Tento systém desky byl pro mě do doby, kdy se mi dostala projektová dokumentace do ruky absolutní neznámá. Do té doby jsem znal jen desky klasické, s hutněním podložím uvnitř desky a maximálně jsem slyšel něco o pěnoskle. V kostce o tom to systému:
,,Základový systém ELEGOHOUSE je řešení, které eliminuje většinu nevýhod zmíněných postupů pro stavbu základových desek. Inovativní systémové řešení využívá kombinaci osvědčeného zakládání na pásech s horní samonosnou betonovou deskou, která je navržena podobně jako stropní konstrukce – není tedy závislá na provedení a stabilitě hutněného podsypu. Desku tvoří nosníky a masivní polystyrenové vložky. Ty slouží jednak jako tepelná izolace pod deskou a zároveň fungují jako ztracené bednění při betonáži. Tím, že je tepelná izolace nedílnou součástí konstrukce a pevně k ní přiléhá, aniž by však byla vystavena tlaku celé stavby, je dosaženo vysoké spolehlivosti a účinnosti." zdroj: www.tzb-info.cz
Něco o systému už vím, ale to je jen teorie, praxe je vždycky horší. Na internetu jsem tedy hledal více informací o tom, jak desku svépomocí vystavět, ale moc se nedařilo. Shlédl jsem několik videí, ale ty mi sice na některé otázky odpověděli, jiné zase přinesli. Jedna z věcí, která mě zarazila bylo, že ve videu jsem viděl dřevěné hranoly uvnitř desky. Asi nějaké podpěry si říkám. Otázka je, kde a jak je vystavět. Tu jsem nikde nedočetl. Pokud jste nyní ve stejné fázi jako byl já, myslím, že můj článek Vám rázem pomůže vše vysvětlit. Teď tedy už k samotné realizaci.
Základové pasy
V první řadě byl objednán geodet, aby nám na pozemku vyznačil body, kde bude dům stát. Jednalo se celkem o 38 bodů, vyznačil vnější i vnitřní rohy budoucích základových pasů a jeden bod vyznačoval čistou výšku podlahy, tzv. nulu. Poté se natáhl provázek mezi jednotlivými body a byl obsypán vápnem. Tímto způsobem jsme na zem ,,namalovali" jednotlivé pasy domu. Druhý den najel bagr a začal kopat základy. Dle projektu mají být pasy široké 70 cm a hluboké 160 cm pod nulou (čistá podlaha). Bagrista neměl ale 70 cm lžíci, tak bagroval 80 cm, což nevadí. Více je lépe než méně.
Aby jsme vědeli, jak hluboko je tedy potřeba kopat, bylo zapotřebí si nulu pomocí niveláku promítnout na pozemku v místě kopání pasů. To jsme udělali tak, že jsme do země natloukli prkna a na ně namalovali čáru (nulu) fixou za pomocí niveláku. Od tohoto bodu jsme věděli, že pás musí být hluboký těch 160 cm. Vnitřní pasy nosných zdí byly hluboké pouze 115 cm a roznášecí deska uvnitř domu 130 cm.
Tím to měl bagr trochu komplikovanější, protože jsme museli hlídat tři výšky. Po 10ti hodinovém kopání stále nebylo hotovo a tak druhý den ještě dokopával pár hodin zbytek. Poté jsme natáhli zemnící pásek a zemnící dráty k budoucímu připojení hromosvodu. Na každý spoj je zapotřebí použít dvě spojky a ošetřit je nátěrem např. gumoasfaltem.
Pásek ani drát by se neměl dotýkat zeminy, takže pásek se musí podložit kusy betonu, např. dlažba nebo my jsme použili rozbité ztracené bednění. Drát by měl být v dostatečné vzdálenosti od zeminy tak, aby ho beton obtekl. Pak jsme připravili prostupy pro vodu, kanalizaci a elektřinu za pomocí KG potrubí, které jsme uložili do pískového lože na dně pasů. Aby jsme věděli do jaké výšky betonovat, použili jsme roxory, které jsme po cca 2 m zatloukli do země uvnitř pasů. První jsme zaměřili pomocí niveláku a zbytek od něho usadili pomocí vodováhy. V poslední řadě bylo zapotřebí ještě prostupy a výškové rozdíly pasů opatřit bedněním. Tam jsme použili zbytky prken co jsem měl doma v garáži a pár OSB desek. Nic už nebránilo samotné betonáži. Betonáž probíhala za asistence pumpy, celkem se do pasů vešlo 38,5 m3 betonu C16/20 S3. Beton jsme rovnali a hutnili za pomocí hrabiček. Pak jsme do čerstvého betonu usadili další roxory, pro budoucí svázání pasů, bednění a desky. Za 4 hodiny byl pochozí a my ho několikrát pokropili.
