podlahy pouze 3 cm.“
„Vždy je nutné provést dilatační spáry, resp. oddělení jednotlivých místností. Nejčastější chybou je, že se udělá podlaha v kuse bez dilatace. Je třeba si uvědomit zásadní věc. Desky v každé místnosti mají váhu kolem 3-4 tun a mezi místnostmi jsou spojené tenkým krčkem, který má šířku cca 80 cm a tloušťku cca 5 cm. A při pohybu stavby, který nastává v průběhu fungování, tento tenký krček nemá šanci podlahy udržet. V průběhu času tak vždy dojde k prasklině. To je jeden z důvodů, proč dělat tuto dilatační spáru.
Druhým důvodem je akustika. Objektem se nejčastěji šíří kročejový hluk, ať už z chůze, hudby, práce, hovoru atd. Tento hluk se šíří podlahou ve formě vibrací. Dilatace tak slouží jako zábrana šíření tohoto hluku.
Obecně se jedná o obvodovou dilataci místnosti a ta by měla probíhat po celém obvodu. I v rámci toho dveřního otvoru.“
Reklama
Reklama
Lití podlah
„Častá otázka – zakrývat, nebo nezakývat? Obecné doporučení je zakrývat vždy. Dneska jsme měli zataženo, takže sluníčko nesvítí, výhledově má být zataženo pořád, takže jsme nezakrývali. Ale na jaře nebo v létě vždy zakrývat. Podlahové topení nám vytopí podlahu na nějakých 30 °C. Pokud nám tam ale bude svítit sluníčko, může podlaha dosáhnout klidně i 65 °C. To už jsou velké tepelné šoky a riziko prasklin je obrovské. Takže zakrývat, stačí čirou fólií. Důležité je, aby folie vytvořila difúzně rozptýlené světlo, tzn. aby světlo nešlo přímo do podlahy, ale pěkně se rozptýlilo.“