Střecha – izolace a laťování

Kontralatě/latě jsem objednal opět z DEKu. Jedná se o latě 60 * 40 * 4000. Ty jsou již z výroby impregnované, takže je práce o něco jednodušší. Nejprve se spodní kontralatě zkrátily tak, aby nepřečnívaly přes okapní plech a v horní části zůstal kus fólie volný pro nalepení další fólie. Na lať se nalepila těsnící páska DELTA SB60. Ta těsní díry od hřebíků při přitloukání (kontra)latí. Kontralať se umístila na bednění v místě, kde je krokev a v horní části se přibila hřebíkem 3 * 100. Kvůli rozdílné tloušťce palubek a prken bylo nutné místo, kde je kontralať na palubkách, podložit. Naštěstí rozdíl odpovídal tloušťce jedné palubky, takže v přesazích je skladba střechy krokev – palubka – okapní plech – fólie – těsnící páska – palubka – kontralať – … Kontralať jsem ve spodní části umístil na střed krokve a přibil i na spodní straně.

Po přibití pěti prvních kontralatí se na spodní stranu přibila první lať. Jde o stejné dřevo, akorát jsou použity hřebíky 4,5 * 130. O první lať je možné se již opřít, a tak se práce stává o něco jednodušší. Po celou dobu práce je nutné zacházet s fólií opatrně, aby nedošlo k jejímu poškození. Zvláště při manipulaci s latěmi může dojít k jejímu roztržení, nebo spíše proražení. Samozřejmě, že se mi taky povedlo udělat pár děr. Ale díky pevnosti fólie se jedná pouze o malé dírky, které jsem zalepil páskou DELTA MULTI-BAND. Je až neuvěřitelné, jak tato páska lepí.

Při laťování se postupovalo stále dokola – vždy se umístily kontralatě na krokve, přibily v horní části, spodní část se vystředila, umístila se palubka a celek se přibil. Vždy po pěti kontralatích se dole přibila lať, po které bylo možné chodit. Tento začátek je nejhorší a bez vázacích prostředků to snad ani nejde dělat. Samozřejmě, pokud není okolo domu lešení, nebo se neskládá cvičná střecha „na zemi“, podobně jako v některých produktových videích. V reálu je práce vždy o trochu složitější.

Následovalo přibití latí na celou délku již přibitých kontralatí. Latě mají rozteč 250 mm. Protože na střeše bude plechová střešní krytina, která snese nějaké nepřesnosti v rozmístění latí, uřízl jsem dva špalíčky 190 mm dlouhé (190 + 60 = 250 mm rozteč), ty vždy položil na již přibitou lať, dorazil k nim další a tu přibil. I tento způsob je docela přesný, ale může se stát, že nebudou latě v úplné rovině. Lepší variantou je brnkačkou udělat si čáry s přesnou roztečí a na tyto čáry klást latě. Na celé střeše je něco přes 200 latí.

Těsně před dokončení laťování jsem řešil zamezení vnikání hmyzu do prostoru půdy. Na mezeru na hřebeni jsem přisponkoval pruhy perlinky. Umožňuje větrání prostoru půdy, ale zamezí vniknutí nezvaných návštěvníků. Poté se fólie a laťování dodělalo až těsně před mezeru. Ta zůstane bez fólie. Z toho ale vyplývá další problém – jak zamezit vniknutí sněhu a deště pod hřebenáčem do prostoru půdy?

Na kontralatě jsem připevnil další vrstvu fólie, která tvoří jakousi stříšku. Vzduch může proudit z prostoru půdy, pod krytinou, ale voda hnaná větrem steče po fólii dolu.

Hned na začátku se nezačínalo úplně spodní latí, ale vlastně latí druhou. První lať je potřeba mít umístěnou v co nejlepší rovině (v případě tašek i všechny ostatní). Vybraly se tedy pokud možná co nejrovnější latě a brnkačkou se udělala rovná čára mezi krajními krovy. Podle této čáry se přibila spodní lať – ta je umístěna zároveň s hranou krovu. Od krovů (krokví) se odměřil boční přesah palubek na spodní i horní straně. Přesah zde bude 9 cm. Dole i nahoře se odměřila pozice a brnkačkou se na latích vyznačila ryska, podle které se oříznuly maflem. Ještě před řezem se změřila pravoúhlost krajů střechy – jednoduše se naměřily délky pomocí Pythagorovi věty – pro zjednodušení je možné naměřit na stranách 3 a 4 metry. A mezi těmito body musí být přesně 5 metrů. Viz obrázek níže.

Na krajích však mezi palubkami a latěmi vznikla mezera. Ta je vysoká cca 52 mm (tloušťka kontralatě 40 mm + tloušťka palubky 12,5 mm). Nechal jsem tedy ohoblovat několik latí na tento rozměr a tyto pod latě přišrouboval jako úplně krajní „kontralať“. Lať přesně přiléhá na oříznuté latě, takže tvoří rovinu do které se přišroubuje závětrná lišta.

Jako poslední část této etapy jsem ořízl odlamovacím nožem přesah fólie a přesahující palubky jsem ořízl elektrickou motorovou pilou. Ničím jiným se na toto místo nedá moc dobře dostat. Pokud je pila ostrá, tak při plné rychlosti je řez krásně hladký bez poškození pohledové strany palubek. Kraje střechy již mají finální rozměr.

V této části do domu konečně už neprší 🙂 Pojistná hydroizolace nějakou tu vodu udrží a tato fólie může zůstat i nějakou dobu nezakrytá… Platí ale pravidlo, že není proč otálet. Zima se blíží a krytina je krytina…