Ztracené bednění
Na druhý den byl objednán opět geodet, aby nám do pasů zatloukl body, které budou vyznačovat rohy, ale tentokrát ztraceného bednění. Osobně nejsem pro stavbu laviček, je tam velký prostor pro chyby, tak raději obětuju nějakou kačku navíc a vím 100%, že to bude přesně zaměřené.
Pak přišel na řadu opět nivelák, aby jsme věděli výškové rozdíly rohů a začali stavět tak od nejvyššího rohu. Největší výškový rozdíl byl 2 cm. Bednění jsme ukládali do cementové mazaniny pod označením CM20. Po vyskládání první řady jsme přidali vodorovnou výstuhu včetně přídavné výstuhy rohů a začali skládat druhou řadu.
Tam bylo zapotřebí začít ukládat i kanalizační potrubí včetně ventilačního potrubí, protože deska bude odvětrávaná na střechu podtlakovým ventilátorem. Protože nás tlačil čas z důvodu objednaného betonu a pumpy, kanalizaci jsme si jen rozpracovali a dokončení bude probíhat po betonáži.
Do ztraceného bednění také doporučuji si předem vyřezat drážky pro usazení dřevěných hranolů, které budou sloužit jako podpěry pro nosníky. Ušetříte si tím práci s betonáží dalších patek (popíšu dále). V druhé řadě opět výztuž a vypěnit nízkoexpanzní pěnou alespoň většinu otvorů, aby tudy nevytékal beton. Sotva jsme přípravy dokončili, objevila se pumpa a chvíli na to mix. Během betonáže se ukázalo, že roxory jsme zbytečně udělali moc dlouhé, takže nám i samotnou betonáž trochu komplikovali, ale nic co by se nezvládlo. Celkem tam vteklo 9 m3 C16/20 S3.
Pro další etapu této desky je důležité, aby beton byl uvnitř bednící tvárnice uhlazený pokud možno do roviny. Je to z toho důvodu, že na beton se bude pokládat XPS polystyren, na kterém budou ležet nosníky. Nerovnosti by vám tedy do budoucna hodně komplikovali život a hrozilo by poškození izolantu. Beton v horkém počasí rychle tvrdnul, takže bylo třeba hodně kropit. Další den došlo ke zakrácení vystupujících roxorů a to hlavně z důvodu lepšího usazování polystyrénu. Odřezky určitě někde sděláme.
Další etapou bylo dokončení kanalizačních svodů, které jsme nestihli dodělat a jejich podbetonování v místech průhybu. Teď k výše zmiňovanému podepírání nosníků. Nosníky jsme zakoupili u jedné firmy, která nám je včetně polystyrenových vložek dodala na pozemek.
Po konzultaci s jejich odborníkem přes tento systém je zapotřebí nosníky delší než 2,4 m podepřít a to ve vzdálenosti max. 1,8 m od sebe. Nosník o délce 3,4 m jsme podepírali pouze uprostřed, nosníky 4,6 a 5,2 m museli být podepřeny ve dvou místech. Patky od sebe také nesmí být dále než 1,8 m a my na ně použili zbylé bednící tvárnice, které jsme uložili do betonového lože. Uvnitř se vysypávat nemusí a na ně jsme položili hranoly. Poslední část, která zbývala do samotného osazování nosníků byla tepelná izolace XPS 700, my použili tloušťku 50 mm.
Desky se nařezaly na požadovanou šířku a postupně ,,napichovaly" na roxory. Tím byly základy připravené na montáž samotné desky.
