Zima je pro rostliny obdobím klidu, přestávají růst a také jejich nároky na zálivku se snižují. S prodlužujícími dny se však probouzí k životu a nastává pro ně nová sezona růstu a kvetení. Měsíce březen a duben jsou ideálním časem, kdy rostlinky ve vegetačním období podpořit.
Přesazujte
Jaro je nejvhodnějším obdobím k přesazování domácích rostlin. Nejlepším měsícem je pak březen a duben, kdy se rostliny probouzejí po zimním spánku a začínají růst. Pokud rostlina dlouhou dobu neroste, nebo pokud z květináče na povrchu ční kořeny, je to zřejmý signál, že potřebuje větší květináče. Květinový obal, do kterého plánujete rostlinku přesadit, by měl být vždy o 3 – 4 cm větší než původní květináč. Pozor na příliš velký objem, rostlina místo bohatých a barevných květů bude jen zapouštět kořeny. Vždy je dobré vybrat květináč s otvorem na odtok vody.
Substrát volte podle druhu rostliny. S univerzálním substrátem a občasným přihnojováním si ve většině případů vystačíte, výjimkou představují sukulenty a kaktusy, které potřebují více propustnou zeminu. Na dno květináče nasypte drenážní vrstvu, která zabraňující přemokření zeminy a zahnívání kořenů. Pokud nemáte vhodný květinový obal, zredukujte kořenový bal a přidejte novou zeminu. Rovněž zastřihněte nadzemní část tak, aby zůstal zachován poměr mezi kořenovým systémem a zelenou částí.
Zmlazujte a hnojte
Pro zmlazování, tedy sestřih pokojových rostlin je vhodné předjaří. Odstraňte z rostlin suché listy a odkvetlé květy. Dalším důvodem řezu je povzbuzení rostliny ve kvetení, to platí třeba pro ibišky či citrusy. Zmlazování je ideální spojit s přesazováním. Trsovitě rostoucí domácí rostliny, například zelenec, tchýnin jazyk či šáchor, je nejvhodnější zmladit tak, že trs vyjmeme ze starého květináče, rozebereme a nejstarší nevzhledné části odstraníme. Mladé a vitální díly sesadíme dohromady nebo je rozsázíme do několika menších květináčů. Rostlinám v období vegetačního růstu zajistěte také dostatečný přísun živin dodáním hnojiva rozpustného ve vodě. Hnojivovou zálivku je dobré provádět při podmračném počasí a do přiměřeně vlhké půdy.
Zalévejte správně
Na zalévání je vhodná voda odstátá v pokojové teplotě, teplá voda, nebo neodstátá z kohoutku je škodlivá. Lépe je zalévat méně a častěji, než naráz a hodně. Při přelití se voda hromadí a vytlačuje ze substrátu vzduch a kořeny rostliny hnijí. Přelitou rosltinu poznáte tak, že na povrchu jsou listy na konci hnědé, s výrazným žloutnutím. Každý druh je na náročnost vody jiný. U rostlin, které vyžadují častou zálivku, je dobré kontrolovat zeminu, která by neměla na povrchu oschnout a měla by zůstat i do příští zálivky vlhká. Mírnější zálivka zase znamená, že zemina by měla oschnout do hloubky asi jednoho centimetru. V případě rostlin, které nejsou na zálivku náročné, se doporučuje zeminu nechat vyschnout do hloubky tří centimetrů. Rostlina, jejíž kořeny již zcela vyplňují květináč, potřebuje více vody než rostlina s méně vyvinutým kořenovým balem.
Obstarejte vhodné světlo
Po zimě jsou rostliny zvyklé na málo světla a náhlý přesun na místa, kam se opírají sluneční paprsky, jim může uškodit. Popálené rostliny poznáte podle hnědo-žlutých skvrn většinou kruhovitého tvaru. Rostliny je dobré postupně na slunce zvykat, někdy je postačí umístit dál od okna. Pestrolisté pokojové rostliny a ty s načervenalými a tmavozelenými listy potřebují více světla než rostliny jen zelené. To, jestli má rostlina dost světla poznáte opět podle listů - jsou měkké, slabé a světlé, lodyhy jsou vytáhlé a zesláblé, opadávají poupata a listy. Nízká intenzita světla způsobuje při vyšších teplotách blednutí a zesvětlení. Proto má v zimě řada rostlin světle zelené listy - trpí nedostatkem světla. Rada na závěr: při koupi nové pokojové rostliny si napište její název a na internetu si najděte vše, co potřebuje ke své prosperitě. Brzy si to zapamatujete a můžete se pyšnit výstavní pokojovou florou. Použité fotografie jsou pod licencí Creative Commons CC0, pixabay.com