Každé podlahové vytápění má mít svůj projekt. Ten musí obsahovat specifikace všech použitých materiálů, a to včetně potěrů. Na ty však neexistuje konkrétní recept. Receptura potěru musí zahrnovat druh použitého cementu, velikost a množství kameniva a druh a dávkování použitého plastifikátoru.
Celý proces vytápění se řídí programem, který hlídá veškeré údaje, vyhodnocuje je a provádí automatické korekce. Teplo převáděné do prostoru je obvykle sálavé, tudíž povrchová teplota podlahy je o něco vyšší, než je teplota vzduchu. Nízká je i teplota teplonosné látky. Zatímco u vytápění radiátorem stoupá teplý vzduch nahoru a po ochlazení klesá dolů, v místnosti s vyhřívanou podlahou je tomu naopak, nejvyšší teplota je dole a vzduch neproudí. I podlahové konvektory je možné zařadit do systému podlahového vytápění. Ve své podstatě vlastně zůstávají radiátorem, i když ukrytým pod úrovní podlahy do žlabu s mřížkou. Obrovským přínosem konvektorů je výsledek v estetickém výrazu místnosti. Zůstávají tam čisté stěny, radiátory nepřekážejí při zařizování.
Používány jsou buď konvektory s přirozenou konvekcí anebo s nehlučným ventilátorem. Mají pak vyšší a také regulovatelný výkon. Stavební výška žlabu s konvektorem je běžně kolem 125 mm, ale je možné sehnat i typy nižší. Další nespornou výhodou je i schopnost v horkých letních měsících jimi naopak místnost částečně ochlazovat.
Přesto, že pořizovací cena vyhřívaných podlah je vyšší, celkový provoz vychází levněji a náklady vynaložené na pořízení se tudíž časem vrátí. Celkově totiž postačí menší množství elektrické energie na získání lepší tepelné pohody. Přece jen je tu však i nevýhoda - velké tepelná setrvačnost. Pokud se tedy náhle oteplí, je možné snadné přehřátí domu či bytu. Snadněji regulovatelné jsou pouze plochy do 15 m2. To je důvod, proč se často kombinuje podlahové a ústřední vytápění.
Pro elektrické podlahové topení je zdrojem elektrické energie ve formě přímého výhřevného, akumulačního nebo poloakumulačního vytápění. U topných rohoží, které se aplikují přímo pod dlažbu, je výhodou snadná instalace, nízká stavební výška a menší spotřeba flexibilní směsi.
Levný, ekonomický, spolehlivý a navíc moderní systém vytápění je za pomocí topné folie. Pokládají se pod plovoucí podlahy a mají obvykle plošný příkon 60 nebo 80 W/m2. Jsou vhodné k instalaci všude, kde chceme vytvořit plošné teplo.
Použít lze i topné kabely, které jsou v porovnání s rohoží flexibilnější v pokládce, zvláště tedy vhodné pro aplikaci v nepravidelných prostorech. Výhodou je nižší cena, nevýhodou složitější příprava před instalací.
Závěrem dobrá zpráva pro alergiky. V místnostech s podlahovým vytápěním se nevíří prach, hodí se tedy i pro alergiky.
Zuzana Bohdalová Foto: renewable-energy-news.info, bambooindustry.com, homeinsights.org, bathroomav1.com, alidemers22.blogspot.com, cadtutor.net, alibaba.com, pitlandsbarns.co.uk.
Sdílet 
