Jak jsme do toho spadli

Autor: Kateřina a Miroslav (3 příspěvky)
16. 8. 2017
0 komentářů
Jak jsme do toho spadli
Příspěvek stavebníka
Všechny Vás tady srdečně zdravím. Moc Vám všem děkuji, že tady přispíváte a že jste nám inspirací a rádci na této pro nás nové cestě. Cestě za novým bydlením.

Nevím nakolik bude nakonec náš domeček postaven svépomocí, jelikož já jsem na mateřské dovolené s nejmladší holčičkou a k tomu máme ještě dva dospívající puberťáky, takže nám moc času nezbývá. Určitě však něco chceme řešit v rámci svépomoci a pomoci známých a kamarádů. Minimálně to vidíme na základovou desku a na různé dokončovací práce. Když jsem skoro před dvěma lety potkala svého přítele, byla to láska. A láska jako trám. Ale jak to tak bývá, v životě nejsou věci vždy jen ideální. Ale i v pohádkách se píše, že láska všechno přemůže a lidé kvůli ní dokáží neuvěřitelné věci. Oba dva jsme již měli zajištěné bydlení. Já mám starší domek na Valašsku a přítel veliký nově zrekonstruovaný byt na Slovácku- Tož tak trochu z ruky by se řeklo tady u nás :-). Ze začátku jsme to řešili návštěvama, poté společným bydlením u mě v domečku a občasným pobytem v bytečku. Nicméně přesouvání celého našeho početného ansáblu a korigování činností dvou odrůstajících puberťáku a batolete a vedení dvou domácností se začalo jevit jako nad naše síly. Přítel, jakožto statečný muž, dojížděl a dojíždí každý den 200km. Něco v nás zrálo a jednoho dne jsme si řekli dost. Prostě to takto dál nejde. Nejenom že dojíždění nám vyžírá docela velkou část z peněženky, také vedení dvou domácností je vysilující a hlavně ten čas?! Trávit denně bezmála 4 hodiny cestou do práce za volantem se dá zvládat pár měsíců. Možná pár let. Ale nechceme čas, který můžeme trávit spolu nebo s dětmi takhle zbůhdarma vyhazovat z okna. Nastal čas zvážit, jak dál. Je nás prostě doma dost a přestěhovat se do bytu natrvalo nepřicházelo v úvahu. Začal nám čas přemýšlení, jak a kam vlastně směřovat naše životy dál.Přemýšleli jsme, vymýšleli a zvažovali, kam co a jak vlastně tu naši velkou rodinu a naše životy vlastně chceme směřovat. Konečné řešení jsme ale zatím neviděli. Já si však začala uvědomovat, že v bytě a už vůbec ne v paneláku, žít prostě nechci a nemůžu. Na chvíli ano, ale trvale jsme zvyklí na domeček. Proto jsme se začala zajímat a pokukovat po inzerátech na pozemky. V té době se na srealitách objevil naprosto ideální pozemek v námi oblíbené a krásné lokalitě. Bylo to 1200m,také za docela rozumnou cenu a v lokalitě a v dojezdové vzdálenosti do 10km od města, kde přítel žije a pracuje. Jediný zádrhel byl, že jsme neměli peníze teď rychle a hned. Nakonec jsme si peníze na koupi na nějaký čas zajistili případnou půjčkou od známého. Moc se nám líbilo místo a tak jsme nakonec dlouho neváhali a řekli si, že je to příležitost a že do toho půjdeme i s rizikem půjčky. Dohodli jsme se, že aby jsme půjčku splatili tak prodáme byt. Hurá! Najednou takový posun....Vše se zdálo ideální. Místo i dostupnost síti. Pán z realitky nám poslal rezervační smlouvu a druhý den jsme měli složit rezervační poplatek. Měli jsme však jednat rychle, bylo více zájemců. V noci bohužel přišla sms, že majitel pozemku si na nátlak rodiny prodej rozmyslel. Bylo to pro nás velké zklamání. Ale to je život. Ale zase nás to nasměrovalo. Už jsme si byli naprosto jistí, že chceme být spolu všichni a že nový domeček bude pro nás a naše děti ideální řešení. Tak nám začala fáze hledání jiného pozemku. Nikam jsme nespěchali, koukali po inzerátech. Jednu věc jsme si ale uvědomili, že by bylo dobré mít peníze hned v hotovosti k dispozici, kdyby se náhodou zase objevil nějaký dobrý pozemek a my mohli jednat rychleji. Proto na sebe rozhodnutí prodat panelákový byt nenechalo dlouho čekat. Prostě do bytu a do paneláku už vůbec! Prodej bytu šel nad očekávání hladce a do šesti týdnů byl byt prodaný i za velmi slušnou cenu. Takže nastala fáze hledání pro nás ideálního pozemku. Okrajové části města, kde se zrovna nabízely zasíťované pozemky k prodeji jsme zavrhli. Cena 4000Kč za m2 a rozloha pozemky od 550-750 m se nám zdály uhozené. Za tu ceny se rozhodně nechci koukat sousedovi do talíře! Jiné pozemky v městě se několik lety vyskytovaly velmi ojediněle a za přemrštěné ceny. Nezbylo nám, než si uvědomit, že budeme hledat dá. A že pro mě je jedna z hlavních věcí to, že nechci bydlet v zástavbě a náš nový dům musí mít výhled. A to ne zrovna do sousedova bazénul  A o hledání a koupi našeho pozemku zase příště.

Pomohl vám tento obsah?
Sdílejte ho s přáteli...
... nebo mu přidejte hodnocení
Přidávat hodnocení může pouze přihlášený stavebník
O autorovi
Kateřina a Miroslav
Kateřina a Miroslav (3 příspěvky)
Další články autora:
Víte, že můžete také vytvářet příspěvky? Kvalitní příspěvky finančně odměníme. Zobrazit více informací
Reklama
Reklama

Akce na stavební materiály, nová videa a postupy...

Reklama
Reklama