Díl 7: Rekapitulace roku stavění v Jezerním království

Tato fáze nám celkově zabrala 7 měsíců (počítáno od zadání vytvoření stavební dokumentace projektantovi po fyzické získání dokumentu označeného “Stavební povolení”). Zhodnotil bych ho jako velmi stresující období, kdy jsme hlavně čekali, až bude dokumentace dokončená a následně podaná na stavební úřad. Ještě do většího stresu jsme se dostali po podání žádosti na SÚ, a to kvůli “chybám” a nedodělkům, které dokumentace obsahovala. V rámci této fáze došlo k otočení střechy (díky za to, že to vůbec bylo možné), posunutí domu a dalším detailům.

Zemní práce a ostatní práce na základové desce bych dneska řadil do kategorie náročné, ale zábavné. Člověk v sobě má ještě hodně optimismu a je nadšený z toho, že konečně mohl začít stavět. Pokud se stavba základů neřeší nějakým dnes ještě nestandardním způsobem, jedná se o jednoduchou práci, kterou si udělá člověk svépomocí a dokáže toho hodně ušetřit (oproti stavbě na klíč). Dá se však zadělat i na hodně budoucích problémů. Je potřeba si pohlídat rozměry domu a hlavně pak úhlopříčky desky. Před betonáží pasů je potřeba dostatečně upevnit všechny průchodky (pro kanalizaci či kabeláž), které by mohl beton nadzvednout.

Pokud budete řešit potrubí pro přivedení vody až dodatečně a připravíte si pro vodovodní trubku průchodku, udělejte průběh průchodky co možná nejplynulejší (například z kopoflexové trubky), aby vám vodovodní trubka jednoduše průchodkou později prolezla. Pokud nebudete hned řešit perimetr ve finální tloušťce určitě doporučuji si nenechat zahrnout zeminu až k domu. Později byste ji museli zase všechnu pracně odkopávat. A to nechcete. Samotná betonáž základové desky je jednoduchá věc. Pokud byste na to použili čerpadlo, zvládnete pokládku i v jednom člověku. Nejdříve vše rovnoměrně vylijete, pak trochu rozhrabete a uhladíte. Problém může ovšem nastat s rovinatostí desky. U nás nakonec docela problém, jelikož rozměr desky je přibližně 9x11 metrů, a tak dlouhou lať jsme na stavbě neměli. Takže rovinatost nakonec nic moc a potýkáme se s tím doteď.

Dnes bych to řešil tak, že uprostřed desky (třeba ve třetinách) bych si udělal vodící tyče, které by byly přesně ve výšce desky, a podle kterých bych provedl vyrovnání desky. Co vám ovšem bude překážet, jsou průchodky. Pro kvalitní vyzrání betonu v desce jsme v letním počasí (vylévali jsme v červnu) použili geotextílii, kterou jsme pásově natahali přes vylitou desku a následně zalévali. Geotextílie nasákne více vody a hned ji nepustí, takže deska neobsahovala skoro žádné praskliny. Otázkou je, zda je to až tak potřeba. Celkově nám základy od zahájení stavebních prací po vylití desky zabraly měsíc. Více info v samostatném článku.

Celý dům jsme vyzdili z vápenopískových cihel (VPC). Detaily opět v samostaném článku. Vyzdít dům přesně je základ. Samozřejmě omítka a zateplení toho hodně schovají, takže se to může udělat i dost nepřesně. Otázkou je, o kolik se pak stavba prodraží, když místo například 1 cm omítky budete dávat 3 nebo 4 cm. Já jsem chtěl u VPC maximálně využít jejich elektrokanálky, a to pro vedení právě elektra.

Dával jsem si pozor, aby mi moc lepidla nezatékalo do kanálků, ale i tam s tím byl někde docela problém. Chtělo to hlídat ještě víc. Nicméně - funguje to. VPC se dají v ČR sehnat předpokládám třemi způsoby - od KM Bety, která nabídne pravděpodobně nejlepší cenu. Brali jsme ovšem od nich překlady a ty jsou tedy přesné asi jako když je vyráběl slepec. Nicméně i zde na webu najdete určitě nejednoho člověka, který s nimi zdil a nemůže si stěžovat. Další dva způsoby jsou vzít VPC od německého dodavatele, resp. přes jeho zastoupení v ČR.

