Litá podlaha: Výhodou je určitě minimální pracnost a maximálně rovná plocha. Nevýhodou je cena. Klasická betonová podlaha: Nevýhodou je, že rovinu zajišťují ruce zedníka a to se nikdy nepovede ideálně, dále je to pomalejší a pracnější. Ale výhodou je samozřejmě cena. Rovná betonová plocha je také lepší základ pro práci obkladače, který se nemusí s podlahou před dlážděním tolik vyrovnávat. Ale na druhou stranu tam kde se dláždí jsou místnosti ve směs malé (koupelna, záchod, veranda…) a v malé místnosti se ta rovina dá víceméně udržet. Samozřejmě, že jsem si před rozhodnutím obě varianty propočítal. A došel jsme k tomuto závěru. Náš dům má cca 160 m2 podlahových ploch. Vrstva anhydritu 6cm cca 420kč/m2 to znamená cca 67000,-.
Cena tak jak jsem spočítal naběhlé náklady po betonování podlah (písek, cement, práce zedníka, plastifikátor do betonu na podlahovku a 1cm polystyren na izolaci stěn) se vcelku shodovala s mým prvotním odhadem před betonováním (počítal jsem 20 až 25 tisíc) celkem byla 21000,-. Rozdíl tedy značný alespoň pro nás. Nejlépe nás vždycky přesvědčí při rozhodování to, že si spočtenou ušetřenou částku převedeme, například na to, co by se za tu částku dalo pořídit. V tomhle případě jsme v těch zhruba 40000,- viděli veškeré interiérové dveře a bylo rozhodnuto.
Příprava na betonování spočívala v tom, že jsem všude tam, kde nebylo podlahové topení v polystyrenu rozložil polystyren tloušťky 5cm. Kolem stěn jsem nařezal proužky polystyrenu tloušťky 1cm. Na polystyren jsem rozložil igelit (i obaly z balíku polystyrenu) a navrch kari sítě 4mm s oky 150x150. Kari sítě mi byly doporučeny. Polystyren, který jsme použili, byl totiž fasádní. Vzhledem k tomu, že jsem kari sítě získal levněji od kamaráda, kterému přebývaly, rozhodl jsem se je dát všude. Jednou mě bude někdo proklínat, až bude muset podlahu kvůli něčemu rozebírat.
Pak už jen zbývalo přenést hadicovkou vágris a pozvat někoho, kdo to vybetonuje. Na mále místnosti (dohromady cca 50m2) jsme si troufli sami a na velké jsme si pozvali podlaháře specialistu, který podlahy betonuje 20 let. Za dvakrát 5 hodin dokázal vybetonovat cca 110 m2. Míchali jsme mu ve dvou míchačkách a nezastavili jsme se. Podlahy od něj vypadají jako lité a co se týče roviny, tak pod koberce, lino nebo plovoucí podlahu ideální.
Co závěrem říct k betonování podlah. Myslím si, že právě betonování podlah je ideální možnost, jak ušetřit nějakou tu korunu a neztratit kvalitu. Dobrá zednická parta, která se zabývá betonováním podlah, si myslím, dokáže za jeden den vybetonovat podlahy v celém domě. Potvrdil mi to i náš podlahář, který povídal, že ve třech lidech dokáží od sedmi hodin do čtyř odpoledne vybetonovat 200m2 podlah. Ovšem musí je někdo dostatečně rychle zásobovat betonem.
AŘbeton21. 5. 2018 22:39:02
Dobrý den,
protože je článek stále vyhledávaný, dovolili jsme si zde doplnit pár upřesňujících a aktuálních informací ohledně betonování podlahy. (1) Cena betonové podlahy může vyjít (svépomocí) opravdu levně, nebo opravdu draze. Záleží jak umíte rovinu. Pokud by se případná rovina nepovedla, budete muset platit skutečně nemalé částky za samonivelačku. (2) 6 cm anhydritu, jak je v článku popsáno, je "blbost". Chápeme, že jste měli již připravený polystyren, proto i tato výška, ale pro ostatní, správná výška je podle typu anhydritu. Teoretická nejnižší možná výška je 2 cm nad trubku podlahového topení, avšak je třeba brát v potaz, že se jedná o naprosto minimální možnou sílu, kterou v zásadě nikdy nedoporučujeme. Doporučili bychom alespoň 3 cm, nebo 3,5 - 4,0 cm anhydritu (dle typu). (3) Ohledně polystyrenu okolo podlahy (v článku 1 cm silný polystyren). V tomto případě bychom nikomu nedoporučili takto obkládat polystyrenem. Daleko lepší je použít dilatační pásku, která stojí minimum peněz a je k dilataci podlahy od stěn přímo určená. (4) Ohledně polystyrenu a jeho tloušťce 5 cm, záleží na možnostech a skladby podlahy, ale vetšinou se dává (i do prvního patra) o něco více. Co se týče typu polystyrenu, výrobci postupně přestávají kategorizovat polystyren (k čemu vlastně slouží). Je tedy jedno jestli je fasádní, důležitá je jeho nosnost (a další parametry). Označují se EPS 100, 150, 200 apod. (5) Kari sítě bychom do domu s běžně pochozí podlahou nikdy nedoporučili. Nejen, že jde o vyhozené peníze, ale i v případě potřeby "otevřít" podlahu Vás, jak již zmiňujete, bude někdo proklínat. Dále je nutné říci, že podle fotky jsou kari sítě špatně uloženy a neplní tak účel. Správně položená kari síť má být ve středu betonu (platí pro tloušťku alespoň 6 cm betonu). Dnešní nejmodernější způsob jsou polypropylenová vlákna, která nabobtnají ve vodě a v betonové pumpě se pod tlakem roztáhnou. Chrání proti deformaci, popraskání, vyztužují apod. (6) A na závěr pochvala, že jste takto ekologicky využili igelit z polystyrenu.......... S pozdravem ..... AŘbeton