Když jsme se rozhodli zrekonstruovat náš byt 3+1 a rozšířit ho o pokoje v podkroví, neměli jsme ponětí, jak velká akce to bude. Bourací práce začaly v prosinci 2021 (po dlouhém plánování a vyřizování) a trvaly až do března dalšího roku. Pak už jsme se konečně mohli pustit do toho hlavního – stavění a budování. A tady začala ta „pravá jízda“.
První dubnový den naštěstí nepřinesl žádný aprílový vtip, právě naopak: přišla nová parta zedníků a hned se pustila do práce. Koupelnu zaklopili impregnovaným sádrokartonem Rigips – jak stěny, tak stropy, a domluvili s námi postup dalších prací.
Co se týče dalších úprav koupelny, použili jsme materiály Weber podle výpočtů, které nám připravili odborníci ze Saint-Gobain. Hodně nám kladli na srdce, abychom využili právě systémová řešení, tedy skladby materiálů, které pochází od jednoho výrobce a u nichž je odzkoušené, že spolu navzájem fungují. Když totiž použijete penetraci od jedné značky, lepidlo od druhé a spárovací hmotu od třetí, nebudete mít v případě problémů nárok na reklamaci.
V podkroví zase pokročilo zateplení (zvolili jsme podkrokevní za pomoci minerální vaty ISOVER tloušťky 24 cm) a řemeslníci začali plánovat a rozkreslovat SDK příčky. Oproti původnímu plánu došlo k několika změnám, ale tak už to u rekonstrukcí prostě chodí. Vyhlídky na duben jsme měli hezké: dokončit zednické práce a namontovat nové schodiště.
Klid před bouří
Koncem května to vypadalo, že už všechno půjde hladce. Elektrikář kompletoval zásuvky a světla, ve dvou místnostech spodního patra byla položená podlaha a my jsme si pomalu chystali malířské štětky. Drobné vrásky nám dělal jenom zedník – zdálo se, že kromě našeho bytu je zároveň ještě tak na třech dalších stavbách, protože u nás nikdy nezůstal víc než dva dny v týdnu. Prostě klasický nedostatek řemeslníků.
Slibovaná montáž schodiště koncem dubna nakonec nedopadla, protože zedník neměl všechno připravené. Další termín byl stanovený na poslední květnový týden. Čekalo nás ještě pár věcí jako třeba SDK a obklady na toaletě, položení dalších podlah, montáž dveří. A nutno říct, že závěr nabral pořádné obrátky.
Co se může pokazit, to se taky pokazí
Tento Murphyho zákon dokonale vystihl finiš naší rekonstrukce. Když jsme konečně dostali do prostoru nové schodiště (náš stoletý dům nezná pravé úhly a rovinu), zjistili jsme, že po něm musíme chodit se skloněnou hlavou. Stavební dozor totiž pozval truhláře na zaměření ještě před zateplením a neupozornil, že se bude prostor snižovat.
Tohle byl opravdu velký problém, protože u špatně udělaného schodiště na míru nezbývá než ho vybourat a udělat znovu. Chvíli to vypadalo beznadějně, ale řemeslníci nakonec dali hlavy dohromady a vymysleli řešení. Není to ideální, ale po schodech aspoň projdeme se zdviženou hlavou. A stavební dozor uhradil truhlářům dodatečné náklady.
Další jobovka přišla hned záhy v podkroví. Podlaháři nám řekli, že pokud na připravený podklad dají plánované PVC, ani ne do roka se podlaha roztrhá. Opět byl na vině stavební dozor: ačkoli věděl, že projektant podlahu navrhl špatně, projekt dodržel a nezměnil. Museli jsme proto přidat další vrstvu OSB desek s perodrážkou, tu zatmelit a nalepit PVC. Tahle oprava nás stála dalších 43.000 Kč a tentokrát jsme se na vícenákladech podíleli se stavebním dozorem. Na soudní řízení totiž nezbývala síla ani trpělivost.
Neříkej hop, dokud…
Pak přišlo finále celé rekonstrukce: dveře. Těšili jsme se, jak se náš byt konečně promění v domov, ale nestalo se. Nebo spíš se stalo něco úplně jiného: pod namontovanými vstupními dveřmi byla 3 cm mezera. A i když bychom přimhouřili obě oči, tohle bylo prostě moc. Řešení znovu futra vybourat a zazdít jsme zavrhli – už tak se nastěhování o 4 měsíce odložilo. Místo toho jsme zvolili vysoké prahy a ochrannou lištu.
Říkáte si, že komplikací už bylo dost? To jsme si mysleli taky, dokud nám nezavolali z kuchyňského studia. S absolutní nadřazeností nám oznámili, že linka se objednala pozdě (kvůli předchozím neshodám se zaměřovací kanceláří), a dorazí tedy až koncem srpna. Montáž tím pádem vyjde na začátek září. V tu chvíli jsem ztratila trpělivost a napsala důraznou stížnost. Naštěstí se k tomu ve studiu postavili čelem, nabídli nám dočasnou variantu a slevu z konečné ceny kuchyně.
Nutno říct, že tahle část rekonstrukce byla opravdu nejnáročnější. Odnesli jsme si z toho ale hned několik věcí:
U rekonstrukce nikdy nic není přesně tak, jak si naplánujete.
Erudovaný stavební dozor s dobrými referencemi je nutnost. (Ano, ten náš podmínky splňoval, ale výjimka nejspíš potvrzuje pravidlo.)
Vždycky se hodí mít větší než velkou finanční rezervu.
Pokud plánujete rekonstrukci, doufáme, že vaše proměna půjde daleko lépe. Ale jak se říká: „Kdo je připraven, není překvapen“. My už máme snad taky nejhorší za sebou a čeká nás opravdu jen finiš. Jak to dopadne?
Sdílet 
