Jdeme do toho..

Jelikož Zůza vyrostla na vesnici a já ač rodilý Ostravák, neumím si představit, že bych své ratolesti vypustil na místní ulice, bylo jasné, že budeme potřebovat dům.

No blbí jsme byli jak „děravé necky“!

Ne, že by na internetu nebylo dost nabídek, ale v drtivé většině nesplňovali jedno či více kritérií.

Samostatnou kapitolou pak jsou odvážlivci, kteří jsou schopni za nehorázné peníze nabízet ruinu „ve vynikajícím stavu“, která potřebuje „pouze pár stavebních úprav“, nejlépe bagrem. Přičemž by spíše sami měli nabízet peníze za to, že je těch barabizen někdo zbaví.

Samozřejmě se daly nalézt i krásné domy na perfektním místě, ale ty bychom si mohli dovolit pouze v případě, že bych byl Bakalův brácha.

Nevýhod je hned několik. Pozemek – sehnat pěkný přiměřeně velký pozemek na dobrém místě a ještě k tomu za rozumnou cenu, je nadlidský úkol. V podstatě se dá přirovnat k Fázi jedna. Domy – nepřestane mě fascinovat co všechno dokážou projektanti a stavební firmy vydávat za „Prostorný rodinný dům za rozumnou cenu“. Pokud si spočítáte náklady na nákup odpovídající parcely a výstavbu domu, tak.. ale to o Bakalově bráchovi jsem už psal.

Navíc obec Bolatice, kde ten dům stojí, je opravdu hezká, uklizená a opečovávaná (inu prajzáci), v obci je autobusové i vlakové spojení, menší nákupní centrum, pošta, banka, knihovna, lékař, autoservis, pekárna,škola i školka atd. a dokonce moderní koupaliště. Ono taky není divu, když ta obec má 4500 obyvatel.

Navíc mám s čím srovnat. Nejmenovaná vesnice na Jesenicku, ve které si mí rodiče kdysi postavili dům (dodnes nevím proč) a přinutili mně tam pár let přebývat má 1400 obyvatel v létě a 400 po zbytek roku. V místním obchůdku pak koupíte maximálně předražený chleba, pivo a mléko, hospoda je tam jen jedna skomírající a poštu už možná zavřeli. Všude daleko, škola, školka nic, zábava nic, dopravní obslužnost nic a práce nic..

Prostě se mi v Bolaticích líbí a tak budeme stavět, pardon rekonstruovat, vlastně přestavovat.. Ale to zase jindy.

PS: v každém článku budu uvádět i náklady a rady, či postřehy. Snad budou někomu k užitku.

• platby za internet (platím stejně).
• platby za benzín (neřeším)
• čas a nervy (nemá cenu řešit)

• samozřejmě, že se dá najít vhodný dům za přijatelnou cenu, do kterého se budete moci hned nastěhovat. Musíte ale počítat s tím, že bude odpovídat standardům doby vzniku. Nejčastěji 60-atá až 80-átá léta. Bydlení v takovém domě pak bude o hodně kompromisech a stejně se neubráníte alespoň drobným přestavbám.
• dobře si proberte všechny aspekty umístění vašeho budoucího domu. A také to co jste ochotni obětovat. Dobrá místa jsou logicky dražší, ale to že nemáte děti teď a tudíž neřešíte školku či školu neznamená, že to nebudete řešit v budoucnu. Stejně tak auto nemusí vždy fungovat a pak se ten autobus hodí..
• poptejte se starousedlíků v okolí. V létě, jak často prohrnují cestáři sníh (nesmějte se, znám člověka co se v zimně nedostal tři dny z baráku) a v zimě na letní hukot. Tábornická osada hned za plotem, zrovna vám být příjemná nemusí.
• zkontrolujte si historii území, mám na mysli hlavně povodňové mapy, ale i plánovanou budoucnost v obci. Nadšení asi nebudete, když se měsíc po vašem nastěhování u vašeho plotu konečně spustí patnáct let odkládaná výstavba dálnice..
• není od věci zkontrolovat také to, zda už do obce dorazila civilizace. Tedy vodovod, kanalizace, telefonní a televizní signál, internet, psané písmo..
• určitě je toho víc, až si něco vytipujete, tak se snažte zjistit vše co se dá. Uvědomte si totiž, že se na daném místě ukotvíte na mnoho let a přestěhovat barák jinam není jednoduché!

A hlavně, ujasněte si, že na to opravdu máte. Nejen finančně, ale i fyzicky a psychicky. Hlavně psychicky! :o)