Zateplení podkroví

Zdravím, předpokládám, že půda bude nevytápěná a neobývaná, jen prostě takové skladiště s pochozí vrstvou, takže kročejovku nemusíte řešit. Potom máte dvě základní možnosti, jak to udělat:
1) Na beton parozábranu (vysunout i na boky), křížový rošt, abyste omezil tepelné mosty, do roštu vata, mezi poslední vrstvou vaty a OSB deskami nechat 5 cm mezeru pro případné odvětrání, na rošt připevnit OSB desky, síla OSB desek je závislá na vzdálenosti hranolů nebo latí od sebe (nevím, zda jsou na to latě ideální při celkové výšce izolace kolem 30 cm, budete jich potřebovat hodně a dávat celkem blízko sebe, což znamená větší pracnost i s vatou, latě lze nahradit např. pruhy OSB desek nastojato nebo křížovým roštem z polystyrenu, viz. pro inspiraci některé další systémy: http://www.isover.cz/system-stepcross , http://www.ceskecentrumbydleni.cz/aktualni-clanky/foukana-izolace.htm ), OSB desky nedávat už úplně ke stěnám, ale nechat malou mezeru pro případné odvětrání, úplně nejlepší by ale bylo udělat záklop z prken a mezi prkny nechat 2-3 mm mezírky
2) Na beton nedávat žádnou parozábranu, ale položit v několik vrstvách křížem přes sebe podlahový EPS, celkově těch 30-40 cm, případné mezírky u stěn nebo mezi deskami zapěnit, na to nejlépe udělat plovoucí podlahu ze dvou vrstev sešroubovaných OSB desek s dilatací kolem stěn, jelikož se jedná jen o půdu, dala by se tolerovat i pouze jedna vrstva silnějších OSB desek (vždy je uvažováno o OSB deskách s perodrážkou)

Zdravím, i já se k Vám připojím se svým dotazem, jelikož i po přečtení celé diskuze nějak stále nemám jasno. Mám bungalow, stropy vložky Miako, na nich karisítě a 10 cm betonu. Chtěl bych pochozí půdu, tzn, ideálně zateplit strop shora a zakrýt záklopem z OSB desek. Takže když to vezmu zespoda tak skladba stropu je vnitřní omítka, miako, beton, parozábrana, minerální vata 32 cm, OSB deska? Mám to správně? Rošt udělám ze střešních latí.

Konstrukce stropu a sikminy je uplne stejna. Cili co pouzijete na sikminu, lze pouzit i na strop. Sikmina se bere jako slozitejsi pripad rovne pluchy (stropu), rpoto se vsude uvai.

Dobrý den, děkuji za odkaz. Ale spíše jsem myslela něco více konkrétního. Chceme použít na vše pouze profily. Na šiminy UD profil + krokvový závěs + CD profil, mezi to vše izolace, parozábrana + přímý závěs + CD profil, izolace, elektroinstalace a sádrokarton... podle návodu (http://www.knaufinsulation.cz/postup-zatepleni-strechy-nizkoenergeticke-domy), ale jak strop? jaké závěsy? jak profily.. nějaký návod pro úplného laika :-) Petra

Zdravím, co se týká toho stropu, zkuste se podívat sem: http://strechy.chodska.cz/sites/default/files/mediabanka/soubory/montazni-navody/rockwool-izolace-mezi-pod-krokvemi-montazni-navod.pdf .

Zdravím, takže rozhodnuto pro vatu, skladba už je jasná, ale co mi není jasné je to, jak vytvořit rošt pro vatu v oblasti stropu v podkroví, když chceme dát parozábranu mezi 2. a 3.vrstvu vaty (v poměru 1:5 :-) ) tzn. izolaci ve 3 vrstvách (celkem 32 cm vaty) - manuál pro šikminu je pěkně uveden na Knaufu - http://www.knaufinsulation.cz/postup-zatepleni-strechy-nizkoenergeticke-domy , ale jak vytvořit to samé pro strop? Nikde nemůžu najít vhodný postup.. nemáte někdo foto jak jste to řešili, případně odkaz, kde by bylo vysvětleno? Jak budou vypadat střešní okna při této tloušťce izolace?? Díky Petra

Zdravím, odvětrávaná mezera ve skladbě konstrukce nad izolací je více než žádoucí, taková mezera musí mít přísun vzduchu u kraje střecha a dále u hřebene odvětrávací tašky. Nesouhlasím však, aby byla odvětrávaná mezera mezi vatou a pojistnou fólií. Ta pojistná fólie jednak tvoří pojistnou difúzní hydroizolaci a dále slouží jako větrotěsná vrstva, aby nedocházelo ke konvekci. Takže záleží na přesném složení celé konstrukce, ale buď můžete použít vysocedifúzní kontaktní fólii přímo na vatu a nad tím mít odvětrávanou mezeru, nebo použijete nekontaktní difúzní fólii, ale pak máte jednu mezeru mezi vatou a fólií, ale ta není odvětrávaná, a druhou odvětrávanou nad fólií. Prostě to odvětrání by mělo být až nad pojistnou fólií a musíte zvolit správný typ fólie podle složení celé konstrukce.

