Pedologická zkouška aneb půda jak ji neznáme

Pedologická zkouška je zkouška půdy, resp. její rozbor. Neplést si se zkouškou pedagogickou, ta nás bude čekat až při vyplňování stavebního ohlášení. Každá půda, ač se to panelákovým gaučosedákům, jako jsem já, nezdá, je jiná. Mnohé z vás, jakož i mě, to jistě zaskočilo, ale věřte mi, že je to tak. Jo kde jsou ty časy, kdy půda byla prostě jenom půda a oxid uhličitý byl prostě jenom plyn. S příchodem člověka toužícího po vlastním domě, neřku-li po domě postaveném vlastníma rukama, se půda změní v chemickobiologický obor a už se nikdy na ni nebudete dívat jako na kus špinavé hroudy. Tak především, půda je složená z různých složek. Nejčastěji je to hlína (překvapivě), písek, jíl, prach, drť a jejich sloučeniny. Takže je možné mít půdu hlinitou, hlinitopísčitou, hlinitojílovitou, jílovitou, kamenitou atd. Kdo staví na pláži, bude mít logicky půdu písčitou. Kdo staví na louce, je pravděpodobné, že bude mít půdu hlinitou nebo hlinitojílovitou. Kdo staví na bývalém smetišti, bude mít půdu samej bordel.

Pro výstavbu rodinného domu je zásadní právě složení půdy. Je to proto, že váha celého domu je svislá, tj.od zhora se váha tlačí do země, což znamená, že se tlačí vlastně dům do Číny. A aby se nám dům neocitl v Číně, nebo abychom nepostavili druhou šikmou věž v Pizze (následek spodní vody), pokud to nemáme předem v plánu, je dobré, ne-li důležité, znát podloží (složení půdy). Tedy ne jenom kvůli tomu, abychom zavřeli ústa stavebnímu úřadu. Podle posudku nám projektant určí únosnost půdy pro stavební desku, abychom ji za 5 -10 let nehledali třeba u sousedů. Jako příklad si můžeme uvést RD, který bude mít měkké hlinité podloží ve svahu. Projektant to vezme od stolu a udělá nám základovou spáru do hloubky třeba jen 80 cm. No a po výstavbě takhle pěkně z jara, až přijde první obleva, najdeme náš baráček zhruba o 5-6 m dále na příjezdové cestě. A to není úplně ideální poloha domu. No a pak tu máme ještě jednu nemilou povinnost, a to je odvést další penízky do tzv.: ZPF (zemědělského půdního fondu) za to, že tuto půdu znehodnotíme (tedy fuj, styďte se), tedy zastavíme domem, a tato půda se již nedá nadále využit třeba pro zalesnění, výsev skvělé řepky nebo jako zavážka pro odpad atpod. Co na to řekne takový pýr plazivý nebo srha říznačka, to vám je samozřejmě fuk, ale budiž, tak si zde postavíme baráček. Odvod peněz, které nikdo neví, kde vlastně skončí, se odborně (úředně) nazývá VYJMUTÍ PŮDY ZE ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU. Zda je to znehodnocení je otázkou, ale to nechme plavat, každopádně to udělat musíte stůj co stůj. Navíc (jen tak pro zajímavost), když se změní typ půdy, tj. když si podáte žádost o vyjmutí půdy a tím změníte její typ, tj. třeba z orné půdy se stane trvalý travní porost nebo zastavěná část, ZPF udělá změnu „koláče“ kolik které půdy se v ČR používá nebo je zastavěno. Lze najít na internetu. Třeba zde: https://statistiky.vumop.cz/?core=map. K čemu je to dobré? O tom svepomoci.cz není, ale je to dobré téma třeba do hospody, když už není o čem klábosit. Takže teď už víte co to asi ta pedologická zkouška je a k čemu je dobrá. Pro výpočet odvodu z vyjmutí půdy ze ZPF můžete použít mou tabulku v příloze, kterou lze vytisknout a použít pro bod 4 v příloze. Teď půjdeme k samotné praktické zkoušce.

Co milion lidí, to dva miliony názorů. Někdo je pro to (hlavně ti, kdo tuto zkoušku dělají za peníze), aby se udělala odborně pánem s lopatou, tedy pedologem. Já osobně si to z důvodů, že musíte mít pro výstavbu RD i hydrogeologický posudek, nemyslím. Sice jsem neviděl odborný pedologický dokument, ale prakticky to, co musí úřad vědět, a to, co potřebuje vědět projektant, se nachází i v již zmiňovaném hydrogeologickém posudku, který doporučuji udělat nejdříve. Naštěstí, tato informace doputovala i na stavební úřad, a tak je dnes již velmi málo úředníků, kteří vyžadují pedologickou zkoušku odborníkem s certifikátem. To mimo jiné znamená, že si můžete tuto zkoušku udělat sami a zcela ZDARMA. Konečně něco, co lze udělat zdarma, a co máme všichni rádi. Člověku to po době, kdy jenom všude vytahoval bankovky z peněženky a s pohledem týraného zvířete pokorně „sypal“, je zpráva, která vhrkne slzu do oka.

