Vlastní studie domu

Jedna z prvních myšlenek plánování rodinného domu by měla být ohledně umístění dle světových stran. Měli byste pustit sluneční svit nejvíce tam, kde trávíte nejvíce času (tedy obývací pokoj, kuchyně, terasa, balkon) a naopak. Také běžte na pozemek a prohlídněte si okolí. Určitě nechcete, aby na vás kolemjdoucí zírali, aby vás rušil při spaní okolní hluk nebo pouliční lampy. Také zvažte klimatické podmínky. Je z nějaké strany otevřený prostor (např. pole) ze kterého bude hodně foukat? 

Nejdříve budete v domě bydlet dva mladí lidé, kteří mají jasnou představu o tom, co je teď moderní, praktické a co denně potřebují k životu. Zanedlouho se k vám přidá dítě a najednou budou vaše denní zvyky a potřeby jiné. Kam dáte kočárek? Kam dáte postýlku, ohrádku do obýváku, přebalovací pult a ostatní potřeby. Budete hodně prát, máte prostor na sušení? Jak bude vypadat dětský pokoj a jak později pokoj pro „puberťáka“? Budete mít dvě děti? Chcete, aby vyrůstali v jednom pokoji a později se mohl rozdělit na dva? Až zestárnete, dům praktický? Máte záchod dostatečně blízko obývacímu pokoji bez zbytečných překážek? Co když se vám stane nějaká nehoda s trvalými následky nebo invaliditou, jak moc jednoduché/nákladné bude předělání domu? A co úložné prostory? Teď sice vlastníte nějaké množství věcí, ale časem třeba přibyde další auto, ke kterému budete uskladňovat další sadu sezónních pneumatik, jako rodina začnete lyžovat, budete si kupovat všelijaké nové roboty, které ještě nikdo ani nevynalezl a podobně. Buďte prozíraví!

Na stavebním úřadě, jak jinak. Každý územní plán v dané obci má svá kritéria kromě těch, která vyplývají ze stavebního zákona. Když budete vědět dopředu, že musíte mít mezi místností s toaletou a obývanou místností dvoje dveře, prostě s tím budete počítat při návrhu, než se pak hádat s úřadem a čekat, než to projektant předělá. My jsme začali kuchyní, kterou jsme chtěli mít spojenou s jídelním a obývacím prostorem. Standartní rozměry kuchyňských „bloků“ jsou 60 nebo 90 cm na šířku, 90 cm na výšku a 60 cm do hloubky. Z praktického hlediska je dobré mít umyvadlo, ledničku a varnou desku v trojúhelníku. Nakreslete si, kam si dáte talíře, hrnky, příbory, koření, hrnce a další. Kde budou koše, budete třídit? Vznikne vám počet „bloků“ a jejich umístění.

Pokračujte obývacím pokojem. Opět myslete na to, že nestačí jen gauč pro dva, pokud plánujete rodinu nebo časté „párty“ s přáteli.  Kam dáte vánoční stromeček? Kde bude herní koutek pro dítě? Budete mít domácí mazlíčky? Kde budou mít své místo? Když pominu spánek je obývací pokoj nejvíce využívaná místnost. Pokračujte dále s pokoji, koupelnami až po ty nejméně důležité prostory. Snažte se mít co nejmenší chodby, co nejméně zbytečných rohů a zákoutí. Myslete na úložný prostor! A když už si myslíte, že máte místa dost tak raději ještě přidejte. Rozmyslete si, z čeho chcete stavět. Při návrhu musíte počítat s vnitřním zdivem. Nezdá se to, ale ve výsledném rozměru vám vnitřní příčky mohou přidat i několik metrů. My jsme se rozhodli stavět z pórobetonu. Obvodové zdivo 30 cm a vnitřní 10-15 cm. K tomu zateplení polystyrenem z venku.

Při prvním návrhu jsem prostě sprostě načmáral místnosti, jak se mi líbily u sebe. Nebylo to nejhorší, ale když jsem pak vzal metr do ruky a představil si například ložnici, uvědomil jsem si, že to nebude tak jednoduché. Zde dám doporučení, které fungovalo u mě. Vezměte si třeba bílé papíry nebo špagát či jiné pomůcky a metr a rozměřte si u vás doma jednotlivé plánované místnosti a označte si je například v rozích papírem. Zkuste se v tomto vymezeném prostoru pohybovat, vyznačte si tam postel/skříň/stůl a podobně. Zjistíte, zda vám to bude stačit. Pokud nevíte vůbec jak velký pokoj udělat, opět vezměte si metr a změřte si současný pokoj kde žijete a podle pocitu, zda je to malé/velké, nakreslete ten budoucí. Určitě několikrát vás napadne otázka: a jak je to vlastně normálně velké? Když jsem vymýšlel, jak velké budou například okna v pokojích nebo dveře prostě jsem vzal metr a změřil co mám teď doma a rozmyslel si, jestli mi to vyhovuje. když například máte úzké dveře na záchod a pořád vrážíte do futer a je to nepříjemné ale naučili jste se s tím žít, tak si udělejte radost a dejte si do svého domu dveře širší :) Jedním aspektem, který se řeší v rámci studie je právě minimální rozměr místnosti vzhledem k charakteru a výměny vzduchu (nějaká hygienická norma). Můžete si to někde nastudovat nebo vás na to upozorní projektant a rozměr vám případně upraví.

Závěrem poradím ještě jak ekonomicky navrhnout dům. Myslete na to, že každý další roh základové desky jsou řádově v desítkách tisíc korun náklady navíc. Říká se, že ideální tvar základové desky je čtverec nebo obdélník. Jak vidíte já jsem však navrhnul obdélník s výběžkem, protože chci mít ložnici dál od všeho a zároveň chci mít větrné stínění na terasu, protože tam mám pole a fouká tam dost. Dalším aspektem může být volba střešní krytiny a krovu. Lehká krytina znamená levnější konstrukce krovu a staticky menší nutnost to podepírat. Když máte například vazníkový krov a nemáte moc široký dům, může vám odpadnout nutnost mít nosné zdivo uvnitř domu a tím pádem máte levnější cihly a tím pádem nemusíte mít základové pasy pod těmito zdmi, takže ušetříte 2x. Když minimalizujete počet oken a dveří na minimum můžete ušetřit na překladech. Když víte že má cihla 25 cm na délku tak si navrhněte rozměr místnosti tak abyste neměli zbytečné dořezy cihel po celé výšce stěny. Například 4 m dlouhá stěna = 16 kostek zdiva, ale 4,2 m znamená dořezy v každé řadě, = moc práce a moc odpadu.

V dalším článku popíšu cestu za projektovou dokumentací, a proto ještě poslední rada na závěr: promyslete si všechno! Projektanti budou během projektování po vás chtít znát věci jako krytina, podlaha, typ vytápění, typ domovní ČOVky, jaké spotřebiče budou v domě a podobně, takže ať se nezdržujete, a hlavně ty projektanty, přemýšlejte nad tím dopředu, dělejte si průzkumy online, napište firmám poptávky ať znáte ceny a uvidíte.

Hodně zdaru při malování snu přeje Houska ;-)