Všechno začalo před snad nekonečnými dvěma lety, kdy jsme usoudili, že chceme do vlastního. Protože jsme oba pracovali ve stejném městě a oba jsme z bytu, hledali jsme byt. A asi to tak mělo být :) Hodně zle jsme narazili. Zaplatili rezervaci, zjistili, že je to podvod a nakonec jsme o celou částku přišli. Po několika měsících jsme chytli druhý dech a začali znovu hledat, tentokráte dům. Pár nám jich někdo vyfoukl, než jsme se rozmysleli. A tak jsme po prohlídce takového, kterému jsme moc šancí nedávali, usoudili, že to bereme. Opět následovalo kolečko s rezervací, už jsme si nějaké informace zjistili, ale ne všechny, které jsme potřebovali. A po odhadu se ukázalo, že jsou například načerno vybudované přípojky a bude potřeba to vyřešit. Stálo to další peníze. Nakonec se nám zdálo, že kupní smlouva RK má velmi pozoruhodné podmínky. Vzali jsme ji k právníkovi a ukázalo se, že je tam zase spousta otazníků a tajností, které pro nás znamenaly do budoucna další náklady. Jinou majitelka odmítala podepsat. A tak jsme opět o všechno přišli a byli jsme bezradní.Tady už padla většina našich úspor a nervy byly úplně ty tam. Mezitím nám přibyl další člen rodiny a situace už vyžadovala nejen bydlet, ale mít vlastní domov. Rozhodli jsme se začít úplně od nuly. Najít si jinou práci, odstěhovat se a hlavně se na to pořádně připravit. Aby se do třetice nekonal další katastrofický scénář. Mezitím, co jsme hledali informace, na co si dávat pozor a kde se informovat, jsme zjistili, že bychom asi zvládli postavit vlastní dům, protože ho stavěla spousta našich známých. Ale najít pozemek tam, kde by se nám to líbilo (v centru) je mimo naše finanční možnosti. Ale úúúplně :)) Tak jsme hledali kolem, ale stále v lokalitě, kde to bylo pro nás prostě mimo. A tak proběhlo rozhodování, jestli chceme:
- Dům, který bude podle našich představ, ale nebude úplně v centru dění a budeme muset dojet na větší nákup nebo do školy.
- Byt v centru, ale bez zahrady a prostoru, který jsme si přáli.
Oboustranně jsme se shodli pro dům. A zase zjistili, že najít pozemek i v okolních obcích je NEMOŽNÉ. Protože, ony by pozemky byly a majitelé by rádi tvrdili, že stavební. Ale on stačí jeden náhled do katastru, pak telefonát na stavební úřad a územní plánování, a bylo jasné, že tenhle to není. A ten další taky ne, ani ten potom... A takhle to šlo dalšího třičtvrtě roku. Až pak, najednou, zrovna když jsme tomu nedávali žádné šance, jsme jeli na prohlídku. Zároven jsme si na internetu pozjišťovali, co narychlo šlo. Kupodivu bylo všechno v pořádku - pro nás nezvyklý výstup (jak jinak po těch zkušenostech). Pozemek se nám moc líbil, tak jsme dál volali na SÚ a územní plánování. Nikde jsme se nesetkali s informací, že by něco bránilo stavbě domu na dané parcele. A tak jsme do toho šli. Nikomu jsme nic neřekli, protože jsme se báli (taky protože nás už unavovalo od každého poslouchat, jakou máme smůlu, jako bychom to sami nevěděli). No, radit, jak najít vlastní pozemek, moc nemůžu. Sama nevím, jakou shodou okolností jsme k němu přišli. Snad to tak všechno mělo být - na tom jsme se také shodli. Že nejspíš jsme si měli projít tou cestou nezdarů, kterou jsme si prošli, aby nás to naučilo dávat si pozor, nevěřit a prověřovat a zjišťovat si informace nejlépe dopředu. Jako správné pak vyhodnotit ty, které se potvrdí druhou stranou, a jako nesprávné ty, které se od zjištěných podivuhodně liší... Teď nás čeká papírování a vymýšlení toho, co vlastně chceme stavět. Ale o tom zase příště. U nás má všechno HODNĚ dynamický vývoj a jakmile bych něco napsala, bylo by to jinak :)
Sdílet 