K pedologické zkoušce budeme potřebovat: lopatu, rýč, lidi (min.2 ks, v jistých případech stačí 1), svačinu, fotoaparát, svačinu, sílu, metr a svačinu. Raději se zeptejte na stavebním úřadě, zda chtějí mít nějaká specifika při pedologické zkoušce (hloubka, šířka výkopu, počet fotek, detail...), ale většinou to není zapotřebí. Pokud máte všechny věci, můžeme jít pracovat. Můj postup, který mi byl schválen: Krok 1.: Foto pozemku z dálky (nejlépe s nějakým detailem, třeba stromem v pozadí, sousedním baráčkem apod.) kvůli tomu, aby úřad uvěřil, že si pedologickou zkoušku děláte opravdu na svém pozemku a nepodvádíte, ty-ty-ty. Krok 2.: Vezmete rýč a lopatu a vykopete zhruba uprostřed pozemku díru. Já ji měl 50x50 cm a hloubka cca 80 cm. Krok 3.: Přes jámu natáhneme metr a vyfotíme, aby bylo možné vidět, kolik cm má ďoura šířku a zda umíte pracovat s metrem. Krok 4.: Natáhneme metr od vrchní hrany jámy ke dnu a vyfotíme, aby bylo možné vidět, jak hodně jste se nadřeli. (U této fotky si dejte záležet, aby bylo možné vidět i jednotlivé vrstvy půdy (viz. obrázek dole ve fotogalerii). Proto je dobré mít jednoho, co fotí a jí svačinu, a druhého, co kope a měří. Po odpočinku díru zaházejte a můžete se vydat směrem ke svému domovu. Lehčí část máme za sebou. Teď to musíme uzpůsobit pro stavební úřad, aby nám půdu ze ZPF odejmul a mi ji mohli použít na výstavbu našeho vysněného domečku. Důležité je vědět, kolik m² půdy budeme chtít odejmout. Tuto informaci najdeme v projektové dokumentaci (dále jen PD) jako: "Zastavěná plocha domem a zpevněná plocha (ostatní)", viz.obrázek dole. Zpevněná plocha je vlastně to, co budete mít postavené kolem domu a co zakrývá půdu. Většinou je to přístřešek se zámkovou dlažbou, kačírek, různé chodníčky atpod. Pokud to v PD najdeme, tyto hodnoty sečteme a můžeme se vrhnout na samotné vytvoření dokumentace. Nejprve si buď zajdeme k doktorce a ještě jednou prověříme, že jsme se úplně nezbláznili nebo si dojdeme pro tiskopis na stavební úřad s názvem: Žádost o udělení souhlasu k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu ve smyslu § 9 odst. 8 zákona č. 334/1992 Sb.,o ochraně ZPF,který vyplníme. Dnes je možné si jej stáhnout i z webu daného města a vyplnit ho z tepla domova. Vzor najdete dole, ale liší se na jednotlivých úřadech, tedy po vizuální stránce, obsah bude prakticky totožný, takže si ho stáhněte z vašeho konkrétního úřadu. Ve formuláři u bodu 2 je vhodné mít PD v pdf formátu, což je dnes standard. Vytisknout situační výkres a třeba červenou fixou obtáhnout všechny sastavěné plochy. Tak mi to prošlo bez problémů. Viz fotografie. Situační výkres zde berte s rezervou. je to narychlo udělaný v malování. Jen pro představu. U bodu 4 vám ulehčím práci a v příloze přikládám tabulku, kterou vyplníte rozkliknutím jednotlivých okýnek a automaticky vám to vypočte částku. Jsou tam i nápovědy :-) Poté stačí vytisknout. Až budete mít vyplněno, podívejte se do fotogalerie na nějaké přílohy, které k tomu patří. No a pak to všechno zasunete s napětím do fólie a opět zavítáte na stavební úřad oddělení životního prostředí a se zpocenýma rukama tyto dokumenty paní za přepážkou předáte. Ještě si vyslechněte, jak pěkně to máte zpracované :) A s dobrým pocitem jděte domů. No a za takových 7-14 dní (u mě 10) vám přijde dopis, že máte smůlu. Pokud ale nějakým zázrakem vám bylo odnětí odsouhlaseno, já to štěstí naštěstí měl, můžete si zase na chviličku odpočinout a uznale se poplácat po rameni, jak jste to dobře zvládli, protože další poplácání vás dlouho nečeká. No a to bychom měli pro dnešek splněno. Příště se podíváme na zoubek tzv. koordinačnímu stanovisku, poté příjde společné oznámení záměru a jaký je rozdíl oproti žádosti o vydání společného povolení + ohlášení stavby (v případě, že máte ČOV). Tak a teď do hajan stavebníčci. Dobrou noc.