Jedním je Vapis a druhým Kalksandstein. Oba dovážejí přímo z Německa. My to brali přes Vapis, jelikož nám nabídli přibližně o 20 % lepší cenu a za druhé nabízejí dodání cihel (provedení obchodu) přes nějaké vám blízké stavebniny, u kterých si můžete domluvit vrácení palet, což se oproti vození palet z Moravy někam do Čech docela vyplatí. Kalksandstein dodává přímo. Výhoda Kalksandsteinu je hlavně v tom, že nabízí překlady větší než tři metry, což u Vapisu není. My jsme brali překlady, jak už jsem zmiňoval, u KM Bety. Pro objednávku doporučuji zakoupit hned na začátek více pytlů lepidla, než vám výrobce dává v ceně. Už si to přesně nepamatuji, ale my jsme dokupovali asi 10-15 %, které nám prostě chyběly. Měli jsme pravděpodobně větší spotřebu, než mají vypočítanou.

My jsme si tedy stropy dělali sami, ale pokud byste brali nějaké prefabrikované a pak samozřejmě střechu a okna, které si pravděpodobně sami dodávat asi nebudete, poptávejte ty konstrukce hodně dopředu. Ale opravdu hodně dopředu. Půl roku je už na hraně. Věřte, že v plné stavební sezóně se může všechno zpozdit, dodavatel upřednostní někoho jiného, a jste nahraní, resp. musíte čekat. Samozřejmě nejčastěji s nimi nemáte uzavřenou žádnou smlouvu, takže z toho nejsou nijak sankcionováni. A pokud by to tak snad bylo (například u nás okna), většinou jsou smlouvy napsány tak benevolentně, že nějaké to měsíční zdržení je vlastně v pořádku. Vás to ale bude štvát. Hodně. My jsme čekali na okna i střechu, tedy na vše, co jsme si nedělali sami. Klasika.

Stavíme pasivní dům, takže okna jsou u nás alfa a omega. Rozhodli jsme se pro dost drahá dřevohliníková okna. Problém pak nastal při montáži. Výrobce oken může být sebelepší, ale vždy hodně záleží na tom, kdo vám okna bude montovat. My jsme brali okna u společnosti ALBO. Oni využívají externí montérské party, které vyučí a pošlou do světa. U nás to bohužel nakonec nedopadlo nijak slavně. A co jsem tak slyšel, tak s montáží předsazených oken měl problém snad skoro každý. Těžko něco pro takové situace doporučit. Snad si jen držet palce. Jak jsem zmiňoval ty detaily na začátku, tak tady je to hodně o detailech. Hlavně u pasivního domu. Je potřeba zajistit 100% neprůvzdušnost, takže se musí pohlídat připevnění airstopové pásky kolem oken a všechny případné nedodělky reklamovat nebo patřičně sám opravit. K tomu se nejlépe využije airstopový tmel od ISOCELLu.

Zmiňuji jako jednu z posledních položek, i když se to s ní táhle vlastně od úplného začátku. Pro přechod vodorovné a svislé hydroizolace je potřeba zajistit kvalitně provedený zpětný spoj a vytažení svislé hydroizolace alespoň 30 cm nad úroveň budoucího terénu. My jsme vylévali základovou desku do připraveného perimetru (XPS), takže se zpětným spojem problém. Dost jsem toho o tom načetl a konzultoval moje řešení s techniky zabývajícími se hydroizolacemi, a došel jsem k následujícímu řešení. Po obvodu domu jsme nejdříve provedli natavení hydroizolačního pásu. Zcela normálně. Na ten jsme ovšem natavili další pás, který byl vzhůru nohama - tedy tavili jsme k sobě dva pásy pískovanými stranami. Horní pás jsme nechali asi 30 cm přečuhovat vně desky. A pak se šlo na zdění. Když bylo dozděno, natavili jsme pásy na obvodové stěny, ke kterým jsme následně ohnuli a natavili “horní” pásy natavované na desku po obvodu. Možná to nezní úplně srozumitelně, takže pro zvědavce doporučuji kouknout na náš blog, kde k tomu najdete i nějaké fotky.

Co jsme za ten rok stihli? Tak předně bych asi měl říct, že na stavbě je nejčastěji 1,5 člověka, a to konkrétně já a pak švagr, tchán, oba nebo ani jeden z nich. Externě jsem si nechal udělat střechu, okna, omítky a zateplení střechy. Pak také konstrukci pro sádrokartóny, ale ta ještě není dokončená. A pak ještě rozvody vody samozřejmě. Na těch se ovšem také ještě bude pracovat. V současné době, tedy rok od zahájení stavby, máme v domě hotové omítky, zateplení střechy a podlah, částečně zateplený sokl perimetrem a chystáme se na vylití anhydritu (hned po instalaci podlahového topení). 

Hodně lidí bude určitě zajímat, kolik nás to vlastně stálo. Snažil jsem tedy trochu doplnil náklady za jednotlivé celky. V samostatných článcích jsem náklady více rozepisoval (základy, stropy, střecha, atd.), zde dávám pouze agregovanější položky.

Ať vás všechny provází trocha toho stavebního štěstí.