Základové pasy

Před tím, než se na základy vůbec vrhnete, je dobré mít připraveno několik věcí:

1. výztuže, běžně nazývané roksory, odborně pak hřebínková ocel
2. zemnící pásku, která se prodává na kila v rozměru 30mm x 4mm v pozinkové úpravě
3. zemnící vodič, který se prodává též na kila, průměr 8mm v pozinkové úpravě
4. zemnící spojky, kterými budete spojovat zemnící pásku a připojovat zemnící pásku k zemnícímu vodiči
5. asfaltový lak nebo nějakou barvu na asfaltové bázi - tlumex
6. materiál na prostupy

Též je dobré v předstihu spočítat přibližný objem základů a kontaktovat betonárku a informovat je o záměru lití pasů. Jakmile máte vše výše připraveno, musíte zaměřit polohu budoucího domu. Polohu byste měli mít zakreslenou v situačním plánu, kde bude vyznačena vzdálenost od hranice pozemku. Tuto vzdálenost byste neměli udělat kratší, pokud nechcete mít v budoucnu problém se stavebním úřadem a sousedy. Větší vzdálenost nikomu vadit nebude, někdy stavební úřady rovnou ve stavebním povolení píší formulaci "ve vzdálenosti nejméně...". K vyměření budeme potřebovat:

1. pásmo
2. dlouhé hřebíky
3. víčka pet lahví
4. provázek
5. pet lahev
6. vápno

Rozhodněte se pro jednu stěnu a na několika místech vyměřte polohu vzhledem k hranici pozemku. Poté udělejte mezi těmito body průměr a natáhněte provázek. V ideálním případě budou samozřejmě všechny body v jedné lajně. K označování bodů jsem používal víčka od pet lahví výraznějších barev (oranžová, žlutá, bílá), která jsem propíchl 15cm dlouhým hřebíkem a zatloukl do země. Máme tedy vynesenou jednu stěnu ve správné vzdálenosti od hranice pozemku. Nyní stejným způsobem vyneseme kolmou stěnu. V místě, kde se nám provázky protnou bude roh domu. Nyní překontrolujte kolmost. Pomůže nám pythagorova věta o pravoúhlém trojúhelníku. Na jedné straně odměřte 4m, na druhé 3m a vzdálenost mezi těmito body musí být 5m. Obdobně si můžete vynést 8m a 6m, přičemž mezi těmito body musí být 10m. Pokud tomu tak nění, nejsou stěny na sebe kolmé a je potřeba je upravit tak, aby byly. Jakmile jsou, naměřte a vyneste rovnoběžné stěny. Pomocí pythagorovy věty si spočtěte úhlopříčku a zkontrolujte vaše počínání. Pokud vše sedí, pak gratuluji - máte vyměřeno. V opačném případě jste někde udělali chybu. Základní obvod bychom tedy měli, nyní začněte vyměřovat jednotlivé pasy. Doporučuji se na tento úkol předem připravit, vytisknout si jeden papír s půdorysem základů a od jednoho rohu si spočítat všechny vzdálenosti. Pak pouze natáhnete pásmo a budete zapichovat jednotlivé značky na příslušných vzdálenostech. Nikdy neměřte vzdálenost mezi jednotlivými značkami, ale vždy z jednoho rohu. Až budete mít všechny značky zapíchané, pouze je spojíte provázky. Máme tedy provázky na příslušných místech základových pasů. Nyní je potřeba bagristovi vyznačit, kde má kopat. Samozřejmě nebude hrabat podle provázků, potrhal by je. Proto je nutné jednotlivé pasy vysypat vápnem. Sypat se dá určitě i světlým pískem, kamínky nebo stříkat sprejem. My se drželi vápna, neboť jsme měli velkou zásobu. Z počátku jsme zkoušeli různé způsoby značení, od sypání přímo z pytle přes malou lopatku až jsme dospěli k uříznutému spodku pet lahve. Dobře se s ní vápno nabírá, dobře se s ní vyznačuje a pet lahev má každý.   Jakmile máte vysypáno, je na čase sehnat bagristu a domluvit si termín hrabání základů. Doporučuji celou věc neunáhlit a počkat si na hezké počasí. Pokud bude při hrabání mokro, jednak těžká technika zdevastuje celý pozemek a i pro nákladní auto by mohlo mít problém s přesunem hlíny a druhak hrozí, že se bude zemina sesouvat a padat do výkopů. Navíc pokud zaprší před vylitím betonem, můžete mít v základových rýhách vodu a budete ji pak těžko dostávat ven. Čím více hlíny se sesype, tím více betonu pak do základů padne a tím dražší základy budou. Máme tedy bagristu a víme kdy přijede. Zavoláme do betonárky, že bychom další den chtěli betonovat a oznámíme předběžné teoretické množství betonu s tím, že ráno ještě množství upřesníme. Beton je tedy dobré objednat až na odpoledne. Dopoledne pak stihnete udělat přípravné práce. Pokud jsme to ještě neudělali, tak z vyměřených základů sejmeme provázky a ujistíme se, že máme všechny shora zmíněné věci. Tedy máme dostatek roksorů, které budeme minimálně po metru zapichovat do základů, máme materiál na prostupy a víme kde jsou, máme zemnící pásku a vodič. Zemnící páska odpovídá obvodu domu. Pokud všechno máme, můžeme s klidným svědomím čekat na bagristu. Ten pak podle vyznačených čar vyhrabe základové pasy. Postup závisí na typu zeminy, kterou bude hloubit. Kameny a skály samozřejmě znamenají problém. V našem případě byl všude jíl a bagrista si s ním hravě poradil, rychlostí zhruba tři metry za patnáct minut. Jakmile jsou základy vyhrabány, je čas položit zemnící pásku. Pokládáme ji naplocho, ať má hezký styk s podložím. V rozích ji pomocí dvou hasáků překroutíme o 90 stupňů, ohneme a překroutíme zpět naplocho. Osvědčila se nám metoda odvalování proti směru navinutí. Celé kolo pásky jsme hodili do výkopu, jeden s kolem otáčel proti směru odvalování a druhý ušlapával pásek k zemi. Kdybychom to dělali opačně, tedy jen odvalovali klubo po směru, nešel by nejspíš pásek ušlápnout a zvedal by se. Spoje jednotlivých pásek a zemnících vodičů zatřeme tlumexem. V protilehlých rozích a místě rozvaděče vytáhneme zemnící vodič nad úroveň terénu a v místě budoucího přestupu beton-vzduch jej také zatřeme. Občas se vyskytuje názor zasypat pásek hlínou nebo štěrkem, případně celé základy podsypat. Nepřišel jsem na rozumný důvod a v našem případě, kde je všude jíl, by to spíše mohlo znamenat zavodnění základu. Naopak je potřeba celou základovou spáru vybrat a vyčistit od větších kusů napadané zeminy. Nyní máme připravené základové pasy pro zalití betonem. Zkontrolujeme jejich stav. Pokud jsou čisté a bez větších sesuvů půdy, tak jak je vidět na obrázku A, pak můžeme směle betonovat až po okraj. Pokud však vypadají jako na obrázku B, bylo by betonování o mnoho nákladnější, protože by do takto vyhloubených pasů padlo o třetinu více betonu. Proto je výhodnější zabetonovat pás jen do rozumné výšky a dále pokračovat ztraceným bedněním, případně rovnou celý pás vyšalovat.

