Hurá, jde se zedničit! Vyzdění obvodového a nosného zdiva hrubé stavby, betonáž stropu

První krok – asfaltová penetrace. Válečkem jsem ji nanesl na beton tam, kde přijdou pásy izolace proti vodě a radonu pod zakládající zdivo. Pak přišly na řadu rohové tvárnice, které jsem usadil do stejé výšky s pomocí hadicového vodováhy – stejně jako u ztraceného bednění základů.

Podle zednické šnůry jsem dozdil první řadu tvárnic Ytong Lambda tl. 37,5 cm. Pórobeton jsem si vybral, protože se mi s ním dělá nejlépe – a navíc jsem sehnal 30% slevu, takže vyšel levněji než konkurenční značky. První řadu jsem měřil vodováhou snad po každé druhé tvárnici, aby byla co nejpřesnější.

Další řady už šly rychleji. Nejprve rohové tvárnice, potom dorovnání stěn. Musím přiznat, že jsem měl co dělat, abych nezapomněl na stavební otvory na okna a dveře. Skoro se mi to povedlo – a v několika případech jsem musel něco odbourávat. Pracoval jsem víceméně sám, takže jsem si raději psal poznámky přímo na zeď.

Překlady jsem použil pórobetonové. Při ceně 10 Kč/kg železa v kovošrotu to byla jasná volba. Manipulace s nimi ale nebyla žádný med – ve dvou jsme se zapotili, některé jsme ve čtyřech lidech zvedali jen tak tak. Pokud jste na stavbě sami, doporučuji ploché překlady, ušetříte si záda.

Po dokončení poslední řady tvárnic jsem se vrhnul na železobetonový věnec pod stropem u nosných příček tl. 25 cm. Můj stavební dozor moc nedůvěřuje nosnosti Ytongu, takže jsem to raději vylil betonem, i když jsem přesvědčen, že by to snad i bez věnce vydrželo. Ale dělám to pro sebe, takže raději jistotu.

Strop

Projektant mi navrhl kombinaci skádaného a panelového stropu, ale to mi nedávalo smysl. Kdyžby byl strop z panelů, zavolám jeřáb. Kdyžby byl skádaný, dělám ho ručně. Ale kombinace? To bych si snad na pět panelů volal jeřáb a zbytek skládal rukama? Takže jsem si strop přepočítal a vymyslel vlastní kladečák.

Koupil jsem betonové stropy od firmy Best, která vyrábí zámkovku. Měli nejlepší cenu, navíc tam pracuje sestřenice, takže jsem měl menší "rodinný" bonus. Nosníky jsme ve třech lidech v pohodě roznesli a rozložili dle kladečáku. Strop jsme podepřeli nejen ocelovými vzpěrami, ale i dřevěnými kulatinami, které kamarád měl původně na pergolu – ta prý ještě chvíli počká, než se s nimi podepře nějaký jiný strop.

Kari sítě na stropě jsem pro jistotu někde vařil k sobě, jinde vázal. Balkon jsem posílil věncem z roxorů, aby se po odstranění podpěr nesesypal do zahrady jako hromádka sutě.

Betonáž proběhla poslední listopadový víkend 2008. Počasí? Klasika – 0 °C, 5 cm sněhu, ideální podmínky na lyžovačku, ne na betonování. Naštěstí jsem objednal beton B 25 se zimní přídehřátou směsí a pumpu. Za dvě hodiny bylo hotovo. Strop i s balkonem vyšel na cca 90 tis. Kč.

Pokračujeme na jaře

V březnu 2009 jsem sundal podpěry stropu a pustil se do zdění horního patra stejnĝm stylem jako přízemí. Po dozdění jsem vybetonoval železobetonové věnce pro pozednice a pustil se do zdění štítů.

Přístavba byla od stávajícího zahradního domku oddělena polystyrenem, aby mohly stavby dilatovat. Projektant měl jiný názor, ale po zkušenostech stavebníků v okolí jsem si raději prosadil svou.

Na krov jsem měl domluvené tesaře, takže jsem musel makat i v ne ideálním počasí a s nataženými vazy na noze – příjemná připomínka, že skákat na lyžích není můj talent. Nakonec se ale povedlo, a tak jsem si mohl koncem března 2009 konečně oddechnout.