Poté co jsme získali krásnou ceduli s názvem stavba povolena, už bylo lehce vykopáno, a mohl jsem začít s deskou jako takovou. Vyměření jsem už před tím prováděl sám, dost jsme o tom přemýšlel, ale vyměřit obdélník zvládne asi každý. Popravdě to ale vůbec nedoporučuji, protože vám bude chybět papír zvaný vytyčovací protokol, a při kolaudaci by to mohl pro některé úředníky být problém. Lavičky jsem nedělal, přišlo mi to prostě zbytečné. Myslím že ten obdélník se dá vyměřit vždycky, a jak jsou jednou zalité pasy, už to prostě musí být dobře. Všechny věci jsem vymýšlel tak nějak za pochodu, tedy především výšku posazení domu. Myslím že pár centimetrů sem nebo tam je uplně jedno. Podle projektu mám jen obvodové pasy (půdorys 8x9m), a na nich leží opravdu zákadová deska, tedy ne jen podkladní beton. Deska je dvojitě a bohatě armovaná a tlustá asi 28cm. Den nula - malým bagrem jsme stáhli ornici a srovnali do roviny zářez na dům, kde jsem později vyměřil přesné umístění. Pak už jsme jen čekali na povolení. Den první - minibagříkem jsem si nechal vykopat obvodové pasy, široké 50cm, šel jsme do hloubky cca 80cm. Už tak jsme to hrabali v zářezu mírně svažitého pozemku, po obsypání domu jsou základy hluboké metr a více, tak to musí proti mrazu stačit. Projekt to moc neřešil, a stavební dozor mi to takto schválil. Den druhý - příprava prostupů na elektro, vodu, a položení zemnícího pásku. Dělal jsem 4 vývody na hromosvod (i když 2 by stačili, v projektu byli 4), po pár metrech jsem ze zbylého pásku udělal vývody na uzemění karisítí v budoucí desce, a v jednom místě připravil odbočku až budu jednou kopat garáž, aby se mohly zemní pásky propojit. Všechny spoje počlivě ošetřeny gumoasfaltem. nakonec jsem vyměřil a sprejem a hřebíky vyznačil rovinu kam chci zalít pasy betonem. Den třetí - ráno jsme pozval kamaráda a kolegu, a čekali jsme na mix s betonem C20/25. Příjezd na pozemek mám luxusní, takže z mixu stačilo vykopané pasy několikrát objet a bylo vylito. Docela dlouho jsme to rovnali a měřili aby byla všude zhruba stejná výška. Výsledkem byl rozdíl do 2-3cm, takže uplně super. Ještě jsem zajel do stavebnin objednat ztracené bednění na druhý den a koupit pár pytlů potěru na usazení bedňáků. Den čtvrtý - Pasy krásně ztvrdly, rozhodně se na nich dalo pracovat dál, a dopoledne mi auto ze stavebnin složilo rukou doprosřed desky palety s ZB. Hřebíky, kolíky, a provázkem jsem vytyčil kam to na ty pasy vyjde, asi stokrát jsem si rozmístil ZB nasucho do rohů a středů stěn a znovu měřil šířku, délku, a hlavně úhlopříčky. Když to konečně bylo správně a stokrát ověřeno, provázky byly ukotveny, začal jsem míchat beton a pokládat ZB do roviny. Ještě před tím jsem měl laserovým nivelákem zjištěnou nejvyšší část vylitých pasů. U toho se zastavím, pořídil jsem si 360° laser Bosch (ne rotační, ten by byl ještě lepší), protože se mi to stokrát osvědčilo jako hodně užitečná věc. Člověk je schopný s tím měřit uplně sám, oproti optickému niveláku. Investice se hodně vyplatila, hlavně pak při obkládání koupelny nebo dělání SDK. Má to ale jeden háček, bez detektoru laseru si s tím za denního světla venku moc nezaměříte. Já to většinou řešil příjezdem a měřením brzy ráno, nebo večer, kdy už bylo trochu tma. Potom jsem si vyrobil bíle