Dobrý den,

můžu se zeptat.... píšete (doporučujete) 3 cm mezeru mezi OSB deskou a izolací pod půdou. Tesař mi totéž doporučoval v šikminách - ať necháme mezi fólií a první vrstvou vaty mezi krokvemi cca 2 cm mezeru kvůli provětrávání. Zjišťovala jsem to pak u výrobců vaty a nikde jsem toto doporučení nenašla... Co si o tom myslíte?

Díky ŠŽ

Ano,presne tu variantu o ktere pisete,ze je nesmysl.OSB pak parozabranu, penu a SDK...

Nevím, jak to nyní úplně myslíte, ale jestli je to horní záklop s OSB desek a někdo vám doporučoval dát pod OSB, tedy na ochlazovanou stranu konstrukce parozábranu, a pod to teprve blíže k interiéru pěnu Icynene, a pod ní žádnou parozábranu, tak pak je to celé totální nesmysl, akorát by vám na sádrokarton stékala zkondenzovaná vlhkost, ale to i bez té parozábrany pod OSB deskou, je by to ta parozábrana úplně difúzně zazdila.

Jestli ale ta parozábrana byla myšlena před tou pěnou, tedy složení SDK, parozábrana, pěna, OSB desky, tak pak by to tak i mohlo být. Jen by se mi trochu nelíbilo, že by ta pěna byl nastříkaná až k těm OSB deskám, snažil bych se to udělat tak, aby mezi izolací a OSB deskami byla ještě vzduchová mezera pro případné odvětrání.

Jo jasně kleštiny a né krokve, to se omlouvám za matení:-) No on doporučovat na OSB v koupelně dát parozábranu a pak stříkat pěnu... což mi přišlo ještě divnější.. takže zkoumám, pátrám kde se dá:-)

Děkuji veškerá doporučení a rady. Petra

U toho stropu pod půdou máte asi na mysli kleština a né krokve, kde bude zateplení. Takže platí, co už jsem psal, parozábranu bych dal úplně všude. Co by asi udělala vlhkost, která by prošla pěnou Icynene až k záklopu ? Pěkně by vám tam od určitých exteriérových teplot zkondenzovala a nebylo by toho kondenzátu málo, takže nechápu, jak může někdo říci, že mimo koupelnu parozábranu nepotřebujete. Ještě doporučuji, jak už jsem též psal, nechat mezi záklopem a tepelnou izolací malou mezeru.

Když máte vatu ze spodní strany krytou parozábranou a z horní strany nějakou pojistnou fólií nebo celoplošným záklopem, tak se vám do vaty prakticky nedostane žádná vlhkost difúzí, ale ani konvekcí, tou ani z exteriérové strany, protože z interiérové strany bude strop vzduchotěsný a z exteriérové větrotěsný. Z toho vyplývá, že je nesmysl, abyste měla ve vatě 50 nebo 70% vlhkosti. Jak by se tam asi tolik vlhkosti dostalo ? Jestli ale někdo v nějakém posudku porovnával vlastnosti vaty a pěny Icynene v konstrukci bez parozábrany, tak pak samozřejmě v té vatě bude vlhkosti více, ale v reálu je to nesmysl nedávat pod vatu, nad kterou je záklop, parozábranu, ta tam prostě musí být.

Také zdravím, zateplovat budeme šikminy a strop pod nevytápěnou půdou.

Šikminy - krytina Tondach – krokve 160/100, latě, kontralatě, difuzní fólie kontaktní Ventia Bronze, 160 mm vaty mezi krokve + 80 (100) pod krokve, parozábranu + dalších 60 mm vaty, sádrokarton 12,5 mm.

Nezateplená půda - Tondach – krokve 160/100, latě, kontralatě, difuzní fólie kontaktní Ventia Bronze, OSB desky (podlaha půdy), 160 mm vaty mezi krokve + 80 (100) pod krokve, parozábranu + dalších 60 mm vaty, sádrokarton 12,5 mm.

