Trámový strop v garáži

Objednal jsem tedy z pily impregnované nehoblované řezivo a pustil se do práce. Protože jsem si nechtěl ubírat místo v úzké garáži nějakými stojnami, ukotvil jsem nosné hranoly 120 x 180 do věnce. Kotvil jsem je na nerezové závitové tyče průměru 12 a vycházelo mi to myslím zhruba 80 cm od sebe. Do věnce jsem je vlepoval na chemickou maltu, pro kterou jsem předtím vyvrtal čtrnáctku díru cca 18 cm hlubokou.

Chemická kotva mi byla doporučena od Hilti a chápu proč. Mají k tomu parádně zpracované technické tabulky, takže jsem si početl a asi se podle toho dobře projektuje. Nicméně na realizaci je to horší. Kotvy jsem koupil levně přes Bazoš, ale Hilti na ně má vlastní vytlačovací pistoli, která je brutálně drahá (asi 3tis). Naštěstí jsem našel v Brně půjčovnu, takže jsem si ji za pár stovek půjčil. S chemickou kotvou jsem nikdy nic nedělal a na youtube jsem našel jen samá reklamní videa. Takže jsem si to chtěl na první kartuši vyzkoušet, ale nějak se nechtěla do té vytlačovací pistole vejít. Nakonec jsem ji tam narval násilím a ona mi prdla, takže jsem se pak půl dne snažil pistoli vyčistit. Po tomto neúspěchu jsem se hoooodně pídil a nakonec zjistil, že ve skutečnosti má Hilti dva druhy pistolí (pro výrobek stejného označení), takže mám asi tu špatnou. V půjčovně mi to chvíli nevěřili, ale nakonec zjistili, že mají fakt taky dva druhy a půjčili mi tu správnou. S tou to už pak šlo hezky. Před aplikací chemické kotvy je prý potřeba díry dobře vymést a vysát. To jsem tedy udělal, koupil jsem si pro to i kartáček o vhodném průměru. Chemická kotva funguje tak, že se smíchají dvě oddělené látky, které pak spolu dohromady vytvrdnou. K míchání dochází v aplikační špičce kartuše. U Hilti se míchá bílá s šedou, tak to není tak hezky vidět, jako třeba u Fischera, kterého jsem měl potom, a kde se míchá černá s bílou. Jak moc dobře je potřeba látky smíchat jsem nikde nezjistil, takže při prvních pokusech jsem vyplácal asi třetinu kartuše bokem, než mi přišlo, že už se to míchá hezky. Z jednotlivých etap míchání jsem si udělal vzorky, abych zjistil, jestli jsou všechny pevné. No, ty první, kde to bylo smíchané málo, nejsou tak pevné, jako ty poslední, ale kde je ten správný "předěl", těžko říct. :-) Pro lepší aplikaci do děr jsem si ještě koupil prodlužovací "brčko", protože samotná špička na konec díry nedosáhne (je moc tlustá). Pár děr jsem místo do betonu dělal do klasické Porotherm 30 Profi cihly. Teorie je taková, že aby materiál z pistole nepadal do děr v cihle, strčí se do díry nejdříve sítko a teprve to se plní chemickou maltou. V praxi to ale dopadlo tak, že jsem sítko naplnil, jenže při vkládání závitové tyče se všechna malta vytlačila skrz sítko do děr. Ono to tak nějak fungovat má, ale ta tyč takto vytlačila skoro všechnu maltu, takže to nemá už moc na čem držet. Příště bych asi vyvrtal o kousek větší díru (na 12 tyč díru 16 místo 14) a závitovku tam zkoušel opatrně otáčivým pohybem vkládat, aby se co nejvíce obalila maltou a neprošlo sítkem úplně všechno. Po zatvrdnutí kotev jsme začali zvedat trámy a montovat je k tyčím. Na trámech jsme měli rysky, podle kterých jsme vyvrtali díry skrz trám. Nicméně protože se tyče nepovedlo ukotvit dokonale rovně, tak se je ani nedařilo dostat do otvorů v trámu. Otvory jsme tak museli trochu zvětšit a pak trámům domlouvat hodně kladivem. Ale ani zpětně moc nevím, jak to udělat lépe, i když nějaký trik na to asi bude.

Na nosné hranoly podél stěn jsme začali skládat kolmé nosné trámy, opět o rozměru 120 x 180. Rozteč mezi nimi měla být podle projektu cca 90 cm, ale to se mi moc nezdálo a ani stavební dozor mi to neschválil. Takže jsem vyzkoušel na zemi, kolik maximálně můžu mít rozteč, aby jedno prkno uneslo dva lidi a vyšlo mi zhruba 60 cm prostoru mezi trámy. Stejný rozměr vyšel i kamarádovi při realizaci jeho stropu. Nakonec mi to při rozpočítání na délku garáže vyšlo na nějakých 55 cm mezi trámy a to už vypadá fakt pevně. Trámy jsme dali zatím jen tak na volno, ale asi je tak už aji necháme, nemají moc kam uhnout. Na takto připravený trámový strop jsme nařezali a naskládali klasická prkna síly 25 mm a nechali je zatím na volno. Dřevo přeci jen pracuje, takže vše sesychá a sedá si. Až jednou bude více času, tak desky přeskládáme a k trámům je přibijeme hřebíky. Pro zatloukání prý platí pravidlo pro délku hřebíku - jedna třetina hřebíku v přibíjeném materiálu, dvě třetiny v tom, do čeho kotvím. Takže to bude chtít cca 75 mm dlouhé hřebíky.

Samotná realizace trvala cca 4 pohodové dny a v garáži tak vznikla půda, kam schováváme zbytky polystyrenu, hader a všech těch nepotřebných věcí, které už k ničemu nejsou a nejspíš ani nebudou, ale pořád se nám je nechce vyhazovat. PS: Kdybych to dělal znovu, udělal bych to asi celé jinak. Tomáš mluvil o svých zkušenostech z Anglie. Tam by se prý nastřelovačkou přibily trámové botky do věnce. Do botek by se vložily trámky 2  x4 inch. Osová vzdálenost trámků by byla 400 mm. A na to pero-drážka 25 mm záklop. Takto se tam prý dělají běžně stropy v rodinných domech mezi jednotlivými patry. Tahle realizace by byla mnohem jednodušší a rychlejší - žádné patlání se s chemickou kotvou, lehčí manipulace se dřevem apod. No a i cenově by to bylo příjemnější.