Polystyrén sem, polystyrén tam, aneb jak mě z polystyrénu už hrabalo

Jako první musely být hotové omítky. Tohle byla zrovna jedna z věcí, kde jsem nechtěl experimentovat a objednal na to firmu Horňák. Přijeli se silem, zapojili mašiny a nic. Problém byly jističe, které neutáhly čerpadlo ze sila. Takže elektrikář, odpojit hlavní jistič, zapojit napřímo (tohle nikde neříkejte...) a začít dělat. Vše šlo celkem hladce, chlapy to fakt uměli a za 10 dní celkem, bylo hotovo i se štuky. Nakonec jsme měli pouze 2 zaomítnuté zásuvky. Jak jsem se dozvěděl, jednalo se o skvělý výsledek. Zásuvky jsem našel podle fotek, vyškrabal a vše bylo zase jak má být. Když se řekne podlahové topení a dům se základními parametry pasivu (srovnávám pouze parametry TZB), každému se hned vybaví izolace, hodně izolace. A to jsme věděli i my. Obvodové zdi byly stavěny s tím, že izolace v podlaze bude 20 cm. 10 + 7 + 3 cm systémová deska tam, kde bude podlahovka a 10 + 10 tam, kde nebude. Jak jsem tak studoval postup zateplení, zjišťoval jsem, že to má celkem dost nástrah. Hlavní samozřejmě byly trubky rozvodů vody, nerovnosti základové desky a sváry hydroizolace. Způsobů, jak se s tím popasovat je mnoho, my jsme zvolili ruční pilku, horkovzdušnou pistoli, nůž a škrabák na Ytong. Také jsme ze zkušeností jiných zvolili polystyren pevnosti 100 a 150. Dnes už bych volil pouze 150, dělá se s ním o 100% lépe. Pokládali jsme přímo, na sucho. Místnosti, kde nebylo nic se dělaly celkem v pohodě a rychle. Ovšem tam, kde byly rozvody vody a kabeláže, tam to byla fakt ňamka. Samozřejmě jsme se snažili, aby se jednotlivé místnosti navzájem vázaly. První 10cm vrstva ještě celkem šla, u trubek to tedy byla pakárna, ale dalo se to vyřezat, odbrousit a něco opálit pistolí. Horší to ale bylo s vrstvou číslo 2. Se 7cm deskami se dělá hůře a mají tendenci se hrozně "vlnit" a nedržet v rovině. Takže následného dobrušování a opalování pistolí bylo násobně více. Jelikož jsem chtěl mít podklad pro podlahovku opravdu kvalitní tak, aby nikde nevznikaly pod polystyrenem dutiny, byla to hrozná práce... Ve dvou lidech jsme na tom strávili zhruba 14 dní. Kuličky polystyrenu byly všude a už jsme ho nemohli fakt ani vidět. V místech, kde jsme očekávali výraznou zátěž podlahy, tzn. technickou místnost s akumulační nádrží a bojlerem, místo kde bude krb a garáž, tam jsme použili buď XPS, PUR nebo 2x 10 cm vrstvy 150 polystyrenu. Poslední 3cm vrstva systémové desky s ALU folií už byla celkem pohoda a za den bylo hotovo. Následně přišlo na řadu podlahové topení. Samozřejmě vše bylo již připraveno v technické místnosti. Hady jsme dávali po 20 a 10 cm, dle požadavku na vyšší teplotu podlahy (koupelny, WC, část podlahy před portálem na terasu). Celkem jsme pokládali 10 okruhů, z toho jeden je nízkoteplotní radiátor v garáži pod oknem a jeden topný žebřík v koupelně. Dnes bych již realizoval o 2 okruhy více, někde topím a nemusím, někde nemusím a topím :). Spotřebovali jsme zhruba 750 m hadic. Sponkování jsme dělali pomocí sponkovačky se zásobníkem. Je fakt, že sponky někde blbě drží a musí se to před betonováním opravdu dobře zkontrolovat. Jinak vám může klidně někde hadice vylézt z betonu ven. Obzvláště krátké oblouky hodně pruží. Když bylo vše zkontrolováno a natlakováno, přišly na řadu betony. Zvolili jsme standardní postup, suchý pumpovaný beton, 7cm vrstva, armovaný 5,5 cm polymerovým vláknem Benesteel 55. S tím byl trochu problém, protože firma, co přijela betonovat, přivezla úplně jiná vlákna, která jsou určena na jiné použití. Tím se betonování odložilo o 2 hodiny, jelikož jsem trval na svém a správná vlákna nakonec majitel firmy osobně přivezl. Betonování je docela masakr a dost jsem u toho trpěl... Předtím jsme se snažili nešlapat na hadice, aby se nevytrhly a vůbec být opatrní. Jak naběhli betonáři, tak to začalo létat. Skákal jsem kolem nich a opravoval vytrhané sponky, které vytrhala hadice, co pumpovala beton. No fakt se tím moc nesra... A pak se objevil další problém. Zjistili jsme, že v jedné polovině domu je podlaha o 3 cm výše, než by měla být. Ať jsme měřili, jak jsme měřili, digitální nivelák, kterým podlahy zaměřovali, nekecal. Průser. Nakonec jsme po delší diskuzi zvolili to nejmenší zlo. Ve dvou třetinách domu se podlaha vybetonovala o 3 cm výše než ve zbylé části. Tím se dodržel technologický postup pro podlahové topení a my máme od té doby z obýváku do chodby malinký