Nejčastějším problémem vody v České republice je zvýšená tvrdost, díky níž se na obkladech a na nádobí tvoří vodní kámen. Problémem je i zvýšený obsah železa a manganu.
Filtrační konvice typu Brita
Na trhu jsou přes dvě desetiletí, ale boom zažívají až v posledních letech, kdy se stále více mluví o kvalitě vody včetně té z distribučních sítí. Ale co se vlastně děje uvnitř takové konvice a co to udělá s vodou?
Na začátku je jemný sítový filtr, který zachytí drobné mechanické nečistoty jako jsou zrnka písku, rzi apod. - provede tedy takové základní pročištění, což není nic proti ničemu. Dále zde najdeme iontoměničovou vložku, která má za úkol z vody odstranit vápník a hořčík a snížit tak její tvrdost. Má absorbovat i těžké kovy jako jsou měď nebo olovo.
To skutečně funguje, metoda iontoměničové pryskyřice se běžně používá i v průmyslu. Problém je, že vápník, hořčík a další látky se ve vložce hromadí do doby, než je nasycena a přestane fungovat. Za jak dlouho se tak stane, záleží na čistotě vaší vody, ale s více než měsícem nepočítejte.
Poslední stupeň filtrace představuje patrona s aktivním uhlím. Ta má schopnost absorbovat například některé pesticidy, chlór, fenol a benzen.
Závěr - filtrační konvice proč ne, ale počítat častějším vyměňováním filtračních patron. Konvice jsou navíc určeny jen pro malé objemy vody na pití. Bojler, pračku nebo myčku vám neochrání. Nánosů vodního kamene na kachličkách se také nezbavíte.
Jak je to s těmi magnety
Různé cívky či permanentní magnety na potrubí se dají pořídit poměrně levně. Celá tato problematika je ale odjakživa obestřená závojem šarlatánství. Někdo mluví o zázracích a živé vodě, někdo o podvodu.
Vědecký výklad účinku magnetického pole je založen pouze na jeho vlivu na vápenaté usazeniny (vodní kámen) ve vodovodních potrubích. Vliv na bakterie, řasy, železo a jiné látky nebyl prokázán vůbec.
V praxi magnetické pole skutečně způsobuje to, že se atomy vápníku a hořčíku začnou rychleji pohybovat a mají nižší tendenci se spojovat, či ulpívat na stěnách potrubí. Tento jev však vydrží maximálně několik hodin, pak se voda vrátí do původního stavu a vodní kámen se opět vytváří.
Problém je i s účinností. Ta je tak nízká, že se efekt často ani neprojeví. Velmi obvyklý je jev, kdy zákazníci volají právě s tím, že se nechali napálit levnou magnetickou úpravnou, která nefunguje a poptávají jiné řešení.
Udělejte si názor sami:
Potrubní filtry cca do 2000kč
Montují se přímo na potrubí před vstup do domu nebo jen před pračku či myčku. Podle typu filtrační vložky a její náplně mohou odfiltrovat široké spektrum látek. Odstraňují mechanické nečistoty jako je rez a písek, redukují železo a mangan, nebo vodu změkčí. Některé filtry ochrání před bakteriemi, další odstraní chlór a zbaví vodu pachuti či zápachu.
Tak kde je háček?
Filtrované látky se zachycují ve vložkách většinou bez možnosti propláchnutí (regenerace) a tak mají velmi omezenou kapacitu. Když máme studnu ze které čerpáme vodu se zvýšeným obsahem železa a manganu, ve které se ještě občas objeví nějaké to zrnko písku či kal a dáme na přívod studené vody do domu vložku za 1000kč, je jasné, že nejpozději za měsíc budeme kupovat novou. To je z dlouhodobého hlediska neefektivní a neekonomické.
Další nevýhoda je, že např. v případě vložky zachycující vápník a hořčík, nelze regulovat výstupní tvrdost vody. Taková voda tedy teoreticky nemusí být ani pitná a je vhodná pouze pro praní, do bojleru apod.
Reverzní osmózy
Technologie hojně používaná v průmyslu všude tam, kde je zapotřebí skutečně čisté vody bez jakýchkoli příměsí a to včetně minerálů. Hlavním prvkem osmózy je extrémně jemný filtr z roztečí až v nanometrech. Voda je skrz něj pod tlakem protlačována a díky tomu jsou z ní násilím odebrány veškeré látky. Podle konkrétní jemnosti může zůstat i pouze čisté H2O.
Mohu pít čisté H2O?
Je to stejné jako pít destilovanou vodu, tedy nezdravé. Při pití demineralizované vody může po čase docházet k poškození výstelky střevní, k nerovnováze v metabolismu a k odvádění minerálů z těla. Dle vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody je u pitných vod požadován minimální obsah hořčíku 10 mg/l a obsah vápníku 30 mg/l. Logicky z toho vyplývá, že reverzní osmózu ani nelze prodávat jako zařízení pro úpravu pitné vody, což naštěstí 99% prodejců respektuje a slovo “pitná” voda k popisu produktu neuvádí.
Vyjímkou mohou být reverzní osmózy z remineralizační patronou, která po úpravě do vody minerály zpět vrací. Avšak bohužel zatím nevíme o žádné takové, která by v ČR prošla atestem na pitnou vodu. Stanovisko ČS Asociace vodárenských expertů k úpravě pitné vody reverzní osmózou (PDF)
Nejčastěji nás pálí tvrdá voda, železo a mangan. Běžně používaným řešením je opět využití principu iontové výměny, díky kterému na sebe speciální filtrační směs nechtěné látky naváže a nám zbyde pročistěná voda.
Tato směs je umístěna ve větším filtru, který umožňuje její pravidelnou a automatickou regeneraci (vypláchnutí látek do odpadu). Regenerace se provádí automaticky pomocí solného roztoku.
Zařízení se připojuje na přívod vody do celého objektu, takže není nutné samostatně řešit pitnou vodu, vodu na praní, do pračky či bojleru.
Dle typu problému se mění druh filtrační směsi. Kromě tvrdé vody, železa a manganu je možné řešit problém s dusičnany, nebo těžkými kovy.
Výhody zařízení
Životnost takového zařízení může bez problémů dosahovat více než deset let.
V případě změkčovače vody lze výstupní tvrdost libovolně regulovat.
Náklady na provoz jsou minimální a skládají se pouze z tabletované regenerační soli a nákladů na elektřinu a vodu.
Příkladem takové úpravny jsou změkčovače vody AquSoftener od společnosti EuroClean. nebo zařízení AquaEmix, které najednou řeší problém tvrdé vody, železo, mangan, pachuť i zápach vody. To je vše jednou speciální filtrační směsí.
Podobných produktů je na trhu více. Chci poradit s výběrem vhodné úpravny | Zajímá mě nabídka úpraven vody
Sdílet 
