Hloubka pasů měla být podle projektu 120 cm, což nám přišlo přehnané, proto jsme se snažili při bagrování uhlídat hloubku kolem jednoho metru a pod nosnou zeď půl metru. Bagristovi šla práce od ruky, takže jsme bagr využili i na vykopání nezkrotných kořenů, které nám tam zbyly po stromech a keřích, jež jsme předtím pracně zlikvidovali. 27.8.2009- Betonování základových pasů Do základových pasů jsme se rozhodli dávat vyřazené betonové železniční pražce, které jsme sehnali přes známého u nás na nádraží. Nakoupili jsme jich 125 a za ideální situace se tam měly vejít téměř všechny, avšak v reálných podmínkách naší stavby se jich tam vešlo asi padesát, takže v rohu pozemku máme poskládanou hromadu pražců, které snad využijeme na příjezdovou cestu (na zámkovou dlažbu už asi nezbydou peníze ). Pražce se na nádraží naložily ještěrkou (trošku přichcíplou) a k nám dovezly na valníku, z kterého se neuspořádaně vysypaly na zem. Z hromady se pak odvážely traktorem s „kočkou“, na kterou se navěšovaly přes klínové řemeny (tátův patent). Kromě pražců padly do základových pasů ještě dva domíchávače betonu B10 a kamení. Přestože jsme si ještě pár dní před stavbou mysleli, že máme kamarády, na které se dá spolehnout a kteří nám pomůžou, když to slíbili, realita byla jiná… Na základy jsme se sešli v pěti - my dva, tchán a brácha Vojta se svým kamarádem Honzou, kterého jsme předtím viděli pouze jednou. No jo, v nouzi člověk pozná přátele Tímto děkujeme těm statečným Vzhledem k tomu, že v ten den bylo opravdu slunečno, již před polednem jsme padali na … a to nás čekal ještě druhý domíchávač ?, který díky organizaci v betonárce musel přijet o dvě hodiny dříve než jsme původně plánovali, takže nebyl čas na odpočinek ani oběd. Po dvou domíchávačích jsme skončili ještě pod úrovní terénu, proto jsme zbytek dobetonovávali v dalších dnech ručně. 3. – 8. 9. 2009 - Ztracené bednění Abychom zvedli úroveň podlahy nad okolní terén, rozhodli jsme se použít betonové bednící dílce (BS Klatovy, šířka 40 cm). Jelikož terén na deseti metrech padá o 50 cm, udělali jsme v základových pasech schody, takže v nejvyšší části se dala pouze jedna vrstva BD a v nejnižším rohu jich vyšly tři vrstvy. Rohy nám založil táta a položil i první řadu bedňáků. Tak jsme zjistili, že to není až taková věda a zbývající bedňáky jsme tam již naskládali sami. Beton jsme si míchali sami a v bedňácích ho dostatečně prokládali kamením. Proto jsme také bedňáky skládali po jednotlivých vrstvách, přestože se většinou naskládají všechny vrstvy najednou. Jelikož bedňáky sají vodu jak prokopnutý, prolévali jsme je před, během i po betonování vodou, aby nám beton v nich příliš rychle nevysychal. Kromě nosných zdí se základ z bedňáků udělal i pod oba komíny a pod zeď, na níž bude viset bojler. Přestože nám bylo řečeno, že v našem případě není nutné vyztužení bednění železem, pro jistotu jsme je přece jen udělali. Ve vzdálenosti cca 1,5 metru jsme do základů zapíchali 1,5 metru dlouhé roxory 10 mm, a v prostřední vrstvě bedňáků jsme po obvodu položili dvě řady roxorů, které se s těmi svislými svázaly. Vyčnívající konce svislých roxorů se později ohnuly a přivázaly se k nim kari sítě.
Náklady
Název položky | Cena |
---|---|
Bagrování základových pasů | 3 200 Kč |
Pražce (s dopravou) | 4 000 Kč |
Beton B10 z betonárky 10m3 | 19 000 Kč |
Roxory 10mm | 1 800 Kč |
Materiál na beton (štěrk, cement, písek) + kamení | 15 000 Kč |
ztracené bednění 230 ks | 8 700 Kč |
Celkem | 51 700 Kč |
Janina a Vašek31. 12. 2009 0:00:00
Mě litovat nemusíš, protože zemnicí pásek tam je. Ale Míra má pravdu, že ho tam mít nemusíme, když není v projektu - a nemusíme pak stav hromosvodu řešit při kolaudaci. A pro zajímavost - všichni to tam popsaný nemají ;-)