Teď je ten správný okamžik spočítat, kolik betonu vlastně potřebujeme. Abychom to dokázali, musíme si stanovit rovinu. V tomto ohledu se mi nejvíce osvědčil samonivelační laser. Investice přibližně dva tisíce do značky BOSCH a ušetří spousty času a problémů. Práce s hadicovou vodováhou je zbytečně komplikovaná a pomalá. Tím, že si stavíme sami, nejsme omezeni časem a práci s laserem necháme na večer, kdy bude ve tmě laser pěkně vidět. Od plánované roviny čisté podlahy odečteme sílu její skladby, sílu základové desky a počet řad ztraceného bednění vynásobený jeho výškou. Do této hladiny by nám měl beton sahat. Osobně jsem zvolil cestu zatlučených roksorů. Nechal jsem pěkně v požadované výšce laser svítit uvnitř základového pasu a po několika metrech zatloukl do země roksory tak, že jejich vršky byly na úrovni promítané roviny. Jakmile máme všechny roksory zatlučené, změříme postupně jejich délku od země ke konci, sečteme a vydělíme jejich počtem. Jinými slovy vypočítáme průměrnou hloubku základových pasů. Změříme jejich šířku, vynásobíme hloubkou a délkou a vyjde nám teoretické množství potřebného betonu. Přidáme nějaké procento pro jistotu navíc a ihned ráno zavoláme do betonárky jaké množství betonu potřebujeme. Pokud to terén dovolí, objednejte si čerpadlo. S čerpadlem na betonování stačí jeden pracovník a za pár minut je hotovo. Bez čerpadla to znamená několik lidí, kteří budou beton pádlovat. Čerpadlo si v našem případě účtuje 2000Kč za hodinu a 1000Kč za mytí. Nesmíme zapomenout udělat prostupy. Tedy vynechat v základech díry, kudy nám v budoucnu půjde hlavní přívod elektřiny, hlavní přívod vody, plynu a kanalizace. Polohu těchto přípojek si najdeme v příslušných projektech. Prostupy jsem řešil jako čtvercové krabice stlučené z prkýnek, ale můžete použít jistě i kus dostatečně velké trubky. Zde přidám jednu chytrou radu - pokud budete po betonáži chtít bednění prostupů vyndat, obalte jej polystyrenem. Samotné bednění prostupů je potřeba v základech dobře ukotvit, aby tlakem betonu neuplavalo. Na následující den se hezky vyspíme. Proč vlastně tak chvátáme s tím zalitím pasů ? Pokud je hezké počasí, tak hrozí maximálně sesuvy. Pokud by však začlo pršet, hrozí mimo sesuvy i zaplavení vodou. V žádném případě nebetonujte do vody nebo dokonce do bláta ! Z možného deště jsem měl velký strach a proto jsem na zalití základů také náležitě chvátal. Večer bagrista základy dohrabal a ráno už v nich byl beton. Pár hodin po poledni začalo pršet. Čerpadlo se ovládá vysílačkou, hadice se ponoří do základu a tak jediná práce, kterou je možné dělat, je urovnávání betońu hráběmi. Nalité základy urovnáme a uhladíme hráběmi a necháme zavadnout. Pak napícháme po metru roksory, na které později navážeme ztracené bednění. Beton necháme vyzrát, pokračovat můžeme nejdříve následující den.