Rozhodnutí stavět a koupě pozemku

Měli jsme obrovské štěstí, na okraji Brna byl ke koupi menší pozemek-proluka o šíři 6 m, za cenu 480 tis. Pozemek má pouze vodu a elektřinu, telefonní kabel. Nachází se v zastrčené ulici se starší, ale udržovanou zástavbou, pár kroků od zastávky MHD (v zóně 101). Součástí pozemku byla projektová dokumentace RD s platným stavebním povolením.

Sice po určitém váhání (horší zasíťovanost), ale bez lepší vyhlídky, jsme si pozemek u realitky zamluvili. Sepsali rezervační smlouvu a připsali tam, že pokud nedosáhneme na hypotéku, bude nám rezervační záloha vrácena.

Ihned jsme začali jednat s bankami o hypotéce a došli k závěru, že vyjde všude stejně draho a varianty jsou podobné. Tak jsem zůstal u své instituce a tam jsme řešili možnosti hlouběji.

Postupně jsem docházel k závěru, že banky jsou svině, ale bez nich nebudeme moct bydlet ve vlastním. Já jsem se zajímal hlavně o možnosti stavět bez faktur, a abych byl schopen splácet, i když bude ta moje na mateřské. Nakonec jsem byl nucen si udělat rozpočet na budoucí dům, no spíše domek. Velmi hrubou představu o možném domu na úzké parcele jsme už měli a ve výsledku jsem byl rád, že jsem si rozpočet udělal. Doporučuji každému.

S bankou to dopadlo tak, že na koupi pozemku a stavbu nám nepůjčila, ale na stavbu by nám půjčila. Tak jsem byl nucen si od rodičů a bratra půjčit přes sto tisíc a koupit pozemek za své. Ještě že mám spořivé rodiče a bratra.

Tak jsme se v červnu 2010 stali majiteli nemovitosti.

Polovinu nemovitosti (parcela a stavba na parcele) vlastním já a polovina byla napsána na moji tehdejší přítelkyni. Někomu se to může zdát jako riskantní krok, ale chtěl jsem, abychom si v budoucím životě neměli co vyčítat, a aby i ona měla motivaci pracovat na stavbě domu.