Základová deska
Další den jsme začali skládat nosníky. Důležité je začít od nosníků, které jsou dva u sebe. Je to z toho důvodu, že nad nimi se bude stavět nějaká příčka, komín, schodiště apod. Od nich poté jsme pokládali nosníky na šířku vložky a nakonci, pokud bylo potřeba dořezávaly vložky. Vložky by měly ležet alespoň 2-3 cm na bednění. Takto se vyskládaly všechny nosníky. Zhruba u 3 nosníků se nám stalo, že uprostřed, kde ležel na hranolu, byl nosník výš a lehce se houpal, takže bylo potřeba hranol trochu obrousit a pak už nosník seděl všude stejně.
U prostupů kanalizace, vody a elektřiny se také vložky museli oříznout a případné netěsnosti vypěnit nízkoexpanzní pěnou. Pak jsme celou desku obednili OSB deskami a za pomocí niveláku usadili do roviny. Dle projektu je výška betonu nad vložkou 6 cm a celkově je tloušťka desky 22 cm.
Po konzultaci se stavbyvedoucím, kterého jsme si na celou stavbu sjednali, aby dohlížel na správnost všech postupů, jsme provedli armování desky. Kari síť 6x15x15, věncová výztuž z R12 a třmínků R6 15x15, v rozích a L hokejky z R10, kde byl přesah alespoň 50 cm. Beton jsme zvolili Compacton C25/30, o třídu vyšší než byl v dokumentaci. Cenový rozdíl není nijak likvidační a děláme to pro sebe.
Lití do desky musí probíhat za pomocí pumpy z důvodu, že lití z mixu by velmi pravděpodobně poškodilo vložky. I samotné lití z pumpy se musí dělat opatrně a beton lít spíše na nosníky než vložky, ty se postupně zalijí sami. Nakonec vše dopadlo dobře a žádná vložka nepraskla a nemuseli jsme tak řešit problém s betonem uvnitř desky, kde nemá co dělat. Na desku bylo potřeba přesně 12,5m3 betonu.
Problém však nastal v samotném uhlazování betonu, protože jsme měli připravenou vibrační lať, kterou jsme chtěli beton uhladit. Bylo nám důrazně doporučeno ji nepoužívat a to z důvodu, že vibrace by způsobili pohyb kameniva ke dnu desky a vytlačení vody a chemikálií na povrch, beton by tedy pak byl na povrchu oslabený a náchylnější k praskání. Lať jsme tedy nepoužívali, jen co se namanulo na stavbě. Celkový výsledek není 100%, tak jak jsem očekával, ale i tak jsem s deskou spokojen.
Závěrem
Závěrem bych chtěl říci, na co bych si dal příště pozor a shrnout časovou osu práce ve dvou.
Časová osa výstavby:
pátek - pokládka uzemnění
neděle - příprava prostupů IS a bednění
pondělí - lití základových pasů a usazení roksorů do čerstvého betonu
úterý - zaměření ztraceného bednění geodetem, usazování první řady ZB
středa - dokončení první řady ZB, začátek pokládky kanalizace
čtvrtek - dokončení ZB, dokončení odvětrání desky, pokračování pokládky kanalizace, lití betonu do ZB
pátek - betonáž patek pro hranoly, pokládka XPS, dokončení kanalizace
neděle - dokončení pokládky XPS, pokládka nosníků a vložek
pondělí - výstavba bednění z OSB pro betonáž
úterý - vázání výztuže
středa - vázání výztuže
čtvrtek - betonáž desky
pátek - zakrytí geotextilií a kropení
Celkem jsme tedy desku stihli za dva týdny. Dalo by se tento čas zkrátit asi i na dnů deset, ale byla by to honička a muselo by nám více přát počasí. Kdybych desku stavěl znovu, což se doufám dlouho nestane, tak bych udělal jinak jednak to, že roxory bych nedával tak dlouhé, někdo je nedává vůbec. Můj úmysl bylo, roxory ohnout do desky a svázat s nosníky a kari sítí. Nakonec koukaly jen kousky, které se neohýbaly, ale svázaly s věncovou výztuží. Alespoň ty kousky jsem tam chtěl.
Další věcí zda má smysl dávat tolik výztuže. Ano, říkám si, dělám to pro sebe, ale jsou ty výdaje opravdu nutné a dostanu za ty peníze hodně muziky?! Odpověď na to neznám, protože dva odborníci ve stavebnictví se v tomto bodě neshodují. Náš stavbyvedoucí ocelí rozhodně nešetří a naše peněženka pláče, druhý inženýr, který dodává tento systém zase říká, že takováto výztuž je zbytečná.
