Příčky, vata a instalace

Skladba stropu bude směrem z interiéru následující: sádrokarton – 8 cm vaty – parotěska – 10 cm vaty mezi vazníky – 12 cm vaty – 10 cm vaty. Samozřejmě ideálně tak, aby se překrývaly spáry jednotlivých vrstev. 8 cm pod parotěskou vytvoří dostatečný prostor pro rozvedení elektroinstalace, aniž by se proděravěla parotěska. Objednal jsem tedy vatu potřebných šířek a šlo se na věc. V první fázi jsme do vazníků zespoda navrtali sádrokartonové vruty (ty s velkou hlavičkou), na které se mezi vazníky natáhl vázací drát a napnul. Vznikla tak pavučina, na kterou se pokládala první vrstva 10 cm vaty mezi vazníky. Práci dost komplikoval nízký sklon střechy, který v kombinaci se složitou konstrukcí vazníků, obzvláště v rozích střechy, vyžadoval vskutku akrobatické kreace. Vata se pokládala 20 cm přes obvodovou zeď kvůli eliminaci tepelných mostů, takže se člověk musel položit na břicho a doplazit se až na samotný okraj střechy, aby posunul vatu na to správné místo. A do toho ji nařezávat a nasazovat na vazníkovou konstrukci... No prostě peklo. Toto bylo opravdu náročné a dost pochybuju, že by se s tím nějaká firma takto pečlivě dělala. Přesahující vatu měl tendenci nadzvedávat vítr, takže jsme západní stranu provizorně podbili prkny. Zespodu jsme potom k vazníkům sponkovačkou přichytili parotěsku. Pruhy folie jsme k sobě lepili páskou SP 1 (butylkaučuk) a spoje pak ještě přelepili páskou SP Al. Musím říct, že s parotěskou jsem si docela vyhrál, ale když jsem viděl, že butylkaučuková páska se v některých místech po několika dnech začala odlepovat.. no dokonalé řešení to určitě nebude. Ale byl jsem rád, že jsem každý spoj pojistil ještě tou druhou páskou, tak snad bude parotěska funkční. Ke zdi jsem parotěsku lepil tmelem MASTIC. Ten po zaschnutí drží naopak velice dobře. Žádný zázrak ani nejsou samotné sponky, které se v několika místech z vazníku uvolnily a folie tak visí v podstatě právě na tmelu, kterým je přilepena ke stěně.

Na doporučení máme v celém domě cirkulaci teplé vody. Ty trubky nic nestojí, takže proč to tam nedat. Na protilehlých stranách domu máme v obvodovém zdivu dva prostupy – zahradní ventily. Jeden jde k přístřešku pro auto (mytí auta, technické věci) a druhý na zahradu k terase (bazén, zalévání). Také došlo k namontování WC, takže už žádné běhání do kadibudky :-).

O této fázi toho moc nevím, vše zařídil strejda (děkuju!). Došli jsme na stavbu, zeptal se, co kde bude, já mu to řekl (což ve skutečnosti nebylo ani zdaleka tak snadné, jak to z přechozí věty vyznívá) a šlo se na věc. Tady se asi nic speciálního nekoná. V každé obytné místnosti jsou dva husí krky kvůli internetu a TV.  V obýváku jsem natáhl chráničku podlahou od nástěnné TV až k barovému pultu, kde bude vyveden HDMI kabel a audio kabely k zadním reproduktorům. V každém pokoji bude na nočním stolku lampička, kterou půjde rozsvítit/zhasnout i od vstupních dveří.Důležité bylo nezapomenout na venkovní rozvody (ještě že jsem udělal prostupy): terasa, bazén, zahrada, přístřešek pro auta, zahradní dům, zvonek.

Po celém domě bude podlahové topení, ale o tom až někdy jindy. K podlahovému topení budeme mít po jednom radiátoru v zádveří, v technické místnosti (sušení mokrých bot atd.) a žebřík v koupelně na ručníky. Ty byly tedy namontovány a zapojeny, stejně tak i kondenzační kotel Baxi s integrovaným zásobníkem na vodu. Kotel by měl být velice úsporný a hlavně hodně šetří místo v technické místnosti, protože nebudeme potřebovat bojler. Vodu v zásobníku by měl stíhat kontinuálně dohřívat, takže už se mi snad nebude stávat, že uprostřed sprchování dojde teplá voda. Tepelné čerpadlo jsme nechtěli, protože dům bude nízko-energetický, takže provoz nebude nijak nákladný. Čerpadlo je drahé, provoz o něco levnější, z dlouhodobé perspektivy to cenově vyjde přibližně nastejno, tak proč se neustále bát, že odejde kompresor, počítat návratnost, řešit účinnost.. nehledě na chystanou změnu el. tarifů, která návratnost zase o něco oddálí.. ke konci stavby už budou docházet peníze, takže ty ušetřené peníze raději vrazíme do oplocení nebo bazénu. Plynový kotel jsme chtěli co nejdříve zprovoznit, takže jsme sháněli někoho, kdo zrealizuje jeho odkouření. To byl celkem problém, protože topenáři to odmítli s tím, že to je práce kominíka. A kominíci to odmítli s tím, že to má dělat topenář a nebudou po nikom dodělávat jejich nedokončenou práci. Nakonec se na nás usmálo štěstí a ochotného kominíka jsme sehnali. Trochu byl problém s naší taškou Roben, která ve svém sortimentu prostupovou tašku nemá. Volal jsem na české zastoupení a dozvěděl jsem se, že se k tomuto účelu používá taška s prostupem na anténu - jen se musela seříznout guma na rozměr odkouření. Kominík s tím naštěstí neměl problém..