Betonová retenční nádrž – část II: Výměna plastu za poctivý beton

Uběhlo 30 dní od podání reklamace na deformaci původní plastové nádrže, která se zhroutila pod tlakem okolní zeminy.
Prodejce sice reklamaci rozjel, ale do 30 dnů ji nestihl vyřídit – což se nám nakonec hodilo. Od smlouvy jsem odstoupil a domluvili jsme se, že nádrž přivezeme zpět a oni nám vrátí peníze. Mezitím jsme totiž přistoupili k výměně a rozhodli se jít cestou poctivého betonu.

Co nejméně zásahů, co nejvíce muziky

Výměna nádrže proběhla s co nejmenším zásahem do již hotového příslušenství: KG potrubí, napojení na okapy, přepad do vsaku a samotné uložení vsakovacího systému.

S bagristou jsme opatrně obkopali a vytáhli původní plasťák. Po vytažení pomocí popruhu za hrdlo se nádrž opět narovnala, a po umytí wapkou vypadala skoro jako nová. Když jsme ji vezli zpátky prodejci, koukal na ni jak puk – oproti fotkám z reklamace vypadala nádrž v pohodě. Tipuju, že putovala zpátky do oběhu.

Výkop jsme pak prohloubili na zhruba 3 metry a dno vyčistili až na tvrdý, světle šedý jíl.

Na dno jsme navezli vrstvu štěrku a písku, kterou jsem poctivě zhutnil ručně palicí. V takové hloubce už člověk nemá chuť nechat se rozhoupat vibrační deskou – a upřímně, při pohledu na jíl, do kterého měl bagr co dělat, aby ho poškrábal do roviny, to ani nebylo třeba.

Větší díra = větší nádrž

Výkop po vytažení staré jímky se trochu rozrostl, takže jsem se rovnou rozhodl pro větší nádrž – konkrétně 10 m³ od firmy dobrezumpy.cz. Malý tip: i když web vypadá česky, jde o polského dodavatele.

Za tři dny dorazil náklaďák s polskou značkou, dlouhou hydraulickou rukou a na korbě naloženou betonovou nádrží včetně příslušenství. Ruka má slušný dosah, ale pro jistotu jsem jim předem poslal fotky příjezdové cesty a místa, kam lze nádrž složit – nikdo nechce skončit se zaparkovaným betonovým obeliskem uprostřed zahrady.

Montáž na místě: pěny, víka, skruže

Nádrž bez stropní desky byla spuštěna na dno výkopu a usazena. Polští montéři vytáhli montážní pěny – které jsem po rychlém zhodnocení nahradil svými studničními pěnami, připravenými na tuhle chvíli. Ty jejich obyčejné jsem si nechal na barák, tam udělají lepší službu. Spotřebovalo se celkem 3 kusy.

Na horní hranu nádrže nanesli pěnu a položili pojezdovou stropní desku. Na vstupní otvor přišly dvě betonové skruže – zásyp nad nádrží má zhruba 1 metr. Celá montáž zabrala necelých 45 minut.

Zasypat, propojit, odvrtat

Jakmile montéři odjeli, přijel bagr a zasypal nádrž až téměř po horní desku. Následovalo znovupřipojení rozvodů: přívod z okapů, výstup do vsaku a přístup pro elektriku a hadici.

Na prostupy jsem si půjčil vrtačku s korunkou a vodním chlazením. Vyvrtal jsem dva otvory do skruží – jeden na vodu ze střechy, druhý pro elektriku a hadici. Třetí přišel přímo do těla nádrže, těsně pod stropní desku – na odvod přebytečné vody do vsaku. Tam už se vrták zapotil, protože narazil na výztuž. Výsledek? Dva milimetry ubroušené korunky a tisícovka v čudu.

Všechna KG potrubí DN 110 byla propojena, nové části obsypány pískem a poctivě ručně zhutněny. Na horní poklop jsem pro jistotu položil 10 cm extrudovaného, nenasákavého polystyrenu, a pak dosypal zeminu – částečně ručně, zbytek dosypal bagrista. Kolem nádrže jsme použili co nejvíce jílovité zeminy – pro přirozený těsnicí obal.

Filtry, čerpadlo a síť proti bordelu

Původní plastový filtr jsem zavěsil na popruhy přímo do hrdla nádrže pod přívod vody ze střechy, aby se dal snadno vyjmout přes vstupní otvor. Čerpadlo jsem spustil dovnitř, připojil přes elektriku a hadici, a celé zabalil do okenní sítě – proti bordelu.

Na vstupní šachtě zůstalo těžké betonové víko – dost těžké na to, aby ho nezvedlo dítě (ani ženská). Pro každodenní manipulaci se používá menší montážní otvor DN 250 s víčkem – přes ten se čerpá voda.

Sesednutí a hutnění – pomalu, ale jistě

Léto bylo deštivé, takže nádrž se po každém slejváku naplnila až po okraj. Aby se hlína kolem ní dobře usadila, několikrát jsem vodu vyčerpal a rozlil kolem výkopu. Lehké hutnění vibrační deskou přišlo až po půl roce, kdy si terén sedl sám – díky průběžnému promočení.

Reklamace a ekonomika provozu

Plastová nádrž byla po marném vypršení 30denní lhůty vrácena prodejci Dešťovka.eu – Climate.cz. Překvapivě vše proběhlo hladce – vrátili celou kupní cenu včetně dopravy a vystavili dobropis. Na to, jak jsem slyšel, že reklamace u zborcených plastových nádrží bývají často marný boj, tohle byla příjemná změna. Prodejce uznal, že reklamaci „nestihli“ – mají prý hodně práce.

Daňová poznámka k polské nádrži

U polské firmy dostanete certifikát o nezávadnosti, ale fakturu s DPH nečekejte. Pokud žádáte o dotaci, fakturu potřebujete – a tam se vyplatí kouknout po českých výrobcích. Kromě fakturace mají často i lepší opracování betonu.

Samotná nádrž je sice trochu hrubší na povrchu, ale pevnostně působí poctivě. V okolí znám několik lidí, co ji používají už roky bez problémů. Já hlavně potřeboval rychlé řešení a co nejnižší náklady navíc.

Shrnutí

Kdybych šel rovnou do betonu, ušetřil bych si minimálně 16 000 Kč. I tak jsem ale nakonec dopadl dobře – reklamace dopadla rozumně, montáž proběhla hladce a dešťovka teče do zásoby. A jako bonus? Vím, že tahle betonová nádrž v zemi zůstane. I kdyby se na ni zřítil celý svod z okapů.