natřenou měřící lať se stínítkem z takového černého velkého kelímku, který se dal posouvat po lati, a s tím se dalo měřit i za dne. Tento den tedy skončil položením první řady ZB do roviny. Dalo to celkem zabrat, ale dalo se to i v jednom zvládnout. Den pátý - druhá řada se už na tu první srovnanou pokládá o poznání lépe. První řadu jsem ještě proložil 12ky roxory, odvezl prázdné palety do stavebnin, a udělal trochu pořádek. Den šestý - Když jsem betonoval pasy, nechtěl jsem do nich zapichovat roxory rovnou, protože jsem se bál že mi to pak bude vycházel blbě do ZB. Takle jsem prozměnu musel celý den navrtávat díry, vyfoukávat vysavačem a trubičkou, a lepit roxory chemií. Nic moc, asi je lepší je tam zapíchat rovnou, a pak případně přiříznout bednící tvárnici, a nebo je tam nedávat vůbec, o jejich funkci mám spíš pochybnosti, podle mě aby to udrželo nějaké pohyby , muselo by být těch roxorů opravdu hodně moc. Den sedmý - kopání kanalizace pod deskou. Trochu jsem si zanadával že jsem na to nepozval bagr, nebo to nepřipravil už při výkopech. Zemina byla značně tvrdá a nešlo to moc dobře. Naštěstí jsem vymyslel trochu kratší trasy než byly původně v projektu, a kopal jsme především u kraje ZB plus pár odboček. Den osmý - dokončení a sestavení kanalizace, zásyp pískem, zazátkování vývodu a zalití vodou pro jistotu že nic neteče (vody se tam vejde kupodivu opravdu hodně). Ještě jsem z KG trubek připravil přívod vzduchu pod kamna. Den devátý - kontrola vody - vše v pořádku, hladina stále stejná. Ačkoliv mám na pozemku nízký radonový index, budu mít podlahové vytápění, a prý je lepší povést odvětrání z podloží. Snažil jsem se nastudovat jak nejlépe na to, ale nakonec jsem tam prostě rozvinul několik propojených větví drenážní trubky, zohybanými roxory fixoval k zemi, a vše jsem propojil do KG kolena a trubky, která bude později ústit nad střechu. Den desátý - dodávka Liaporu. Jelikož stavím s firmou DJT, a jejich mateřská firma Liapor vyrábí, měl jsem v projektu jako izolaci pod deskou podsyp z Liaporu asi 30cm. Něco to stálo, ale ne zas tak moc (díky dobré ceně od nich), a tak mi jedno ráno přijel napozemek obří sklápěcí kamion a vysypal mi tam neskutečný kopec Liaporu. Řidič se ještě smál že mi toho dali asi víc než jsem chtěl, a odjel. Já sám stál po pás zapadnutý v keramických kuličkách, a byl trochu bezradný. Sice většinu nasypal přímo mezi ZB, ale hodně toho šlo mimo. Den jedenáctý - Z liaporu jsem udělal pěkný kopeček uprostřed desky, a na odpoledne jsem měl domluvený mix a kamarády na zalití ZB. Už to mělo proběhnout dávno, ale kluci pořád nemohli, a sám to člověk neudělá. Z jedné velké 3m KG trubky (dimenze 315) která se válela na chalupě jsem udělal koryto na beton, vyrobil na něm z roxoru takové držadla a s mixem jsme jen objížděli desku a posouvali koryto sem a tam. Musím říct že když to člověk drží v ruce a z mixu do toho chrstne beton, tak je to pěkně těžké. Hodně betonu šlo někam vedle, než jsme to vychytali. Zbytek betonu jsme pak nechali nalít do zahradních sudů na vodu, a doplnili kde chybělo. Druhou řadu ZB jsem nechal poloprázdnou, aby se pak lépe provázalo s betonem z desky. Před betonováním doporučuji vše přeměřit, pro jistotu. Den dvanáctý - rozhrnoval jsem Liapor v desce, dosypával, rovnal, až