Poslední věc nad kterou bych se zamyslel je typ betonu do samotné desky. Projekt doporučuje zvolený Compacton z důvodu samozhutnitelných schopností, které se opravdu u desky projevily, měření nivelákem druhý den po betonáži ukázal nejvyšší výškový rozdíl v rozích 6mm a na celé desce 1cm. Nevýhodu ale vidím jako problém s použitím vibrační latě. Těžko říci, jaký typ betonu bych příště použil, ale Compacton mě úplně nepřesvědčil.
Do přílohy jsem přidal technologický postup stanovený výrobcem, pokud by někdo do budoucna třeba využil při stavbě této zajímavé desky. Časem uvidíme, zda-li se tento typ desky vyplatil u našeho domu vystavět. Pokud jste se i vy rozhodli pro její stavbu nebo ji máte v projektu, samotné stavby bych se nebál, není to nic strašného co by šikovný člověk nezvládl.
Desku teď čeká 3 týdenní odpočinek, který si jistě zaslouží a my mimochodem taky :) Poté natavíme hydroizolaci a začneme pokládat naši první tvárnici! Tak držte dál palce a ať se vám staví stejně dobře a s radostí jako nám.
Náklady
| Název položky | Cena |
|---|---|
Bagrování pasů a prostupů | 8 200 Kč |
Geodetické práce | 9 500 Kč |
Uzemnění | 3 420 Kč |
Beton do pasů C16/20 | 102 700 Kč |
Ztracené bednění š 40 a 30 | 14 760 Kč |
Beton na usazení ZB CM20 | 2 200 Kč |
Kanalizace | 8 517 Kč |
Beton do ZB C16/20 | 30 654 Kč |
Hranoly pod nosníky | 2 700 Kč |
Beton pod patky nosníků CM20 | 992 Kč |
Systém Elegohouse | 107 388 Kč |
Dřevo na šalování | 9 430 Kč |
Veškerá ocel - armatura | 29 894 Kč |
Nářadí a ostatní materiál | 3 296 Kč |
Beton do desky Compacton C25/30 | 43 500 Kč |
Geotextilie | 3 404 Kč |
Spolupracovník | 28 200 Kč |
Stavbyvedoucí | 10 085 Kč |
| Celkem | 418 840 Kč |
Sdílet 
Pavel Novy16. 5. 2021 10:16:38
Za mě je tento sytém na běžný RD zbytečně drahý, komplikovaný a nevidím v něm přidanou hodnotu. Loni jsme dělali základy na klíč za cenu cca 2400 Kč/m2 v běžném podloží v rovině a svahu do cca 40 cm. Používáme lavičky. 1. Jsou přesné. Navíc řešit u RD mm nemá žádný smysl. 2. Pouze a jen díky lavičkách jde vidět terén okolo domu a investor vidí, jak bude dům usazen do terénu a může ještě dělat změny. 3.Dle laviček, kromě zakládání, kontrolujeme i výkopy. Bagr není laser a občas ujede. Takže u pásů 50 cm a ZB 40 se může pak stát, že ZB jede do hlíny. Takže za mě lavičky. Když se se dívám na foto, tak pásy 80 cm, kupa železa, zejména ty svislé nějak nechápu. Tam se nedělal geologický průzkum? To je nějaké problematické podloží? Rozdíl mezi běžným projektantem, který navrhuje základy a statikem, který je navrhuje na základě geologického průzkumu je hodně veliký. Nevím v čem by měl majitel domu cítit komfort. Tepelně jsou všechny domy za posledních 15-20 let prakticky super. Nevím o případu z praxe, že by někomu sedl terén pod deskou a způsobil nějaký problém. Tím nechci říci, že to není možné. Co se týče hydroizolací, slovo někdy nemusíte dávat není moc přesvědčivé. Stejně jako s použitím další teplené izolace. Kdy se to nemusí dávat? Jedinou výhodu systému vidím, pokud by se měl odvětrávat radon, tak instalace odvětrání bude lehčí než při klasickém založení přes pásy. To je můj pohled. Ale jinak dobrá práce.