„Co se týká vlhkosti ve vatě, když je dobře udělaná parozábrana a navíc je vata krytá nějakou pojistnou a větrotěsnou vrstvou, tak ta vlhkost bude minimální“.
???
Máme tuto fólii - http://www.strechydoplnky.cz/44-stresni-folie-ventia-bronze-135gr-baleni-75m2.html

Petra

Zdravím, zkuste se podívat třeba zde:
http://e-shop.juta.cz/katalog/psf/aplikacni%20manual.pdf
http://e-shop.juta.cz/katalog/psf/aplikacni%20manual%2004_2012.pdf

Zdravím, úplně jsem z vašeho popisu nepochopil, zda budete zateplovat komplet celou střechu až po hřeben nebo zda jen šikminy a strop pod nevytápěnou půdou ? Ty OSB desky přijdou přesně kam ? Uveďte celou skladbu střechy od interiéru k exteriéru a skladbu stropu pod půdou od interiéru k exteriéru. V případě, že bude zateplen ten strop pod půdou a jako pochozí vrstva na půdě budou OSB desky, pak musí být všude pod tímto stropem pod izolací umístěna parozábrana, stejně tak i v těch šikminách, bez ohledu na to, jestli je to koupelna nebo jiná místnost. Dále by bylo dobré, kdyby pod těmi pochozími OSB deskami na půdě zůstala ještě mezi izolací a deskami cca 3 cm mezera. U izolace pod parozábranou si jen dejte pozor, aby síla izolace pod parozábranou nepřekročila 1/4 (ještě lépe 1/5) síly izolace nad parozábranou.

Co se týká vlhkosti ve vatě, když je dobře udělaná parozábrana a navíc je vata krytá nějakou pojistnou a větrotěsnou vrstvou, tak ta vlhkost bude minimální, řekl bych téměř žádná, proto mne trošku pobavilo to porovnání se 70% vlhkostí, k čemuž v reálu nedochází.

Jak už jsem uvedl, i když tu OSB desku budete dávat ze spodní strany konstrukce a tudíž ji budete používat jako parobrzdu (není to ale parozábrana a OSB desky se takto využívají především u difúzně otevřených skladeb nebo skladech, kde má izolace vysoký difúzní odpor), tak stejně jak v případě vaty, tak v případě měkké pěny Icynene potřebujete parozábranu (oba materiály mají velice nízký difúzní odpor), a to všude, né jen v koupelně. Bez parozábrany bych si to dovolil pouze v případě té systémově difúzně otevřené konstrukce nebo konstrukce, kde nad izolací není nějaký záklop a je zde dobře odvětraný a dostatečný prostor. To, že firma jinde parozábranu nedoporučuje, i když složení konstrukcí je stejné jako v té koupelně, je mi záhadou a osobně bych se tímto doporučením neřídil. A koupelnu hold musíte vždy po použití pořádně vyvětrat. Co se týká toho druhu minerálu, můžete použít obojí, desky i role, každé má své drobné výhody a nevýhody, sesedání u dnešních vat se zas tolik osobně nebojím, obzvláště, když je vše dobře navrženo a provedeno (parozábrana, větrotěsná a pojistná vrstva, bez kondenzace vlhkosti v konstrukci).

Nemáte někdo nějaký šikovný odkaz na postupy zateplování vatou kolem střešních oken, či jiných detailů? Všude je jenom ukázka v rovné ploše... nebo špatně hledám :-)

A je tedy toto složení správné? Sedlová střecha, obytné podkroví, půda. Střešní krytina Tondach – krokve 160/100, latě, kontralatě, difuzní fólie kontaktní Ventia Bronze – ve štítu bude pochozí půda a záklop z OSB desek, 160 mm vaty mezi krokve + 80 (100) pod krokve, parozábranu např. Jutafol NAL 170 / Jutafol reflex N 150 / Knauf LDS 100 + dalších 60 mm vaty, sádrokarton 12,5 mm … Celkově bychom se chtěli dostat na 300 (320 mm) vaty. Ještě to musíme proměřit vzhledem ke střešním oknům.. OSB desky asi tedy nejsou úplně nejvhodnější, ale máme již koupeno, nepomohlo by je třeba proděravět? Nebo máme dát první vrstvu raději jenom 140 mm a nechat raději 20 mm jako další prostor k odvětrání?
Ano přesně jak píšete, znalecký posudek jsem četla, ale srovnání je v extrémech 50-70% vlhkost.. Ale jaká tedy může být vlhkost při standardně provedení parozábrany? (když, tak to budeme dělat sami, takže se budeme maximálně snažit vše dokonale utěsnit a použít veškeré doplňkové pásky a tmely..) A tou tloušťkou mě obch. Zástupce také nepřesvědčil a vrtá mi to hlavou – jak jsem psala v úvodním dotaze tohoto vlákna. Obch . zástupce také doporučil parozábranu použít pouze v koupelně a to tak, že umístit na OSB desku.. ale co bude dál s tou vlhkostí, která v koupelně jistě bude (větráček také bude)? Jinde ji vysloveně nedoporučují…
Je jasné, že vatou některé detaily nebudou 100%, ale je těžké se rozhodnout, zda cena za pěnu za to stojí..:-( V projektu máme izolace orsil L 160 mm mezi krokve, 100 pod krokve, parozábrana – což již nyní vím, že určitě není optimální řešení.
Myslíte, že je vhodnější izolace v rolích nebo v deskách? Vzhledem k sesedání..?
Díky za reakce. Petra