to bylo krásně po okraj. Stáhnul jsem to latí, a na další den jsem si domluvil vibrační desku. Den třináctý - na pomoc mi přijeli rodiče, moc díky. Ráno jsme trochu zhutnili liapor, což se zprvu zdá že vůbec nejde. Kulaté mrchy se nedají moc hutnit, ale po pár hodinách vibrování bylo znát že se po té ploše chodí přece jen o dost lépe a člověk se moc nepropadá. Pak jsme roztáhli geotextilii, roznosili distanční podložky a žačali pokládat kari sítě. Stejně se to bořilo, tak jsme to ještě podkládali vším co jsme našli. Protože mám opravdu základovou desku, a ne jenom podkladní beton, následovala pokládka a vyvázání distančních hadů, a druhá vrstva kari sítí. Skončili jsme večer, vše vyvázali, a začalo pršet, akorát. Den čtrnáctý - Na krajích desky se musí vložit a vyvázat třmínky U z roxoru, které propojí spodní a vrchní řadu karisítí, docela pakárna, měl jsem jich naohybaných asi 300 (na doma vyrobené ohýbačce), v podstatě je provázaný každý drát v karisíti s tou protilehlou. Vázal jsem to ještě s čelovkou v noci. Také jsem ke karisítím propojil zemnící pásky které jsem už měl předem vyvedené z pasů. Den patnáctý - podle vodováhy a laseru jsme s tátou udělali z OSB bednění. Myslím že jsem to pak měřil a rozdíl byl do 1 cm, podle mě dostatečné. Zajistili jsme to podpěrami do okolního terénu aby se to neprotrhlo, latí udělali takový límec okolo, a celkově jsme si s tím docela vyhráli, zbýval poslední krok, všechno přeměřit, spočítat množství betonu a objednat. Den šestnáctý - poslední - naše tříčlenné betonovací komando stálo od rána připravené, v ruce lopatu, hrábě, a z násady a dlouhého rovného prkna jsme měli udělanou 2m hladící lištu, na kterou jsem ještě přilepil vodováhu. Ještě jsem půjčovně půjčil ponorný vibrátor. Za chvíli telefon z betonárky, že jedou. Vystřídali se u nás 3 mixy, celkově to ale byla velice rychlá akce, prostě to tam nasypal, s pomocí koryta i doprostřed desky, a my jen rozhrnovali. Byla to tedy celkem dřina, nechtěl jsem beton zbytečně moc ředit. Před posledním mixem jsme telefonicky upřesnili kolik toho asi zbývá, a za chvíli bylo zalito. Hodně jsem se bál stahování do roviny, ale musím říct že to není takový problém. Až na jedno místo to bylo krásně rovné. Uprostřed obýváku jsme viděli menší propadlinu - možná 2 cm, ale nechal jsem to být, tam je to jedno, není to pod žádnou stěnou, a bylo to hodně pozvolné. Trochu nám nevyšel beton, a celé to srovnávat a roztahovat se mě už prostě nechtělo. Deska hotova, a já děkuji tátovi, manželce že to vydržela, klukům co mi pomohli s betonem, a především počasí které bylo v listopadu a prosinci 2015 opravdu skvostné, protože pár dní po dokončení začalo vytrvale pršet. Celkem deska zabrala asi 20 dní, a 16 dní práce, byly tam nějaké přestávky. Přes vánoce jsem ještě udělal hydroizolaci (elastobit GG40) pod stěnami a čekal kdy se ozve DJT že vezou barák. Ale o tom až příště.
Náklady
Název položky | Cena |
---|---|
deska komplet | 169 000 Kč |
Celkem | 169 000 Kč |
Houska4. 12. 2020 14:01:09
Dobrý den. Nevím jestli se k tomuto komentáři ještě někdy dostanete, ale nebyla by fotka toho "udělátka" na měření výškových rozdílů? Bílá láť s černým stínítkem? Také bych rád využil pouze laser a nekupoval nebo půjčoval nivelák. Děkuji