1. Pane Blecho, doposud byla stavba rodinných domů rozlišena na domy do 150m2 a nad 150m2, jak to bude podle nového stavebního zákona?
Podle současné právní úpravy musí stavební úřad každou stavbu rodinného domu (RD) nejdříve umístit (vydáním územního rozhodnutí nebo územního souhlasu) a následně povolit provedení stavby, na této zásadě se nic nemění. Pokud jde o následné povolení provedení, vyžadují stavby RD stavební povolení s výjimkou staveb RD, jejichž celková zastavěná plocha nepřesáhne 150m2 - pouze v těchto případech lze stavbu RD ohlásit. Novela stavebního zákona navrhuje umožnit provedení RD bez ohledu na velikost jeho zastavěné plochy pouze na základě ohlášení stavebnímu úřadu tzn., že stavební řízení u RD nebude povinné. Vedení stavebního řízení by přicházelo v úvahu pouze v případě, že by tak stavební úřad po podání ohlášení rozhodl usnesením, a takto by podle zákona mohl rozhodnout pouze v případě, že by podané ohlášení (vyplněný předepsaný formulář a jeho přílohy) nebylo úplné nebo ohlášený RD by nebyl navržen v souladu s obecnými požadavky na výstavbu se závaznými stanovisky dotčených orgánů nebo předchozím územním rozhodnutím nebo územním souhlasem.
2. U domů do 150m2 bylo možné stavět na ohlášku, u domů nad 150m2 vyžadovali úřady stavební povolení. Jaký je mezi oběma žádostmi pro investora faktický rozdíl?
Mezi formulářem pro ohlášení stavby RD do 150 m2 celkové zastavěné plochy a formulářem žádosti o stavební povolení na stavbu RD nad 150 m2 celkové zastavěné plochy žádný zásadní rozdíl není. Totéž platí o podkladech a dokladech přikládaných k ohlášení nebo k žádosti o vydání stavebního povolení, neboť zásadní vliv na rozsah dokladů má jednak druh stavby (v tomto případě je to stále RD) a pak území, ve kterém se navrhuje stavba RD umístit (vliv na životní prostředí, existující ochranná nebo bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny nebo ochranná pásma nemovité kulturní památky, ochranné pásmo lesa atd.). Zásadní rozdíl je však v projednávání ohlášení nebo stavebního povolení. Posuzování ohlášení neprobíhá ve správním řízení; bude-li ohlášení úplné a RD bude splňovat všechny zákonné požadavky, stavební úřad vydá souhlas s provedením ohlášeného RD do 30 dnů ode dne podání ohlášení. Vzhledem k tomu, že již současná právní úprava umožnuje vydání společného územního souhlasu a souhlasu s provedením ohlášené stavby, může stavebník získat oprávnění k provedení stavby RD do 30 dnů od podání žádosti o vydání společného souhlasu. Naproti tomu stavební řízení stejně jako územní řízení jsou správní řízení a pro tato řízení upravuje stavební zákon lhůtu pro vydání územního rozhodnutí nebo stavebního povolení shodně. V obou případech platí, že v jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na základě dokladů předložených stavebníkem, rozhodne stavební úřad bez zbytečného odkladu, nejdéle však do 60 dnů ode dne zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech stavební úřad rozhodne nejdéle do 90 dnů. Také v tomto případě umožňuje současná úprava stavebního zákona stavebnímu úřadu vést společné územní a stavební řízení, jsou-li podmínky v území jednoznačné, zejména je-li pro území vydán územní plán nebo regulační plán tzn., že společné rozhodnutí by mělo být vydáno ve výše uvedených lhůtách. Současně je nutné upozornit na skutečnost, že „délka“ územního nebo stavebního řízení u stavebního úřadu je rovněž odvislá od kvality podané žádosti, kvality zpracované projektové dokumentace a od skutečnosti, zda stavebník k žádosti doložil všechny zákonem požadované doklady. Pokud tomu tak není, stavební úřad vyzývá stavebníka k doplnění, řízení přerušuje a po dobu přerušení lhůta pro vydání rozhodnutí neběží.
3. Jak vnímá MMR snahu některých investorů podílet se na realizaci stavby rodinného domu částečně vlastníma rukama, tedy svépomocí?
Podle současné právní úpravy je možné provádění svépomocí pouze u staveb RD, jejichž celková zastavěná plocha nepřesáhne 150m2, a to za předpokladu, že stavebník zajistí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím (tj. osobou, která má pro tuto činnost oprávnění podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě = autorizovanou osobou). U RD s větší zastavěnou plochou (nad 150 m2) musí stavbu provádět zhotovitel, (tj. stavební podnikatel = osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání), jehož povinností je také zabezpečení odborného vedení provádění stavby stavbyvedoucím. Navrhovaná změna stavebního zákona umožní výstavbu všech RD (bez ohledu na velikost zastavěné plochy) svépomocí, přitom však musí být splněna stejná podmínka, tj. že stavebník zajistí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím.
4. Jaké změny mohou očekávat právě lidé, kteří se na stavbě svého domu chtějí částečně podílet svépomocí + odborné věci svěřit do rukou řemeslníkům od nového stavebního zákona?
Viz odpověď na otázku č. 3.
5. Kdy lze předpokládat, že nový stavební zákon vejde v platnost?
Návrh novely stavebního zákona byl dne 24. března 2016 projednáván Legislativní radou vlády. S ohledem na rozsah a povahu připomínek přerušila Legislativní rada vlády projednání návrhu a navrhla předkladateli, aby návrh zákona upravil podle připomínek návrhu stanoviska Legislativní rady vlády, zpravodajských zpráv a závěrů projednání, a upravený návrh předložil k jeho opětovnému projednání. Legislativní rada vlády navrhuje, že vzhledem k rozsahu navrhovaných změn je třeba stanovit účinnost zákona tak, aby byla zajištěna alespoň šestiměsíční legisvakance a kvůli těžko odhadnutelné délce legislativního procesu v Parlamentu české republiky raději nikoliv pevným datem, ale stanovením příslušného počtu měsíců od jeho vyhlášení.
Sdílet 