Zdravím, co myslíte tou aplikací na střešní fólii bez nutnosti aplikace do záklopu ? Uveďte, jaká by byla celá skladba konstrukce. Měkká pěna Icynene má oproti vatě hlavní výhodu, že je nenasákavá, což znamená, že když se do pěny dostane vlhkost, neztrácí tolik tepelněizolační vlastnosti jako minerální vata. Ale nemá to nic společného s difúzními vlastnostmi, faktor difúzního odporu je podobný jako u vaty, takže úplně stejně si musíte dát pozor na složení celé konstrukce, aby vám zde nedocházelo ke kondenzaci a vlhkost nestékala do izolace a dále do dalších částí konstrukce. Záleží tedy na na přesném složení celé konstrukce, ale jestli nebude difúzně otevřená (např. že nad izolací je nějaký záklop s vysokým difúzním odporem - např. OSB desky), tak musíte dát jak pod vatu tak pod uvedenou pěnu parozábranu. A jestli někdo tvrdí opak tak potěš pánbůh. A jak už jsem psal v jiném příspěvku, tak při správně zvolené skladbě konstrukce, tedy např. i s tou parozábranou, když je potřeba, nikdy nemůže 22 cm pěny Icynene nahradit 36 cm vaty, ale chápu, že je potřeba cenu této pěny nějak ospravedlnit.

Zdravím, docela jsem se musel často pousmát při čtení toho pdfka o srovnání MW a Icynene. Mně je celkem jedno, co člověk použije, asi je t hlavně o ceně a pracnosti, ale, to že 22 cm Icynene nahrazuje 36 cm MW je samozřejmě v reálu hodně přitažené za vlasy a ten znalecký posudek je hodně tendenční a marketinkově zaměřen ve prospěch Icynene. Některé věci už jste naznačil (třeba difúzní uzavřenost nebo otevřenost celé konstrukce), ještě mne např. napadá, jak by test dopadl se započítáním parozábrany atd. Možná je Icynene méně nasákavá, což je asi její skoro jediná a hlavní výhoda oproti MW, ale když bude konstrukce s MW dobře navržená vzhledem k difúzi vodních par, tak tepelněizolační vlastnosti budou velice podobné. Těch 22 vs 36 cm v reálu maximálně platí pro PUR pěnu s uzavřenou buněčnou strukturou.

Musim pochvalit marketing Icyene. To porovnani 22cm peny=36cm vaty je moc pekne. Ac ma pena skoro stejny soucinitel prestupu tepla (0.036 vs 0.4). To porovnani plati pro vlhkosti materialu 70%.
Ten test s nenabiranim vody a dukazu o otevrene difuzni strukture je tez bezvadny (pokud to melo simulovat otevrenou difuzi a ne nasakavost). Jak lze zjistit, kolik vlhkosti proslo plovoucim kouskem? Mimochodem, vata ma faktor difuzniho odporu 1.0 - 1.4 a Icyene 3.3 (porad to nic neni v porovnani se drevem my = 150 a EPS my = 40). Z tohoto hlediska je vata ice difuzne otevrena. Vy jste si vyzkouseli test nasakavosti, coz je dobre treba kdyz vam bude strechou zatekat.
Nepopiram, ze pena vyplni prostor beze zbytku.

U vaty zapocitavaji koeficienty sesednuti a nevyplneni celeho prostoru. Maji to v moc pekne zprave porovnavajici vatu a penu
www.chytraizolace.cz/upload/1345123394.pdf

Máte to na mailu ;-) Jo je to pravda, špínu na sebe navzájem umí házet skvostnou, ale v rámci konkurence neuhnou z ceny ani o píď...

