1. Co předcházelo Předně jsem, ještě v době, kdy se připravovala základová deska, dovedl do prostoru krbu trubku KG o průměru 100mm, abych tím přivedl ke krbu externí vzduch a krbová vložka nevysávala kyslík v místnosti. Další věcí bylo v místě krbové vložky udělat pevný základ. Na to jsem až tak nemyslel, ale vzhledem k tomu, že základová deska v našem případě se skládala ze zhruba 25 cm kamene a hlína, kterou jsme desku zaváželi, obsahovala hodně kamene, tak snad bude vše v pořádku. Další věcí na kterou se nesmí zapomenout je to, že při betonování podlah nesmí být v prostoru pod krbovou vložkou polystyren. A poslední věcí, kterou lze mít připravenou, je prostup stropem pro vedení hliníkových trubek vedoucích z krbové obestavby horký vzduch. Ty jsem dodělával až dodatečně po zabetonování stropů a nebyl to až takový problém.
2. Rozvody Co se týče rozvodů vzduchu do vyšších pater, tak jsem řešil jen prostup do dvou místností přímo nad krbem. Vyvedl jsem dvě hadice o průměru 125mm přes strop do rohu místnosti jedné a do druhé vytvořil otvor na větrací talíř. V rohu jsem potom postavil jehlanovitou komoru, ve které se vzduch hromadí a odchází otvory do jedné a druhé místnosti. Na komoru z vrchu dáme dlažbu, kde bude buď kytka nebo se tam udělá dřevěná police. Hadice jsem nechal dole nad krbem vyset dostatečně dlouhé, aby se dal vytvořit falešný strop.
Reklama
3. Usazení krbové vložky Jako krbovou vložku jsme si vybrali celolitinovou od firmy Invicta z Francie s levým prosklením a s komínovou klapkou a s jmenovitým výkonem 14 kw . (http://www.hsflamingo.cz/cs/czk/krbova-vlozka-uniflam-700-selenic-leve-proskleni-s-klapkou-ref-601-733). Kouřovody mi byly doporučeny od firmy Bertrams. Do trubky z komína jsem vsadil přechodový kus s namotanou šňůrou, protože rozdílnou teplotou plechu a trubky z komína právě ta trubka ráda praská. Jako podstavec vložky jsem si nechal vyrobit kovový rám se seřiditelnou výškou nohou pomocí matice. Krbovou vložku jsem posadil cca 10cm od zadní stěny a cca 12 cm od boční. Po nasunutí kouřovodu a propojení s vložkou jsem kamnářským tmelem oplácal všechny spoje. Hlavě ten do komína a ten z vložky do trubky.
4. Spodní obestavba Spodní obestavbu jsem vytvořil z ytongu, teplota tam není vysoká a ytong by se neměl zprašovat. Pro co nejmenší zprašování jsem také natřel podlahu (beton) barvou. Ještě před spodní obestavbou jsem vytvořil a usadil nasávací a vyfukovací talíř skrz zeď do vedlejší místnosti.
5. Vrchní obestavba Vrchní obestavbu jsem tvořil z izolačních desek Silca. Ty jsem také přidělal na boční zeď jako izolaci, aby se zeď tolik neprohřívala. Nechal jsem si vyrobit z vinglu takové elko, které jsem přišrouboval pomocí kotev do zdi a na kterém celá obestavba měla stát. Vzhledem k tomu, že by se i přes mohutnost elka mohla obestavba pohnout a tím by popraskal spoj se stropem, dodělal jsem speciální tyčku 10mm v průměru, která celé elko a tudíž i obestavbu ještě podepírala v nejvíce vystrčeném rohu. Desky silca jsem řezal pomocí přímočarky a lepil pomocí speciální malty na tyto desky. Pro pevnost obestavby jsem přidělával svlaky a šrouboval je vruty. Takto jsem postupoval až po falešný strop. Ten se dělá aby nebyla nadměrně tepelně namáhána stropní konstrukce. Falešný strop vyšel nejlépe těsně nad ústí kouřovodu do komína, to bylo zhruba 45 cm. Do tohoto falešného stropu jsem napojil hliníkové flexy trubky čouhající ze stropu. Těsně pod falešný strop jsem také umístil díru pro větrací mřížku. Různé netěsnosti jsem zadělával lepidlem nebo kamnářským tmelem. Prostor mezi falešným a normální stropem jsem odvětral větracím talířem průměru 100mm.
Reklama
6. Vrchní úprava Po vyzdění a zaschnutí následovala vrchní úprava sopouchu a to jsem prováděl pomocí kamnářské perlinky jako nosiče kamnářského lepidla. V obchodě s krby mi bylo řečeno, že to bylo zbytečné, že stačila normální perlinka a normální lepidlo. Ale když už jsem to měl koupeno, tak jsem to tak udělal. A na to všechno venkovní štuk. Potom se ještě pomocí dlažby obložilo okolí krbové vložky a obestavbu jsem natřel primalexem plus. Kolem celého krbu se položila dlažba. Před dveřmi vložky by měl být 80cm nehořlavý prostor.
7. Zatopení Asi týden po vyzdívání obestavby jsem poprvé zatopil, jen tak mírně pár třísek a nechal jsem vše vyhasnout. To jsem prováděl asi ještě pět dní a pak jsem začal přikládat větší kusy dřeva a víckrát. Po pořádném přiložení se začal domem šíři zvláštní zápach, pravděpodobně se vypalovala barva na vložce. Ale také po pořádném přiložení začaly fungovat výdechy a docela pěkně to hřálo.
8. Příslušenství Vzhledem k tomu, že jsem nestihl řádně připravit dřevo do krbu, tak se mi sem tam pod ruce připletlo né úplně dobře vyschlé dřevo a díky tomu se začuzovalo sklo. Prý se sklo vyčistí samo, když se pořádně zatopí hodně vyschlým dřevem. Jako příslušenství jsem si proto dokoupil čistič skla, filtr na vysavač, což je kyblík s trubkou do kterého se píchne normální vysavač a nečistoty (popel) zůstává při vysávání v kyblíku a nezanáší se tolik vysavač. Dále jsem si dokoupil nějaké krbové nářadí závěsné na stěnu, protože před tím jsem se v ohništi šťoural páčidlem a nebylo to ono.
Reklama
9. Náklady Celkem jsme za krb dali 36 060,- V ceně je vložka (24 000,-), 7 ks desek Silca, lepidlo, malta, tmel, perlinka, dlažba, kouřovody, větrací mřížky 2ks, větrací ventily 5ks, hliníkové flexy trubky. V první fázy jsme měli nabídku od jedné firmy sice na rohový krb, ale bylo to 93 000,-.
Náklady
| Název položky | Cena |
|---|---|
krb | 36 060 Kč |
| Celkem | 36 060 Kč |
Sdílet 
Jiří Sova3. 4. 2024 23:40:44
Jak mám vybrat kvalitní krbovou vložku? Máte prosím zkušenost dle čeho se vybírá prosím?
René Loutocký8. 4. 2024 7:38:57
Musíte se rozmyslet, k čemu vlastně budete hlavně krbovou vložku využívat. Já jsem třeba vybíral krbovou vložku do nízkoenergetického domu. Proto jsem vybral takovou krbovou vložku, která je do těchto domů určená. Vybral jsem krbovou vložku od krby-bef .cz český výrobce, který používá k výrobě i vlastní patentované materiály.