Projekt domu

Jak jsem již psal v předchozím článku, jedná se o dokumentaci, která je určena pro nastudování všech okolností, které jsou relevantní pro tvorbu projektové dokumentace. Zejména se jedná o dispozice a světové strany pozemku, okolní stavby, požadavky územního plánování, a hlavně požadavky investora, tedy v čem vlastně chcete bydlet. Tato dokumentace vám dá docela dost přesný popis toho, co chcete postavit, nicméně se podle ní postavit nedá a určitě se podle ní nedá stavba povolit. Pokud si takovouto studii uděláte nebo si ji necháte udělat, značně to usnadní práci následným projektantům, kteří budou vyhotovovat projektovou dokumentaci pro stavební povolení/ohlášení stavby a tím pádem můžete v této druhé fázi docílit levnějšího, a také rychlejšího výsledku. Často součástí takové studie bývají 3D vizualizace, které vám pomůžou pro lepší vysvětlování a konzultaci s projektanty i s firmami a mimo jiné vám také navodí pocit radosti, protože se na svůj vysněný dům můžete už teď dívat, a ne až za několik let, byť jen na papíře.

Projektová dokumentace pro oba typy "povolení" se nijak zásadně neliší. Liší se pak ty další papíry, o kterých budu psát příště. Co jsem ale nevěděl, když jsem začal poptávat projektanta je, že v zásadě nejde nikdy o jednoho člověka. Jeden projektant/architekt často nemá kapacitu na to řešit všechno, a tak je třeba i uvědomit co vlastně ta projektová dokumentace obsahuje a kdo ty konkrétní části řeší.

1. Architektonicko – stavební řešení (stavebně konstrukční řešení)

   Toto je úplný základ a také největší část dokumentace. Řeší se zde stavební a konstrukční dispozice, půdorysy, základy, řezy, pohledy, okolní dílčí stavby jako např. sjezd na pozemek, oplocení, zpevněné plochy atp. Co je součástí se můžete dočíst zde: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-499#f6167435

2. Statika

   Projektant by vám měl sám říct, zda je potřeba udělat statické posouzení stavby. V našem případě bylo potřeba nechat udělat statiku na přestřešení nad terasu (je tam sloup, který drží kus střechy) a také k přístřešku krytého stání zabudovaného s domem. Na základy a překlady projektant použil prefabrikované výrobky s odkazem na výrobce, takže nebylo třeba počítat jejich statickou dostatečnost. Co se střechy týče, projektant mi doporučil, že není třeba počítat statiku, protože si to firmy dělají samy před výrobou a já řekl, že si krov budu nechávat vyrábět, takže se v projektu jenom odkazuje na výrobce. Pokud však máte v plánu stavět vlastními silami krov, je potřeba si nechat udělat statický výpočet i pro krov, abyste věděli, z čeho a jak ho stavět a samozřejmě pro stavební úřad

3. Požárně bezpečnostní řešení (PBŘ)

   Toto je další projekt, který řeší co se stane v případě požáru, jak na to upozornit obyvatele, jak se bránit a jak požár řešit. My například musíme mít jeden hasicí přístroj, dvě kouřová čidla v domě, v případě požáru, plameny nebudou zasahovat na sousední parcely a když přijedou hasiči, mají cca 40 metrů od domu hydrant. Tento projekt posoudí hasiči a vydají stanovisko (toto mi projektant zařídil sám)

4. Technické zařízení budovy

Když už máte půdorysy, řezy a pohledy, můžete rozpracovanou dokumentaci předat dalším projektantům, kteří řeší všechny technické věci na domě. Jmenovitě to můžou být:

• Výpočet tepelných ztrát: musíte už vědět jaké chcete zdivo, jaké a jestli chcete zateplení obálky domu, jaké je zateplení podlahy, stropu nebo krovu, jaké budete mít okna (trojskla/dvojskla?). Vše vám samozřejmě může doporučit projektant. Na základě těchto informací se vypočte, kolik tepla vám bude unikat ven z budovy.

