Rozhodnutí stavět, pozemek a projekt

Pražský byt 2+1 nám začínal být s dvěma dětmi malý, a já stále chodil na procházkách okolo nových domů, stále jezdil víkend co víkend na chalupu, kde jsem stejně jednou chtěl skončit napořád, a tak začátkem roku 2015 padlo rozhodnutí, že by jsme se podívali po nějakém pozemku a postavili dům. Beztak to vyjde levněji než velký byt v Praze. Žena je původem z Mníšku pod Brdy, já tam celý život jezdím, jsem tam jako doma, takže o lokalitě nebylo pochybností. Potom, co jsme si udělali pár rozpočtů, jsme usoudili že by to asi šlo i finančně zvládnout, a na jaře začali honem rychle hledat vhodný pozemek. Moc jich tu za rozumnou cenu nebylo, ale zároveň jsme zjistili že není na co čekat, protože zájem je veliký, a ceny stoupají do nerozumných výšin. Mezitím jsem začal zjišťovat co postavit, protože - přiznám se - když něco chci tak to chci rychle, ale zároveň si to vždy chci udělat pokud možno sám. Navíc moje tak trochu averze ke dřevostavbám snížila počet možností výběru stavební technologie. Dostal jsem se přes nejrůznější stavebnicové systémy typu VELOX , Tesuz a podobně až k firmě Dům jedním tahem, a jejich liaporbetonovému paneláku. Rychlost a bytelnost stavby mě dost nadchla, z projektů se dalo vybrat. Mezitím proběhl prodej bytu, nákup pozemku, vyřízení hypotéky a přestěhování na chalupu (děkuji rodině, tátovi a babičce že to tam s námi přežili, a mojí ženě že to přežila s nima). Dům byl vybrán, byl jsem i na prohlídce jednoho postaveného a měl jsem celkem jasno, budu stavět, všechno sám, až na jednu drobnost - hrubou stavbu chci rychle od téhle firmy. Můj plán byl do roka bydlet, psalo se léto 2015. Skládání tisíců křivých cihel mě nikterak nelákalo, a především mi šlo o ten čas. S touto technologií dostanete dokonale hladké stěny, zabudované chráničky a krabice na elektro (což mě asi potěšilo nejvíc, jsme z oboru a nesnáším sekání drážek), monolitické schodiště (kdo někdy dělal bednění schodů ví svoje), pravé úhly, a pevný beton, kde se nemusíte bát něco pověsit na zeď. Na druhou stranu v některých požadavcích musíte slevit, přizpůsobit se tomu že projekty jsou jaké jsou, protože velké změny v nich neuděláte, něco prostě ze statických důvodů není možné, ale jinak vyjdou vstříct jak jen to jde. Nám projet vyhovoval v pohodě. Začátkem léta 2015 začala firma připravovat projekt na náš dům s názvem "Poseidon", (což se babička zhrozila, že to je přece ta loď co se potopila). Já začínal obíhat úřední kolečka, a absolvoval jsem tak asi nejhorší část celé stavby. Za měsíc a půl (začátek srpna 2015) byl projekt připravený, následovali další úřady a povolení, abych se nakonec koncem listopadu dostal ke zdárnému konci a měl v ruce ohlášku a ceduli STAVBA POVOLENA.