Krov, dozdívání štítů - část 10.

Autor: Kondrej (35 příspěvků)
7. 3. 2019
0 komentářů
Příspěvek stavebníka
Zdravíčko, dneska to bude o střeše a jak jsme se k ní dopracovali. Máme klasickou sedlovou, nic komplikovaného na tvar.

Střechu jako takovou jsem poptával už v lednu 2018, tedy skoro rok před realizací. A sice u skoro místního tesaře soukromníka. Sám jsem si na ní opravdu netroufl :-). Protože jsem chtěl mít pořádný krov, držel jsem se projektu, který předepisoval ocelové středové vaznice. Jeden prosincový podvečer jsem přeměřil umístění středových vaznic a výšku. Jak už jsem psal v předchozím článku - středové vaznice nevycházely na přesný násobek výšky cihly ale asi o 10 cm víc, a tak jsem si po domluvě s tesařem a stavebním dozorem nařezal překlady KP7 na ca 50cm dílce a tím jsme je vypodložili. Tesař si druhý podvečer přiběhl celou stavbu zaměřit, protože drobné centimetrové odchylky oproti projektu byly. A pak jsem čekal ca 3 týdny než jeden den naběhl ještě s pomocníkem. Po obědě. Přivezli malý náklaďáček a na něm ony 2 ocelové vaznice (každá z nich má dvě části, které budou sedět na vnitřní středové zdi a pozdějí se svařily k sobě), pozednice, kleštiny a krokve. Jeřáb přijel vzápětí. Všechno šlo jako po másle, jediný co jsem dělal bylo že sem sehnal zbytky hydroizolace a nanosil ji pod pozednici kvůli vlhkosti z betonu. Dále jsem pouze dokumentoval a za 4 hodinky byl základní tvar střechy osazen. Krokve byly již dopředu nařezané a tak se usadily. Kleštiny jeřáb zdvihl nahoru na ocelové vaznice a ty se montovaly až druhý den. Druhý den se víceméně vše dokončilo, včetně kotvení pozednice do věnce tím, že se prošroubovala pozednice přímo do věnce operativně a pak vyplnila chemickou kotvou a závitovými tyčemi.  Pozednice, kleštiny a krokve byly už rovnou naimpregnované. Krokve také a v podhledové části již natřené barvou, kterou jsem koupil sám před 2 měsíci. Barvu jsem zvolil lazurovanou hnědou aby vynikaly rysy dřeva. Krokve i palubky byly tedy dopředu už natřené a během fasády se pak udělá druhý nátěr. Dost se hodilo mít na stavbě velký hliníkový žebřík z 3 částí protože u schodiště ho tesař používal mimojiné jako most ke střeše ke svému druhému. Takže to by byl krov. Cihly pod ním na štítech pasovaly dobře - byla tam dostatečná mezera, že jsem nikde nemusel nic řezat aby to nevadilo palubkam. Takže teď nastalo dozdívání předtím, než se střecha zabední a zapalubkuje. Hotový krov otevíral několik pracovních úkolů:

  • dozdít mezi krokvema pomocí věncovek a extrudovaného polystyrenu
  • dozdít oba štíty na kraji domu
  • dozdít štít uvnitř domu, který nese sředové vaznice
  • nanést zbylé cihly, které jsme již nestihli dát nahoru jeřábem (ca asi 2 palety cihel)
  • umístit 3 palety na kleštiny na každé straně domu, aby se dalo pak nahoře zdít pohodlně