• PENB – průkaz energetické náročnosti budovy.

• Projekt vytápění

• Projekt elektroinstalace

• Projekt zdravotechniky – voda/odpady v domě

• Projekt vzduchotechniky – větrání, rekuperace, klimatizace

• Projekt likvidace dešťových vod

• Projekt likvidace splaškových vod

• Projekt domovní ČOV

• Projekt přípojky elektro

• Projekt přípojky kanalizace

• Projekt přípojky pitné vody

• Projekt přípojky plynu

• Projekt centrálního vysavače

• Slaboproudé projekty (internet a televize, zabezpečovací systém, audio-vizuální technika, inteligentní dům, kamery aj.)

• Odborné posudky pro dotace (např. dešťovka)

Všechno se dá nakreslit, ale ne všechno je povinné (nemusíte mít vzduchotechniku ani centrální vysavač). každý dílčí projekt může dělat jiná osoba nebo všechny udělá jeden specialista.

5. Hydrogeologický posudek

   Toto není ani tak projekt jako spíše odborná zpráva a průzkum půdy a okolí. Budete to potřebovat pouze v případě, že řešíte studnu nebo vsakovací jámy přečištěné vody z ČOVky nebo pro dešťovou vodu. Samozřejmě vám to může stavební úřad nařídit aby jste si to nechali udělat. Viděl jsem, že někdo musel dělat i pedologický průzkum. Nám stačil HG posudek na utrácení přečištěné odpadní vody a dešťové vody. Kdo má možnost udělat přípojky jak na dešťovou tak splaškovou vodu i pitnou vodu, toto neřeší. Mám to tu jako 5. bod ale vlastně to předchází TZB, protože podle tohoto posudku pak projektanti kreslí.

Když máte povolení stavět (nebo často i před tím), můžete si nechat zpracovat dokumentaci pro provedení stavby. To využívají často lidé, kteří chtějí stavbu "na klíč", protože většinou jedna stavební firma podle této dokumentace dělá přesně celou stavbu a pak nedochází k velkým odchylkám a improvizacím a tím pádem nedochází k velkému navyšování rozpočtu.

Jedná se o velmi podrobnou dokumentaci, která popisuje materiály (druhy, výrobce, barvy), rozměry detailů, daleko více řezů dílčích částí stavby a často také položkový nebo slepý rozpočet (tedy množství konkrétních matriálů, které máte nakoupit (potažmo stavební firma).

Často se jsem se setkal s názorem, že investovat do této dokumentace se vyplatí, protože můžete všechno vymyslet ještě před stavbou a tím pádem nebudete dělat chyby, improvizovat a počáteční investice v řádech desítkách tisíc korun vám může ušetřit za chyby v řádech až stovek tisíc korun. Navíc víte přesně z čeho je složena nějaká konkrétní část stavby a až budete poptávat řemeslníky/firmy na zhotovení této dílčí části, tak budete vědět zda vám dělá férovou nabídku.

Tuto dokumentaci dělají projektanti po dokončení stavby, ve které se zakreslí reálný stav, tedy změny oproti předchozí dokumentace. Většinou se však řeší u velkých staveb, státních staveb, komerčních staveb. Ještě jsem neslyšel, že by si to někdo dobrovolně dělal pro rodinný dům. Každopádně se to může hodit, protože si nebudete desítky let pamatovat kde, co, jak a z čeho. Případně se to hodí pokud stavíte jako investici a chcete dům prodat. Pak může kupce zajímat reálný stav.

Tento článek je jenom o projektové dokumentaci, v příštím díle popíšu, co všechno dalšího musíte zařídit pro získání papíru "stavba povolena". Níže přikládám náš koordinační situační výkres a půdorys, ať víte, jak to vypadá. Samozřejmě takových dalších výkresů máme asi 15.

Zdraví Houska :)