Zajímalo by mě na jaké % "slevy" jste se dostali u Icynene :-) Ještě stále nejsme rozhodnuti, zda do toho půjdeme... ale vyjednávání o ceně je téměř nemožné.. jak mi říkal, včera říkal zástupce, tak stříkají každý prac. den a až do poloviny února mají plno... takže není důvod snižovat cenu... je možné mi případně přeposlat nabídku na e-mail (p.vebrova zavinac seznam.cz) ? Petra

S manzelem resime stejny problem-zatepleni podkrovi strikanou izolaci. Tvrdou penu nam doporucili,pokud bychom zateplovali jen nastrikanim na podlahu.Tvrda pena je difuzne uzavrena a vraci teplo zpet,a efektove je shodna s polystyrenem,cenove s vatou,podminkou bylo foukani do zaklopeneho prostoru...vlastnostmi i provedenim nas zaujala mekka strikana pur pena,kterou lze aplikovat na stresni folii bez nutnosti aplikace do zaklopu..pena je difuzne otevrena (muzete jak my vyzkouset testem,kdy pokud kousek vlozite do vody,plave na hladine a nenabira do sebe vodu),tzn. ze mimojine vlhkost odchazi z domu ven,nezustava v pene a bez nutnosti parotesne pasky..zaujalo nas ze 22cm teto penyodpovida 34-36cm min.vaty...poptali jsme dva nejvetsi hrace na trhu-americkou penu Honter a kanadskou Icynene od Chytre izolace-fa.Musil. Nabidka je tedy o 80% drazsi nez pri zatepleni vatou. Nejvice nas udivil ten nechutny lity konkurencni boj mezi temito subjekty,konkurence je vsude,ale tady je to vazne nechutne.To co vam jedna firma povi nejhorsiho na tu druhou,povi ta druha pres kopirak o te prvni.A podle ceho vybirat,kdyz vse od vlastnosti po cenu a provedeni je totozne.Zajimalo by nas,zda ma nekdo osobni zkusenost s temito firmami. Na mnohocetne doporuceni jsme se vyhnuli firme chytrapena.cz, kteri jsou sice nejlevnejsi ale aplikuji polskou penu. Dekuji za reakce,pokud ma nekdo zkusenost.

Zdravím,

v současnosti realizuje RD, máme hotovou střešní nosnou konstrukci - masivní střecha YTONG 200 mm plus izolace z multiporu 300 mm. Izolace bude dodělána na jaře, zkušenosti s tímto zatím nemám. Nespornou výhodou tohoto materiálu je to, že se nemusí řešit parotěsná izolace a sádrokartonové podhledy. Uvidíme dále na jaře. Články a zkušenosti doplním.

Jelikož již máte hotovou střechu bude problém to jakkoliv zaizolovat, přeci jen se lépe dělá nadkrokevní izolace než pod krokve. Holt každá technologie má své pro i proti :-(.

Halooo, nikdo jste neuvažoval o jiné izolaci než o "vatě"? Já myslím, že to teď musí být aktuální téma pro spoustu stavebníků... podělte se o zkušenosti :-) Petra

Mr Peter - také bych se nechala poučit, kdyby někdo reagoval :-)

Sice na "dýchání" stavby zas tolik nevěřím (polystyren bych na stěnu klidně dal), ale přecejenom, přímo na trámy nastříkat pěnu se mi zdá né uplně dobrej nápad. Přece jenom, je to dřevo, který zdyž zatáhnu z jednej (nebo ze třech) stran "plastem" tak může začít hnít, plesnivět, no prostě nějak pracovat. Z tohohle pohledu mi příjde sympatičtější vata, nebo foukaná izolace (což je vlastně taky většinou vata).

Ale zas tomu tolik nerozumím, takže se rád nechám poučit.

Dobrý den, pro nadkrokevní izolaci je již pozdě... střecha, omítky hotové..:-) Petra

Ve Vaší situaci bych doporučil nejspíše nadkrokevní skladbu. Má to několik výhod, nesnižujete si prostor pod šikminami, zateplení probíhá celistvě po celé střeše a to dokonce i v nárožích, štítech a u okapních říms. Cena je dneska zvlášť při svépomocném způsobu slušná, chybovost (resp. kontrola chyb) minimální. Sám jsem si předělával podkroví na původním domě z roku 1928 tímto způsobem a jsem hodně spokojený, takže šířím dál :-)