Deska na rozměr stadionu

Druhý den dovezli z betonárky skrývku (horší písek), dočistil jsem výkop na kanalizaci a udělal okolo základu výkop na lepení XPS. V sobotu jsem si v místní půjčovně vyzvedl vibrační pěch, tzv. "žábu". Zatímco tchán s taťkou pokládali kanalizaci, tak já jsem žaboval a po položení kanalizace mi naváželi na zhutněnou plochu další materiál, který jsem znova zhutnil. Nebylo dbáno na má slova, že toho bude "asi aj hodně" a na závěr náročného pracovního dne jsme ještě z prostoru obýváku ještě odkopávali přebytečnou zeminu. Inu chybami se člověk učí. V neděli (na druhý den) jsem jel navážet na zhutnělou plochu staré kachle, které jsem si uschoval z bouračky a drobný odpad z kamenické činnosti, tak aby deska neležela přímo na zemině. Která je ovšem hodně písčitá, takže by to problém snad udělat nemělo.  V pondělí dojel brácha s nivelákem (naše oblíbená Boschenka) a založili jsme rohy bednění desky. Po dlouhém rozmýšlení bylo rozhodnuto o použití 100mm XPS. Lepili jsme desky na pěnu (univerzální lepící pěna a pěna na zateplovací systémy, zrovna co bylo po ruce). Průběžně jsme lepili podle provázku až čtvrtka, kdy nám došel pomoc i bratranec Tomáš, který bude dělat desku a jenom se stavil zkontrolovat stav stavby. Zkušenosti profesionála bylo hned poznat a práce dostala hned jiný spád. Bez něj nevím, jak dlouho do noci bychom to dělali... Desky byly po nalepení fixovány pomocí krátkých desek, nebo zbytků starých cihel. Po vytvrdnutí jsem je zajistil hmoždinkami s plastovým trnem 180mm. Koupil jsem si na to čtybřitý vrtkák Bosch a investice nelituji, šlo to s ním parádně (a s bouracím kladivem z Lidlu :-)).  V mezičase se ještě objevili instalatéři a položili ležatou kanalizaci pro dům. Občas je něco lepší nechat na profesionálech. V pátek se šlo do cílové rovinky a až do tmy jsme pokládali kari sítě, zedník Tomáš si zatím zapíchal roxory pro udržení výšky desky tak, aby trčely cca 1 cm nad konečnou úroveň vylitého díla. Abych byl úplně klidný, tak volali z betonárky, že se vyboural kamion s cementem a "že nedá ruku do ohně za to, že to vyjde". Takže klasické kolečko telefonátů s bráchou projektantem "jestli by to byl zásadní problém, kdyby se betonáž přerušila". Klasická odpověď - no úplně dobré by to nebylo. Nakonec se rozhoduji jít do rizika a zkusit to. Na tomto místě musím ocenit přístup betonárky, která hned při zjištění problému informovala a nikdo nehrál mrtvého brouka. Sice nebylo ten pátek třináctého, ale až téměř po tmě se ukázalo, že nám chybí asi pět kari sítí. Asi špatná elektronka z národního podniku katoda Holomóc. Ráno hned na otevíračku mířím do stavebnin, cestou míjím mix, který k nám veze první dávku betonu, naštěstí se jedná už o třetí betonáž, takže mužstvo je sehrané. Koupím zbývající kari sítě a poté už všechno jde samo. Celkem nás bylo 7, Tomáš strovnával beton pomocí čeřidla a my mu ho rozhrnovali. Celkem padlo 25m³ betonu. Opět musím pochválit práci všech zúčastněných, kteří odvedli fantastický výkon. Začalo se v 7 ráno a ve 12 bylo hotovo. Beton vyšel a stavba začala nyní už definitivně vypadat jako stavba. PS: co jsem udělal s trčícími roxory z desky, podle kterých se beton srovnával? Druhý den jsem desku poběhal s kladivem a trčící pruty zarazil. PPS: Na spodní stavbu padlo 100 piv nealkoholických a 10 alkoholických