schůdek :). Už o něm ale nikdo ani neví. Když bylo zabetonováno, beton uhladili kletovací mašinou, nařezali dilatační spáry (velmi důležité!!!) a odjeli. A my měli hotové podlahy. A najednou vše bylo zase jinak. Místnosti vypadaly najednou jako normální pokoje, nikde nic nekoukalo a bordel zmizel :). Měli jsme teď týden pauzu, aby beton vyzrál, než po něm zase budeme moci chodit. Když byl beton ve stavu, že se dalo uvnitř dělat, vrhli jsme se na izolaci stropu půdy a sádrokartony. Sádrokartony mi dělal kamarád z Třeboně, měl jsem s ním již dobré zkušenosti. Tady nevím, co bych až tak popisoval. Jediné, co jsem pečlivě kontroloval byly izolační samolepící pásky kolem zdí, napojení a lepení folií a v neposledním jsem velmi poctivě zatmelil veškeré díry s kabeláží a kolem osazených ventilátorů. Následně jsem na sádrokartonový rošt dal 2 vrstvy 20cm izolace z kamenných vláken. Vše samozřejmě křížem, aby nevznikali možné mezery. Izolaci jsem pořádně dotahoval až k budoucí venkovní izolaci na obvodové stěně, aby nevznikal nikde tepelný most. To taky nebyla zrovna zábavná práce, jelikož vata vleze všude, musíte dělat s respirátorem a kousalo mě každý den celé tělo :). Taky jsem musel dávat veliký pozor, abych si nešlápl na hotové sádroše, jelikož pak je díra zkrz hned. Nebudu zapírat, jedna se mi na konci povedla, naštěstí sádroš jen prasknul, ale folie zůstala neporušená.  Další, extrémně důležitá fáze byla izolace obvodových stěn. Jelikož jsme měli v plánu elektrické předokenní žaluzie, musela být izolace min. 15 cm, aby se do ní mohly schovat nainstalované žaluziové kastlíky. Rozhodl jsem se nakonec pro 16cm izolaci, kvůli přetažení kastlíku lepidlem a fasádou, aby byla rezerva. U výpočtů jsem strávil mnoho hodin a celkově mě tato varianta vyšla jako optimální mezi náklady a výslednými parametry. Společně se 40 cm vaty na půdě a 160 mm PUR izolací otevřeného krovu jsem se měl dostat na výpočtou, celkovou TZB, 5,8 kW při -15°C. Sokl jsem měl již zateplený, takže jsem fasádní izolaci přímo navazoval na hraně izolace soklu. Tím jsem následně dosáhl toho, že je dům plynule izolován od paty základů až po střechu, aniž by někde vznikal tepelný most. Polystyren jsem objednal v deskách 1x1 m a 1x0,5 m, pevnost 100. Další otázka byla, jak ho kotvit. Nastudoval jsem fakt, kde co. Jelikož máme nízký bungalov, rozhodl jsem se pro kotvení PUR pěnou TITAN Styro, na kterou byly vynikající reference. Pouze ve štítech, které jsou 6 m vysoké, jsem to kombinoval s plastovými hmoždinkami. Musím říct, že pěna drží naprosto dokonale a dříve se urve materiál než samotný lepený spoj. Vyzkoušeno osobně, mrkněte na přiložené video :). Při lepení PUR pěnou je třeba dodržovat postup, kdy se na na desku nanesou pásy pěny, chvíli se počká a následně přilepí na stěnu. Zhruba po 1-2 minutách se musí deska opět srovnat a přimáčknout. Pak již drží, jak přibitá. Pěnou jsme vždy lepili i všechny hrany spojů na zdi mezi jednotlivými deskami. Vše jsme dělali ve dvou lidech a asi za 14 dní jsme byli hotoví. U izolace je třeba opravdu dbát na pečlivost a přesnost, jelikož tady se chyby moc neodpouští. V místech, kde jsme plánovali venkovní světla, vypínače a zásuvky jsem instaloval plastové konzole, které následně zabrání poškození izolace jejím vytržením. To mi poradil na poslední chvíli kamarád a udělali jsme moc dobře, i když konzole nejsou úplně levné. Další věc bylo olištování fasádního polystyrenu. Použili jsme speciální parapetové lišty a lišty na horní ostění oken a dveří. Mají speciální okapničku, takže po nich přímo nestéká voda na fasádu.  Samozřejmě na všechny rohy přišly lišty rohové. Spodní základovou lištu nemáme, nebyla potřeba, jelikož fasádní izolace je přímo napojená na izolaci soklu. Místo toho je tam také parapetová lišta s okapničkou. Když bylo olištováno, kamarád nám kompletně izolaci natáhl lepidlem a perlinkou. Tady je třeba pečlivě samostatně připravit rohy kolem ostění oken a dveří. Pak se teprve natahuje vše v ploše. No a bylo hotovo. O polystyrenu se mi opět ještě pár dní zdálo, ale stálo to za to :). A teď už jenom větrat, topit, větrat, topit... a čekat až to všechno vyschne. Musím říct, že to trvalo asi 2 měsíce, než se vlhkost dostala do nějakých normálních hodnot a všude se nám nesrážela stále voda. No a co bude dál? Vypínače, zásuvky, finální podlahy, obklady, sanita, krb s regulací a AN, kuchyně a všechno to další hezké zařizování :).