Zkušenosti z montáže plynového vytápění s krbovkami jako zálohou

Dlouho jsem řešil, jak nejlépe vytápět dům. Podle projektové dokumentace je tepelná ztráta objektu spočítaná na 13,5 kW – a to při návrhové venkovní teplotě -15 °C, která v naší oblasti není žádnou vzácností. Požadovaná vnitřní teplota byla stanovena na 20 °C pro obytné místnosti a 24 °C pro koupelny. Vytápěná plocha činí 188 m² a objem vzduchu v domě je 414 m³ – žádná malá chata, kde by stačilo zatopit svíčkou.

Změny oproti projektu

Aktuální tepelnou ztrátu bohužel neznám, protože původní výpočet vycházel z jiných parametrů, než jaké se nakonec realizovaly. Projekt počítal s fasádou zateplenou 5 cm EPS, podlahou s izolací 5 cm v přízemí a 2 cm v patře, střechou s 18 cm izolace a třemi balkony. Realita je však příjemnější: fasáda dostala 15 cm EPS, podlaha 10 cm v přízemí a 6 cm v patře, střecha 30 cm izolace a balkony zůstaly jen jeden.

Tyto změny se už do projektu vytápění nepromítly, takže realizace běžela podle původních hodnot. Rozhodoval jsem se mezi tepelným čerpadlem a plynovým vytápěním, přičemž obě varianty měly mít jako zálohu krbová kamna s teplovzdušným rozvodem.

Nakonec – vzhledem k hotové plynové přípojce a nižším pořizovacím nákladům – vyhrálo vytápění plynovým kondenzačním kotlem Protherm Condens 25 KKZ 21 (výkon 4,9–19,6 kW) s vestavěným 21l zásobníkem vody a rychloohřevem. Spaliny odcházejí klasicky komínem nad střechu.

Teplovodní rozvody v AL-PEX

Rozhodl jsem se pro vícevrstvé potrubí AL-PEX a lisovací fitinky. Projektant sice tvrdohlavě prosazoval měď, ale já šel do AL-PEXu – ne kvůli ceně (ta je zhruba stejná), ale kvůli jednoduchosti montáže a minimálnímu množství spojů v podlaze. Při sériovém zapojení radiátorů vedou přívod a zpátečka od kotle k radiátorům téměř beze spojů – až u radiátoru se nalisuje T-fitinka a z ní se napojí krátké větve ke každému tělesu.

Radiátory jsem pořídil značky Daikin Airfel se spodním připojením od firmy AAAradiatory.cz. Rozměry těles jsme museli přepočítat, protože projekt počítal s vysokým teplotním spádem, který není pro kondenzační kotel ideální. Nakonec jsme tedy volili radiátory s vyšším výkonem.

Montáž s instalatérem

Spolu s instalatérem (a mojí asistencí) jsme nejprve pověsili kotel na zeď, zapojili odkouření včetně nadstřešní části, zavěsili všechny radiátory a vysekali drážky ve zdech, aby rozvody nebyly "na ráně". Odměřili jsme vzdálenosti, nařezali potrubí, nasadili T-kusy a zalisovali.

Musím říct, že práce s lisovacími fitinkami je radost – nasadíš kleště, lisuješ, čekáš na zelenou diodu a hotovo. Potrubí i fitinky jsem objednal od firmy Žichlínek s.r.o., která zároveň půjčuje lisovací kleště.

Použili jsme rohové, přechodové a VK-fitinky. Před spojením jsme potrubí obalili centimetrovou izolací, na spoje ji nasazovali dodatečně. Rozvody v 1. a 2. nadzemním podlaží jsme zvládli s instalatérem společně. Ve 3. NP jsem si už vše udělal sám – včetně montáže radiátoru. Po tlakové zkoušce jsem zavřel sádrokartonové stěny.

Uvedení do provozu

Instalatér napojil kotel na plyn, vodu i topení, provedlo se odzkoušení a následně dorazil revizní technik. Ten zapojil venkovní ekvitermní čidlo a provedl výchozí revizi. Poté přišel kominík a udělal revizi odkouření.

1. a 2. NP jsou zapojeny do jednoho topného okruhu. 3. NP lze uzavřít a vypustit samostatně. Po tlakové zkoušce jsme rozvody napustili a před vylitím podlah pečlivě kontrolovali, jestli někde něco neteče.

Jakmile byly podlahy hotové a všechny spáry zadělané, systém jsem vypustil, naplnil nemrznoucí směsí a znovu napustil. Následovalo pečlivé odvzdušnění.

Teplovzdušný rozvod a kamna

Ve 2. NP jsem v podlaze vedl ještě teplovzdušný rozvod z obýváku od krbových kamen ABX Bergen (výkon 5–15 kW). Rozvod ústí do koupelen, chodby a tří pokojů pomocí uzavíratelných talířových ventilů.

Kotel je napojen pouze na venkovní ekvitermní čidlo Protherm 0020040797, protože servisák mi nedoporučil vnitřní regulátor – ten by totiž vypnul topení i v místnostech, kde krbová kamna teplo nedodají.

Na radiátorech mám digitální termostatické hlavice HD13 (420 Kč/kus), naprogramované dle potřeby v každé místnosti. Zkoušel jsem i levnější hlavice z Lidlu (370 Kč), ale ty nespolupracují dobře – chybí jim informace o programu, nedrží pevně a nelze je ovládat manuálně.

Zákaznická podpora Prothermu mi doporučila, že bych teoreticky mohl používat bezdrátový prostorový regulátor RC/2, který lze přepnout do režimu ignorování pokojové teploty. Zatím váhám, zda se investice 4000 Kč vyplatí.

Reálný provoz a náklady

Dům vytápíme plynem už dvě topné sezóny – zatím bez přitápění krbovkami. Topení běží ve čtyřech místnostech a jedné koupelně, průměrná roční spotřeba:

• Plyn: 1098 m³ (11 729 kWh) = cca 18 456 Kč

• Elektřina: 2652 kWh = cca 12 258 Kč

• Celkem: cca 30 714 Kč/rok

Třetí sezónu jsme opět začali přitápět dřevem – hlavně, když je někdo doma. Za 12 hodin topení spálíme buď 0,14 m³ měkkého dřeva, nebo dva 10kg balíky briket. Teplo v obýváku vydrží přes noc bez sepnutí radiátorů.