Dům z větší části svépomocí
Jak už jsme psali dříve, tak dům jsme se rozhodli místo zakázky na klíč postavit z větší části svépomocí.
Po důkladném zimním studování videií, čtení článků a studia stavebních postupů zejména na webu Svépomocí.cz jsme se plni odvahy vrhli do stavby našeho vysněného budoucí domu. O tom jak výstavba domu probíhala, popř. nějaké rady a tipy, tak o to se s vámi podělíme v následujících týdnech v tomto malém seriálu.
Velkou komplikací a zároveň výhodou byla světová pandemie Covidu, která do našeho stavebního snažení významně zasáhla. Komplikace se zavřenými obchody jsme díky předobjednanému materiálu zvládli. Navíc častější volno a nemožnost cestovat se nakonec při stavbě i hodili.
Geometrické zaměření stavby
V předchozím článku jsme úspěšně absolvovali úřední maraton ke stavebnímu povolení. Po nabytí právní moci rozhodnutí společného povolení pro novostavbu rodinného domu nám geodet na pozemku provedl zaměření budoucí stavby. Na pozemku nám za pomoci roxorů a hřebů vyznačil budoucí stavbu. Toto vyznačení jsme později přenesli na lavičky, abychom mohli provést výkopové práce budoucích základů.
Geodet nám předal vytyčovací protokol s uvedením všech potřebných zaměřovacích údajů.
Ještě než kopneme do země
Dříve než jsme kopli do země nás čekala ještě jedna povinnost ze zákona a to ohlásit výkopové a stavební práce na pozemku archeologickému ústavu. Pro oznámení těchto prací je k dispozici online formulář na jejich stránkách, přičemž do emailu nám přišlo potvrzení o splnění oznamovací povinnosti. V případě nesplnění této povinnosti hrozí stavebníkům případná 4 milionová sankce. Dle informací od jiných stavebníků v okolí a stavebních firem, tak jsme byli v této věci spíše raritou.
Po zahájení výkopových prací, skrytí ornice a vykopání základových pásů se na místo stavby osobně dostavil zástupce archeologického ústavu z muzea v Poděbradech, který kromě shnilých kořenů nenalezl žádné vykopávky kostí, či střepů, kterými by mohli obohatit historickou sbírku.
Bagr, dumper, lopaty a ruce
Skrytí ornice za pomoci bagru a odvezení zeminy dumprem bylo jednoduché. Následné vykopání základových pásů a jejich dočištění už chtělo pro sychravé počasí a zemitopísčitou půdu větší přesnost, tak na řadu přišla ruční práce s lopatami.
Fotografie s datumem a časem jsou z bezpečnostní kamery, neboť na jiné fotografování nebyl čas, proto omluvte zhoršenou kvalitu.
Stavba základů
Po vykopání základové spáry jsme do ní následně položili zemnící pásky pro celkové uzemnění domu a bleskosvodu. Ručně jsme si připravili prostup pro elektro, vodu a odpad.
Pro horší přístup na pozemek a jednodušší vylití základových pásů jsme objednali pumpu, která nám ulehčila práci. Do betonu jsme následně zapíchali roxory.
Ztracené bednění a instalace kanalizačního potrubí
Jako další krok po vytuhnutí betonu v pásech přišlo na řadu vyzdění ztraceného bednění. K následnému vylití ztraceného bednění betonem jsme opět použili pumpu.
Zároveň jsme provedli rozmístění KG potrubí pro kanalizaci a uložili kopoflexové potrubí pro elektro, a vodovodní potrubí.
Radonové odvětrání a vylití základové desky
Po zhutnění zeminy po uložení inženýrských rozvodů, jsme položili dle projektu potrubí pro radonové odvětrání vyvedené přes obvodové zdivo na střechu. Vše jsme řádně zasypali štěrkem a zhutnili. Následovalo položení kari sítí na distanční podložky. Na závěr přišlo zhotovení bednění základové desky. Pro betonování desky jsme tentokrát využili skluzavku pro rozlití betonu přímo z domíchávače.
Deska a průtrž mračen
Po tom co jsme si plácli rukama nad úspěšným betonováním se od západu začali blížit černá mračna, která nevěstila nic dobrého. Podle radarové mapy jsme na rychlo sehnali rozměrné plachty a umístili je nad deskou.
Plachty se skvěle osvědčily a i přes vydatný déšť nedošlo k vyplavení betonu a poškození desky. Pouze na některých místech, kde se plachta srolovala se nám nepatrně obtiskla do betonu.
Deska a příprava hydroizolace
Díky počasí, které v roce 2020 panovalo, jsme mohli brzy odstranit bednění, aby deska mohla ještě rychleji vysychat. Natření penetračním nátěrem bylo už jen lehkým úkonem před navařením hydroizolace.
Navaření hydroizolace
Díky návodným videím a hlavně radám na svépomocí.cz jsme navařili pod budoucí obvodové zdivo během několika hodin a 10kg PB lahvím kvalitní hydroizolaci Glastek 40 special mineral s přesahem.
Pro další stavbu obvodového zdiva jsme si nechali přivézt broušené zdivo Porotherm 30 Profi, P15 od Wienerbergeru, dále zakládací malty Porotherm Profi AM a zdící pěny Porotherm Dryfix.
Jak jsme se vypořádali se stavbou obvodového zdiva a překlady, tak o to se s vámi podělíme příště.
Náklady
Název položky | Cena |
---|---|
Vytýčení stavby geodetem | 4 000 Kč |
Výkopové práce a základní deska | 246 000 Kč |
Hydroizolace | 33 000 Kč |
Celkem | 283 000 Kč |
Majky & L.A.4. 8. 2021 4:04:24
Vím, že je to již zažité, ale ve vašem případě se jedná o podkladní beton, nikoliv základovou desku. :)
Drakovci4. 8. 2021 8:11:32
Vycházel jsem z projektové dokumentace, kde v průvodní a technické zprávě projektant píše..., na kterou bude provedena základová deska tl. 100 mm. Deska bude konstrukčně vyztužena sítěmi KARI 5-150/150 při spodním i horním líci a po obvodu bude výztuž uzavřena vázanou výztuží „U“ profilu R 8 à 500 mm.
V projektu u skladby podlah je taktéž uvedeno, že se jedná žb desku.
Podkladní beton prostý je uveden pod a ve ZB. ;-)