Základy

Nakoupili jsme potřebné věci na uzemnění a železné výztuže do základů. Roxory jsme si dopředu nařezali na cca 1,2 m kusy pro svislou výztuž a také na cca 1,8 na třmínky neboť jsme měli v základech pod garážovými vraty naprojektovanou výztuž z provázaných roxorů. Po patnácti dnech jsme dostali kouzelnou cedulku stavba povolena a hned jsme chtěli kopat základy, bohužel vzhledem k nepřízni počasí a prokopnutým meliorizačním drenážím jsme nemohli na podmočený pozemek vjet a tak se zase čekalo. Až přestane pršet a až odteče voda vykopanými kanálky z plochy kde má stát dům a hlína aspoň trochu vyschne. Když už byla půda jakž tak únosná (bagr se bořil jen asi 10 cm) zahájili jsme výkop pásů. Pro měření hloubky jsem používal křížový laser, který jsem umístil mimo dům do výšky desky a lať na které jsem měl odměřenou hloubku výkopu (tloušťka desky + ztracené bednění + pásy) a takto jsem bagristovi měřil hloubku. Párkrát se stalo, že bagrista zajel o něco hlouběji anebo, že se odchýlil od vyznačené čáry, ve výsledku jsme do pásu nalili místo výkresových 24 kubíků celkem 35 kubíku. Vykopané základy si důkladně změřte před objednáním betonu. Uvidíte, kolik bude rozdíl oproti výkresu. Po začištění výkopu jsme na dno uložili a podložili zemnící pásku a vyvedli z ní dráty jak pro hromosvod, tak do rozvaděče. Pásku jsme podložili kousky betonu a veškeré spoje důkladně zapatlali gumoasfaltem. Dále jsme do prostoru budoucích pásu umístili chráničky pro prostup vody, elektřiny a kanalizace. Tyto místa je opravdu dobré si řádně vyznačit v terénu anebo odměřit jejich umístění ať je pak nemusíte hledat. Pro určení výšky betonu ve výkopu jsme využili několik hřebíku a špagát, který jsme si dali pomocí laseru do roviny v celém výkopu, a beton jsme poté lili přesně po tento špagát. Díky tomuto jsme následně mohli ztracené bednění pokládat nasucho a ušetřili jsme peníze za podkladní beton a také dost času. Při betonování pásů doporučuji použít vibrátor, koukali jsme, o kolik sedl beton, když jej betonář použil. Svislé roxory jsme zapíchávali hned po vylití pásů a odměřovali jsme si mezi nimi 50 cm, aby nám to krásně vyšlo do ZB, při pokládání ZB jsme tak nemuseli žádný roxor řezat maximálně jsme jich pár přihnuly v druhé řadě. Co se týče ZB tak to jsme pokládali ve dvou řadách mezi první a druhou řadu byly položeny a důkladně provázány roxory. V rozích bylo dbáno na to, aby šel vnitřní na vnější a obráceně + jeden na víc. Tak jak popisuje Pavel ve své knížce. Při nákupu ZB bych Vás upozornil, že na paletě je několik kusů ZB tvořeno půlkami (aspoň já jich měl 12 na paletě), jde je sice použít jako celou, ale pokud budete mít roxory přesně jako já může se stát, že je budete mít právě ve středu, kde jsou vnitřní stěny pro dělení. Následovalo zalití ZB toto bylo, co se týče výpočtu betonu jednoduché neboť množství betonu pro zalití jedné tvárnice ZB vám sdělí výrobce tak si to jen vynásobíte počtem a máte. Při zalévání je nutné beton v tvárnících rovnou hutnit k tomu jsme používali zbytek roxor o průměru 16mm. Pro prostupy kanalizace skrz ZB jsme použili stejně jako Pavel polystyren, který se po ztuhnutí betonu a rozbití ZB jen vydlabal. Doporučuji dávat pozor na to, aby se vám při lití betonu neposunul. Bednění jsme betonovali ve dvou lidech s manželkou, ta lila beton a já jsem hutnil. Trochu honička, ale měli jsme jen 2 domíchavače. Při pokládce kanalizace jsme udělali jednu chybu a to, že jsme kopali zbytečně hluboko a tak bylo třeba kanalizaci dost podsypávat, abychom ušetřili písek, kombinovali jsme podsyp štěrkem a pak na to až písek, aby KG leželo na písku, ale aby ho tam zas nebylo zbytečně moc. I tak padly na kanalizaci 4 tuny písku a to by ho bylo třeba ještě přidat. Po kanalizaci následovalo zavezení desky štěrkem, vzhledem k tomu, že máme nad povrchem rostlého terénu, jen cca 25 cm, nebylo nutné vozit toho štěrku moc. V základech ho je jen 100 tun.