Takže postupně a většinou sám s malu pomocí od táty a kámoše jsem se do toho pustil. Nyní už bylo snadné chytit se krokví a dozdívat 1 cm pod ně (pro vnější štíty), aby bednění a palubky hezky dosedly na krokve. Pro vnitřní "štít" jsem nezdil až pod horní hranu krokví, ale nějaký 2 cm úplně pod krokve, aby se mezi krokve pak vešla zateplovací vata. Aligátor byl zlatej, jenomže věncovky o délce 50 cm nebylo lehké uříznout do úhlu rovně, protože čepel aligátora má pouze 42 cm. Tedy pokud řežete věncovku postavenou na kratší stranu zeshora. Mezery mezi krokvemi byly různé, od 60cm až do nějakých 80cm, takže se mi později osvědčilo nejdříve zkrátit věncovky na tuto šířku krokví (tím pádem byly věncovky max 40cm široké) a pak řezat pod úhlem po podélné straně věncovky a tím pádem byl řez o dost přesnější, nicméně náročnější byl začátek, kdy se muselo víc tlačit, aby se pila zařízla. Ale fungovalo to. Věncovky jsem lepil na dry fix od porothermu a za věncovku umisťoval 6cm XPS s tím, že mezi pozednicí ještě vznikly 1-2 cm, který později možná ještě vyplnim vatou nebo nechám dýchat (zatím nevím, na rozhodnutí je čas). Celý to byla piplačka, ale největší kolem prostoru středových vaznic a pozednic. Tam první obezdění trvalo třeba půl dne, protože jsem pořádně nevěděl jak na to. Některé vyřezané cihly připomínaly řezbářství. Chtěl bych vidět jak se s tímhle jako já piplá stavební firma. Jinak kolem středových vaznic jsem používal kombinaci termomalty a nízkoexpanzní pěny, kdy jsem dal na vaznici přímo cihlu nebo trochu podmaltoval či podpěnil. Ke konci už jsem rozdělávání malty měl dost, tak jsem používal XPS a pěnu, jen co to šlo. Pod kleštinama jsem dělal ze žebříku a občas stál za pozednicí nebo fixoval nohu za krokev, abyc nespadl. Když jsem se probojoval ke kleštinam, začal jsem dělat z palet, co jsme s kamarádem vytáhli provazem na kleštiny. Byly 3 a byl to luxus najednou mít plochu na práci. Až do úrovně středových vaznic a jak to tak vyšlo tak o nějakých 5cm výš jsem dával ty samé cihly jako na dům - vatové porotherm T44. Ale pak v další řadě už jsem jel na levnější klasické porotherm 30. Podle stavebního dozoru to bohatě stačí, protože půda bude nezateplená. Takže defakto šlo jenom o to trochu zateplit ty ocelové vaznice, které se potom zevnitř stejnak zateplí extra vatou nebo polyšem. Když jsem byl sám na stavbě, tahal jsem si cihly na palety nahoru pomocí chňapek na cihly, na kterých byl navázán provaz. Vyžadovalo to umění zeshora nabrat cihlu, ale dalo se to. Zkoušky trpělivosti ale někdy povolily, a tak jsem občas slezl dolů a cihlu chytil dole. Nad vatovkama jsem zdil do roviny jenom první řadu podle provázku, ostatní pak pouze s dlouhou 2,5m latí. Tam byl trochu oříšek jak chytit správně vazbu, protože spodní řada od rumunů byla taková divná a navíc prořezy u vaznic taky nehrály moc do karet. Proto jsem začal na zadní straně domu s prvním štítem, kde sem měl spoustu prořezů kvůli tomu, že jsem se snažil zdít cihly co neblíž budoucím palubkám - to byla ale chyba. Na druhé straně jsem se už poučil a první řadu z porotherm 30 jsem udělal tak, že jsem prostě první cihlu nebo půlku namáčkl na středovou vaznici a pak jel ze strany na stranu. A  vazba ve vyšších řadách pěkně navazovala, protože jsem cihly dělal pěkně na vazbu spodní řady a kousky pod úhlem na krajích dělal z ytongu 30. Ytong se nechal pěkně řezat ruční pilou, akorát vytáhnout jeden kus na palety nahoru na provaze byla dřina největší. Vážil snad 35 kg. Ytong jsem lepil na nízkoexpanzní pěnu. Pečlivě před každým uložením navhlhčil smetáčkem s vodou a zapěnil. Drželo to jako čert za chvilku. Nahoře když jsem se blížil špici, tak to byla krásná práce. Žádné řezání tvrdých cihel, ale ytongu. Žádné ohýbání, ale rozhled.  Když to shrnu:

Reklama
  • práce to byla náročná na řezání a měření, ale neskutečně mě bavila, ikdyž bylo venku kolem nuly a k ránu a večer pak mrzlo
  • jeden vnější štít jsem sám dělal asi 8 dní po průměrně 6h práce denně (naštěstí jsem v té době měl dovolenou a bylo vánoční období, takže jsem vlastně 27.12. naběhl a skončil 5.1. s oním druhým štítem)
  • spolu s mezikrokevním dozdíváním na věnci a vnitřním dozděním zdi to bylo něco pod 20 dní práce s variabilním počtem hodin (někdy 3, někdy 10)
  • nikdy bych nechtěl dozdívat zvenčí ze žebříku po zabednění střechy, protože to je p***vina a cihly by navíc nikdy nebyly tak přesně usazené (pokud by ty nejhornější vůbec třeba šly podmazat pěnou) -> ikdyž do domu napršelo a nasněžilo o něco více, tak bych tuto fázi zopakoval naprosto stejně i příště

Takže tak. A teď už jsem na chvilku bez práce, protože se bude pokrývat a to bylo kolem 5. ledna 2019...  klobouk dolů před nasazením tesaře a jeho kolegy a velice potěšilo mě, že dané slovo, o zabednění po Vánocích, naprosto dodržel.

Náklady

Název položkyCena
drobnosti pena, atp
2 000 Kč
ytong 30
1 000 Kč
XPS 6cm
1 500 Kč
cihly porotherm T44, 30
30 000 Kč
krov na klíč
200 000 Kč
Celkem234 500 Kč
Reklama
Pomohl vám tento obsah?
Sdílejte ho s přáteli...
... nebo mu přidejte hodnocení
Přidávat hodnocení může pouze přihlášený stavebník
O autorovi
Kondrej
Kondrej (35 příspěvků)
Další články autora:
Víte, že můžete také vytvářet příspěvky? Kvalitní příspěvky finančně odměníme. Zobrazit více informací