Rozvody vody, odpadů, plynu a topení

Zadržování a využívání dešťové vody je diskutované téma. V letošním roce byl dokonce spuštěn dotační program na využívání srážkové vody Dešťovka. Uvažujete-li o tom, že si pořídíte nádrž na dešťovou vodu na svou zahradu, pak si určitě přečtěte následující řádky. Dozvíte se, jak ji vybrat. Kam se který typ nejlépe hodí. A jak jsme při instalaci nádrže postupovali my.

Zdravím všechny stavebníky. Po menší (1/2 roční) pracovní pauze kvůli počasí ale i problémům se zády pokračujeme.

Dlouho jsem přemýšlel, jak rozumně vyřešit vytápění domu. Podle projektové dokumentace je tepelná ztráta objektu spočítaná na 13,5 kW – a to při nejnižší návrhové venkovní teplotě -15 °C, která platí pro naši klimatickou oblast. Požadovaná vnitřní teplota je přitom 20 °C pro obytné místnosti a 24 °C pro koupelny, protože ráno bosou nohou na ledových dlaždičkách... no, znáte to. Vytápěná plocha čítá 188 m², objem vzduchu v domě je 414 m³. Jinými slovy – žádná malá garsonka, ale poctivý barák, kde už se vyplatí trochu přemýšlet nad efektivitou a náklady na topení.

V průběhu prázdnin se u mě vystřídalo několik mužů různých profesí, kteří zajistili rozvedení sití po domě. Jednalo se o odpady, vodu a elektřinu.

Vzhledem k tomu, že je konec listopadu (předání díla mělo být nejpozději do konce října – haha) a malinko nás zlobí noční mrazy, betonáž stropu se odkládá na lepší počasí. Snad bude.

Dnes bych se rád podělil o zkušenosti s peletováním slámy. Počáteční myšlenkou celého projektu bylo, být nezávislý na cenách paliv a ušetřit nějaké finance. Případně postupně přebytky výroby prodat.

V prosinci měl náš vodák čas, a tak jsme na chvilku přerušili zdění příček v patře (měli jsme vyzděno pár řad a to vodákovi stačilo) a pustili jsme se do vodoinstalace. Za jeden víkend se vysekaly potřebné prostupy ve zdech a spočítal se materiál, který bude zapotřebí koupit. 

Než nás na stavbě zastihne zima, rozhodli jsme se, že pokud nebude mrznout, pokusíme se stihnout udělat rozvody vody a odpadu. Bohužel jak to tak bývá, né vše se daří a vodák nám nejdříve vysekal šlicy na vodu a odpady a v zápětí se nám nechal 6 týdnů zapírat, tzn. že jsme se ocitli v situaci, kdy jsme museli narychlo sehnat někoho jiného. Naštěstí náš topenář je i vodák a tak jsme ho oslovili. Do 14ti dnů od domluvy se pustili do práce. A za týden bylo hotovo.

Do rozvodů topení se topenář spolu s Pavlem vrhli hned po dokončení hrubých omítek v patře, kde rozvěsili radiátory. Pavel vysekal dřážky pro přívody k radiátorům a topenář udělal rozvody od stoupaček ke všem radiátorům. 

Rozvody vody a odpadů jsme si spolu s topením domluvili od instalatéra s tím, že přidáme ruce k dílu.

Rozhodli jsme se vyrábět si palivo do kotle sami. O přestavbě stávajícího kotle již zde mám článek. Tady bych chtěl psát o výběru stroje na peletování a samotné výrobě. Jak jsem již psal, nedaleká firma Kovo Novák, která peletovací lisy vyrábí nám ukázala pouze peletování pilin ze dřeva, což pro nás nebylo vyhovující.

Když jsme se rozhodli, že si uděláme v domě podlahové topení, bylo potřeba zvážit čím topit. Možností je dnes spousta, ale věděli jsme, že nechceme plyn.

22. - 24.2.2014 nás navštívil známý vodák a začali jsme dělat vodu a odpady. Týden před tím, než přijel, se tam stavil a řekl, kde co se má vysekat a připravit, spočítal materiál. Všechen materiál jsme měli za nákupku, a prý za hubičku :)

Nebudu popisovat výhody a nevýhody řízeného větrání s rekuperací, protože na to již existují obsáhlé diskuze. Nebudu se ani zabývat finanční návratností tohoto systému. Na tyto témata už proběhla košatá diskuze na webech airforum.cz a tzb-info.cz.

Dokud bylo hezky a sucho, vrhli jsme se na kopání. Stejně jako terénní úpravy a základy nám i v této etapě pomáhal strejda Lucky.

Od začátku letošního roku je v platnosti nový zákon č. 318/2012, kterým se mění zákon č. 406/200Sb., o hospodaření s energií. A právě energetická náročnost je jednou z jeho klíčových částí. Do budoucna bude mít tento zákon velmi výrazný vliv na novostavby, rekonstrukce, ale i na prodej rodinných domů.