Základy ve svahu II

Po budování bednění pro srovnání základových pasů do roviny respektive do roviny s vhodnou výškou odskoků a vylití podkladní vrstvy pod ZB se zdálo, že vše už půjde hladce. Zpětně hodnotím jako nejhorší práci založení první řady ztraceného bednění a zejména vyměření jednotlivých příček mezi hromadami vybagrované země. Proto bych si už asi po skrývce nechal zeminu vybagrovanou z pasů vozit někde vedle... Od Geodeta jsem měl vyměřené rohy - v každém byl zatlučený nebo spíše v betonu zavrtaný hřebík, podle kterých se, ještě s pomocí niveláku usadily rohové tvárnice. Ač byla vytvořena celkem ucházející rovina, místy bylo nutné tvárnice ZB podbetonovat. Protože to byla jen opravdu tenká šlupička, beton jsem si míchal v míchačce - dal by se dovézt i z betonárky, ale to bych těžko, v jednom, včas spotřeboval. Nakonec jsem vyskládal 630Ks ZB o šířce 40cm (ty tvarovky na pohled vypadají lehčí než ve skutečnosti jsou a obzvláště ty určené pro dělení na půlky se zdvojenou příčkou uprostřed se pronesou). Následně se vše prolilo betonem C 25/30 (při rozdílu 90Kč na M3 oproti 20/25 nebylo co řešit), takže o výslednou pevnost se nebojím. Vše se samozřejmě prokládalo roxory (pozn. pro rýpaly - ano, roxor není správné označení, ale nejsem stavař, jen tu popisuji zážitky ze stavby, se kterými nechť si každý naloží dle svého uvážení :-)) Měl jsem trochu obavu z lití šesti řad ZB najednou, ale beton byl tak akorát hustý, takže tam krásně zaplul a žádná tvarovka nepraskla, ale pro jistotu jsme ho ještě hutnili dřevěnou tyčí. Před litím betonu bych všem doporučil opravdu pečlivě utěsnit všechny mezery - to jsem trochu podcenil a na pár místech, kde jsem díru mezi ZB "založil" dřevěnou deskou, se to pěně vyvalilo. To už byl podzim a víc se toho nestihlo.  Letos se začalo pěkně čerstvě z jara, kdy v únoru přijel bagrista zavážet zem po desku; byl to materiál vybagrovaný ze základů, který tam padnul všechen. Zavážet se muselo na 3x, protože mezi tím probíhala vždy fáze hutnění. První únorové hutnění se moc nepovedlo, protože do toho začalo pršet a s "žábou" se nedalo pracovat. Takže jedno víkendové půjčovné přišlo vniveč.. Pak už se naštěstí počasí umoudřilo a práce začaly jít od ruky.  Kanalizační trubky jsem si také pokládal sám a musím říct, že to byla asi nejpříjemnější práce na celé desce. Prostě taková skládačka. Když jsem vše poskládal, koupil jsem příslušné zátky a před finálním zasypáním pískem kolem trubek a štěrkem po celé ploše desky jsem celou kanalizační sestavu napustil vodou a nechal to tak. Voda tam stojí doteď (13.4.-7.5.), což naznačuje, že potrubí těsní. V projektu byla kanalizace, řekl bych, poměrně ledabyle zakreslená, tak jsem si ji nakonec uzpůsobil po svém - raději toho mít více pod deskou než pak všude sekat do zdí.   Protože článek píšu 3 dny před finálním litím desky a rád bych, aby měl také nějakou přidanou hodnotu, přikládám ještě podrobný soupis nákladů na celou desku, který najdete dole v příloze; doufám (poslední položka beton a pumpa je zatím jen odhadem, ale od reality se lišti nebude). Můžete tak alespoň porovnat, za kolik nakupujete vy.   Až deska vytvrdne, nastupuje na hrubou stavbu firma a bude chvilka relativního klidu. V této fázi není úspora peněz tak velká, tudíž nechám chvilku pracovat někoho za sebe. Dodatek 13.5.: deska finálně vylita, celkové náklady činily 280tis.