Stavba domu/
Příprava/
Pozemek/
Začátek pohádky

Začátek pohádky

Autor: Optimista (6 příspěvků)

Kategorie: Pozemek

2. 5. 2019

Příspěvek stavebníka

Hypotéka na pozemek

S hypotékou jsem už měl své zkušenosti z koupě bytu, ve kterém jsem v tu dobu žil. Tak jsem si řekl, že si to oběhám sám, přeci to nebude složitější. Přišlo mi, že jsem musel vytisknout a poslat/přivézt tolik papírů, že kvůli mě musel vykácet třetinu lesů v republice. Není se čím chlubit, všichni to dobře znáte, takže přibližně po šesti týdnech jsem se stal hrdým majitelem druhé hypotéky.

STŘIH: Zapomněl jsem vám říct, že od devatenácti jsem přemýšlel jak by měl můj dům vypadat - inspiraci jsem čerpal především z domu svých rodičů - layout místností nebyl dokonalý ale já to vylepšil - tedy doufám ;) Takže jsem si koupil svažitý pozemek, protože přeci ten sklep nebudu kopat na rovině, ne asi?

KLAPKA! Aááá AKCE! Kde jsem tehdy pracoval vám neprozradím. Snad vám bude stačit, že se tam jezdí v červených autech s bílým pruhem a modrými světýlky, tam kde se je podařilo namontovat, aby to vypadalo hustě a všichni ostatní byli dostatečně o(c)hromeni.

Měsíčně mi chodilo 19.500,- čistého na účet za 240h v práci, platil jsem 8.000 za hypotéky, 3.500 energie, voda, fond a internet a jídlo pro dva lidi, protože přítelkyně tehdy ještě studovala. No neberte to. A já to tedy moc nebral, takže jsem zjišťoval jak si přivydělat.

A protože na těch židlích, které rozhodují o vašem osudu coby příslušníka, sedí dle mého názoru zdařilé napodobeniny pánských přirození, bylo mi vysvětleno, že ty počítače přeci nesouvisejí s výkonem služby a ať jdu radši někam jezdit autodopravu nebo svařovat do fabriky. Tak jsem šel.

Teda vlastně jsem si sbalil věci, rozloučil se se svou druhou rodinou a uvolnil místo člověku, který se na tu možnost klepal jak ratlík a doteď mi děkuje za můj odchod, viď Lukáši? :). V nové práci mi trvalo dva roky, než jsem vystoupal na měsíční příjem, se kterým se dá uvažovat o stavbě domu. K tomu jsem dokončil školu. Stálo mě to dost - osm let vztahu padlo na oltář mé cílevědomosti.

Asi jsem šel moc na krev a přes mrtvoly, ale holt jsem tak trochu prevít od přírody, takže nadávat můžu jen sám sobě. No a tak jsem se do toho baráku konečně pustil! :)

Projekt a byrokracie

Studii domu jsem si tedy udělal sám. Jen pár lidí jsem nechal kecat do toho jak to bude vypadat, kde co udělat jinak apod. Jenže prý na úřadě nestačí přijít s milimetrovým papírem rozměru reklamy na billboard, na kterém je nakreslená vaše představa o vašem bydlení na vašem pozemku.

Naštěstí můj kamarád dělá ve stavebnictví a projektanta mi poskytl. Čekal jsem setkání někde v kanceláři nebo v kavárně, ale my šli řešit mé představy rovnou do hospody. Úvodní věta zněla asi takto: "Michale mám toho moc, nevím jestli si můžu vzít na starosti ještě další projekt".

Jenže já jsem "lubricated like a fox", takže po třetím pivu nastala konečně pravá chvíle vytáhnout papíry a přesvědčit projektanta jak skvěle jsem to sám vymyslel, a že to bude brnkačka. A fakt jsem ho přesvědčil - teda spíš za to mohou ty monolitické konstrukce, založení na desce, suterén, zelená střecha a další kraviny, které mě napadly.

Dokonce se nabídl, že za nějaké ty peníze navíc za mě oběhá úřady, obvolá správná místa atd. Trefa do černého (používaný slovní obrat, nikoliv rasistický výlev či účast na trestném činu)! Během 14 dnů jsem měl v mailu překreslenou studii v ArchiCADu (nechápu, že se mu můj výkres v LibreCADu nelíbil, copak jsem měl v Linuxu používat ukradenej software? To by mi Autodesk přetrhl certifikát).

PrintScreeny máte ve fotogalerii. Pak jsme si už jen volali, poladili pár detailů, a měli jsme připravené podklady pro úřady a statika. Kromě archeologů jsem nemusel řešit jediný úřad, takže za tuhle fázi dostávám zlatého bludišťáka a Souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru a pokračuji do dalšího kola.

Reklama

Výkopové práce

S ohledem na skutečnost, že na 40m úhlopříčky mám převýšení takřka 5m jsem věděl, že tahle část bude strašná zábava. To vše podpořeno zkušenostmi místních, kteří občas narazí na skálu, bludné balvany, jíl a podobné radosti.

Nebylo čas ztrácet čas, takže jsem popadl telefon a začal shánět někoho, kdo pro mě vykope stavební jámu, vykopanou zeminu odvozí apod. Naštěstí to netrvalo dlouho a já si plácnul s chlapíkem, co to všechno ošéfuje. A skutečně - díru (jak ji familierně říkám) mám vykopanou.

Bylo to pouhopouhých 590m3 rostlé zeminy. Tedy spíše rozrušené skály a trochy zeminy. Chlapi tam lítali dva dny s 16t rypadlem a když bylo vše hotovo, prohlásili "Ty býložravče, tak takovouhle jámu jsme tady ještě nedělali". Abyste se mohli pokochat tou krásou, opět mrkněte do fotogalerie.

Já odevzdávám zlatého bludišťáka a se žlutou kartou jdu do dalšího kola, o kterém vám třeba něco napíšu v dalším článku.