Shrnutí dva a půl roku stavby pasivního domu v projektu Svépomocí ŽIVĚ

Pro vzorový dům jsme vybrali pozemek v obci Rostoklaty u Prahy, která je dobře dostupná vlakovým spojením. Další roli ve výběru parcely hrála orientace pozemku vůči světovým stranám, rovinatost i místní regulativa s ohledem na studii domu, který jsme měli v plánu realizovat a pochopitelně i cena. Na co si dát při koupi pozemku pozor, se dočtete v Koupě pozemku - co si ohlídat a na čem trvat při sestavování kupních smluv.

Rozhodli jsme se před projektovou dokumentací nechat pro dům zpracovat studii, abychom alespoň na papíru zhmotnili požadavky, které byly pro tento dům kladeny. Pravdou je, že studie vznikala v době, kdy nebyl k dispozici pozemek, a pro architekta to znamenalo "namodelovat dům na ideálním pozemku". Jak studie vznikala, se podívejte zde.

Při přemýšlení, z čeho postavit obvodové konstrukce domu a strop, jsme jako prioritu pro rozhodování navrhli využít materiál, se kterým se u svépomocných stavebníků setkáváme nejčastěji. Volba padla na cihelný systém Porotherm, ze kterého stavíme obvodové, vnitřní nosné zdi, nenosné příčky a strop. Založení vnitřních a nosných zdí sledujte v tomto videu.

Na strop v prvním nadzemním podlaží jsme použili klasické MIAKO vložky, které fungovaly jako bednění. Na ně bylo po celé ploše stropu nutné uložit šesticentimetrovou vrstvu betonu společně s kari sítěmi. Ve druhém nadzemním podlaží jsme použili na strop nové MIAKO vložky, nad které se již žádný beton neukládá. Tento typ MIAKO vložek bez nadbetonávky neslouží jen jako bednění, ale je téměř hotovým stropem. Více o této etapě se dozvíte v článku Příprava MIAKO Stropu bez nadbetonávky.

Protože v požadavcích od obce byla nařízena střecha se sklonem 35 stupňů, museli jsme upustit od původního plánu vazníků a přešli na krov. Jako druh krytiny jsme zvolili pálenou tašku značky STODO 12 od společnosti Tondach. Krovy nám přijely již opracované na CNC stroji, což tesařům ušetřilo dost práce. Více se o montáži krovu dočtete v tomto článku.

V domě budeme topit vzduchovým tepelným čerpadlem. Jedná se o teplovodní vytápění. Tedy topení ohřívané vodou, kde můžeme měnit zdroj tepla a vodu ohřívat čímkoli, například solárními panely, elektrikou, čerpadlem nebo třeba krbovou vložkou. S výběrem tepelného čerpadla doporučuji postupovat obezřetně a vybírat jen z kvalitních dodavatelů. Více se dočtete o tepelném čerpadle v tomto článku.

V pasivním domě nesmí rekuperace chybět. Odborníci mi doporučili rekuperační jednotku Sentinel Kinetic B od společnosti Regulus, jež má širokou škálu možností programování. Standardně se pohybujeme ve třech fázích od maximálního výkonu, který zajistí výměnu vzduchu v celém objemu domu do 60 minut. Uvažujete-li o rekuperaci, pak by vás mohl zajímat článek Výběr rekuperační jednotky do rodinného domu.

Náš dům jsme obložili obkladovými páskami nejen pro jejich estetický účel ale také kvůli usnadnění údržby. Z pestré škály variant jsme dali přednost obkladovým páskům TERCA s obchodním označením PAMPAS. Jak se obkladové pásky vyrábí a jaké jsou mezi nimi rozdíly, sledujte ve videu Obkladové pásky TERCA. Nejdůležitější etapou v obkládání domu přitom byla etapa založení a rozměření pásků, kterou doporučuji všem svépomocníkům nejprve nastudovat.

Polystyren, který zajistí izolaci našeho domu má  280 mm, což už představuje pořádnou tloušťku. Bylo tedy potřeba přemýšlet nad jeho ukotvením. Nakonec jsme zvolili speciální typ zápustných hmoždinek Helix, u kterých příliš na tloušťce kotveného materiálu nezáleží. Jaký typ polystyrenu jsme zvolili, sledujte ve videu Volba zateplovacího systému. Na zateplenou fasádu jsme nanesli bílou omítku a do spodní části pak omítku mozaikovou.

Do interiéru pak přišly sádrové omítky, jež se nanáší ve třech fázích – stahování omítky, stržení omítky za pomoci trapézové latě a jako poslední rozfilcování a gletování. Před samotnou aplikací je ale nutné povrch napenetrovat vhodnými přípravky. Celý průběh aplikace sledujte v tomto videu.