... ze štípaných tvarovek
Píše se léto 2020 a k interiéru je zapotřebí rozdělat taky něco většího venku a tak se pouštím do opěrné zídky svépomocí. Železobetonová opěrná zídka má sloužit jako vymezení oproti převýšenému terénu a současně jako nosná část pro budoucí pergolu napojenou na zeď domu.
Beton je základ
Začalo se bagrem, kopali jsme 40cm široký a 50cm hluboký základ. Do toho přišel po vyměřené výšky litý beton z pumpy, stáhli jsme vodováhou do přibližné roviny.
Jiný den jsme nanosili štípané tvarovky, těžké mrchy. Jsou od CS betonu a podle projektu pergoly měly být 30cm široké. Jenže k těm nemají zase koncové štípané, takže jsem po domluvě se stavebním dozorem nakoupil široké 20cm.
Založení jsem si tentokrát udělal sám. S kamarádem jsem nejdřív založili 4 tvarohy do rohů - podle niveláku a dávali jsme taky pozor na pravost úhlů a stejnou vzdálenost od domu. Zakládal jsem do pytlovaného betonu a po založení jsem vydlabal beton zevnitř tvarovek, aby byl vidět pouze beton základový. To je pak důležité pro dobré a pevné propojení celého železobetonu.
Další den jsem si pak natáhl provázek mezi ony 4 tvarovky a jel zakládání po celé zbylé délce. Byla to fuška, hlavně jak jsem byl 6h ohnutý. Na zakládání jsem opět použil pytlovaný beton suššího charakteru. Vyhrál jsem si s tím, každý milimetr jsem řešil a tak několikrát předělával už osazenou tvarovku, protože malá vodováha ukazovala nerovnost. Rovina byla perfektní musím říct. Ale ta dřina na záda :)) Jenom podotknu, že jsem narazil na problém, že poslední tvarovka v řadě byla moc široká, asi o 1,5 cm a čili se nevešela. Důvod je jednoduchý a sice, že při vyměřování jsem počítal čistou šířku tvarovek, ale ne to, že u každé vznikne cca 1mm navíc. A to udělá na délce 10m právě ten 1cm navíc. Takže jsem poslední tvarovku zašaloval, nacpal polystyren dovnitř a následně vybetonoval. Po vytvrdnutí jsem polystyrén uvnitř polil trochou benzínu a ekologicky zápalil a tím obdržel dutý vnitřek jako ostatní.
Ze všech tvarovek po založení hned táta opět vyndaval beton, abysme se dostali na podkladní zatvrdlý beton a dával ho před tvarovku jako patku a současně, aby pak vzniklo dokonalé propojení podkladního betonu, armování a betonu, který přišel pak do tvarovek.
Jiný den jsem pak navrtal roxory 10mm, které byly 15cm vyvrtané v podkladním betonu. Do každé díry ve tvarovce jeden drát, čili v jedné tvarovce 2 dráty. Namočil jsem je do lepidla a zabušil. Skoro den práce. Vrtání nešlo zrovna rychle, podkladní beton byl tvrdý a já nechtěl úplně spálit vrtačku.
Poté už jsem "jenom" s kamarádem nanosili a umístili 2 řady tvarovek - na volno položené - a prokládali vodorovnými roxory 10mm s přesahem 50cm. A pak přišlo na výplňový beton. Bylo mi řečeno (a ostatně to píše i CS beton na webu v manuálu), že se má používat výhradně drenážní beton. Když jsem ho poptával v betonárkách, nikde ho nemíchali. Čili nezbylo nic jiného, než objednat pytle (asi 90 pytlů) a udělat si ho sám. Navozit, míchačku půjčit a jelo se.
Tvarovky jsem před betonováním pořádně vykropil hadicí a pak už kamarád míchal a já opatrně lil dovnitř, abych neumazal přední stranu. Byl hodně tekutý. Po vylití 2,5 řady tvarovek jsem tu třetí řadu zbetonoval do půlky a nechal zavtrdnout. Jiný týden jsme pak naskládali zbývající 2 řady a zbetonovali zbytek. Opět jsem dával vodorovné roxory.
Jediné, co bych udělal příště opatrněji bylo šťouchání betonu - to nebylo vůbec zapotřebí, protože beton byl řídký i tak, a navíc to lehce rozhodilo to výborné založení. Takže na vrchní řadě pak vznikly někde zvednuté tvarovky o 2-3mm.
Žádnou dilataci jsem nedělal a řada délky 12m je zcela bez prasklin již druhým rokem.
Stavbě zdar.
Galerie
Náklady
Název položky | Cena |
---|---|
bagr | 2 000 Kč |
tvarovky CS beton 200mm, roxory 10mm | 22 000 Kč |
beton podkladní z pumpy | 22 000 Kč |
kamenivo | 4 000 Kč |
beton drenážní pytlovaný | 10 000 Kč |
Celkem | 60 000 Kč |